Články / Recenze

Tommy Indian: Měsíční snílci s trochou slámy za kloboukem

Tommy Indian: Měsíční snílci s trochou slámy za kloboukem

Vojta Koval | Články / Recenze | 03.10.2013

Když kapela Tommy Indian vypustila svůj první singl Slow Slow Slow, bylo jasné, že ve spojení se vzhledem frontmana Thomase Matthewa Kliky je zaděláno na pořádný trhač rodidel. Čekalo se jen, jestli debutové album vcelku hvězdné sestavy naváže na potenciál pilotního singlu. Zvlášť když se skladbě Slow Slow Slow podařilo uspět v hudebních soutěžích Songwriting Competition 2013 a Unsigned Only.

Deska s názvem Moon Dreamer vyšla v červnu a měla ukázat, že spojení alternativy, popu a folku může být i u nás sexy – tedy aspoň to tak tvrdí oficiální web kapely. Na desce najdeme dvanáct skladeb včetně zmiňované Slow Slow Slow a dobrou zprávou je, že kromě tohohle oplodňováku na ní je i další povedená a hlavně i trochu svižnější písnička. Hitovku Ten Thousand Miles Away si zapamatujete, i když možná ne kvůli hlavní zpěvové lince. Popově stupidní (v tom nejlepším slova smyslu), ale o to chytlavější popěvek, který do vás Tommy Indian bezostyšně pustí hned od prvních vteřin, se vám vryje do paměti. Co by za to dali Portless nebo reinkarnovaní Support Lesbiens, kdyby se jim podařilo vypustit do éteru takhle povedený song. S trochou štěstí by mohlo Ten Thousand Miles Away uvíznout v paměti posluchačů podobně jako svého času Island Sun od Clou.

Špatnou zprávou je, že zbytek desky se s touhle dvojicí písniček nedokáže popasovat. Mírně jim sekundují Center of Love, další pokus o útok na slzné kanálky ženského publika, a Suzie. Ta opět zaujme hlavně background popěvkem v refrénu, jako by Thomas Klika netíhnul k „velkým“ refrénovým melodiím. Což se mimochodem ještě víc projevuje v Original Sin, která se sice snaží o pohodový „popík“, chybí jí ale právě „něco“, co si zapamatujete. Melodie, popěvek, něco.

Problémem alba Moon Dreamer je, že zbylých sedm skladeb utíká z popové škatulky a jsou dost folkové. Což samo o sobě není špatně, ale po chytlavém Ten Thousand Miles Away působí třeba titulní skladba Moon Dreamer, trochu… vidlácky. Mnohem zajímavější je Adored, možná proto, že připomíná tvorbu Jacka Johnsona. Podobně se pobavíte u Cowboys & Indians, která by mohla být znělkou nějaké soap opery. Jenže…

Moon Dreamer nepůsobí sourodě. U kapely složené ze jmen, jakými jsou David Landštof a Josef Sedláček (oba Radůza a Wabi a Ďáblovo stádo) nebo Jan Lstibůrek (Toxique, Tomáš Klus), by se asi nikdo nedivil, kdyby vydala folkové album. Stejně tak asi nikdo nepochyboval, že ve spojení s Arminem Effenbergerem (Cartonnage) a Petrem Tichým (No Heroes) dokážou dát dohromady chytlavý popový song. Možná je ale škoda, že se Tommy Indian pokusili obsáhnout obě polohy najednou. Ono se jim to sice povedlo, ale kombinace nefunguje na sto procent. I když singl Ten Thousand Miles Away je adept na nejlepší skladbu roku u nás.

Info

Tommy Indian: Moon Dreamer (Supraphon, 2013)
www.tommyindian.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Po krvavých stopách velkého nivelizátora

prof. Neutrino 10.04.2021

Walter Scheidel kromě detailní analýzy nabízí i některé pokojnější recepty na splasknutí „bubliny nerovnosti“.

Another Michael a ďalšia oáza pokoja

Michal Mikuláš 30.03.2021

New Music and Big Pop je jeden krásny výtvor plynúci v intenciách najlepších indiepopových tradícií.

Nikdo nemládneme (The National)

Jiří Přivřel 21.03.2021

Zremasterovaný debut The National přináší syrovou jednoduchost nezatíženou očekáváním.

Společnost mrtvých básníků (a Milan Děžinský)

Valentýna Žišková 20.03.2021

Hotel po sezóně, sedmá kniha laureáta Magnesie litery za rok 2017, Milana Děžínského představuje na poli současné české poezie...

Pestrá místa podle Places

Filip Rabenseifner 19.03.2021

Působí velice přirozeně, nenuceně, energicky, místy až jako improvizace, čemuž napomáhá způsob, jakým byla nahrávka pořízena, což podtrhuje její živý feeling.

Drunk Tank Pink (Shame)

Veronika Jastrzembská 18.03.2021

Shame zpívají o světě dospělých, kde lidé poslušně zapadají do systému a kde je každý den stereotypní nuda, bez vyhlídky konce.

Více než důstojné sbohem (Janis Joplin)

Akana 13.03.2021

Stejně bych ale řekl, že ty skutečně zázračné chvilky na albu přicházejí tehdy, když se Janis v písních angažuje víc než „jen“ jako zpěvačka.

Kokakola stokar (Frayer Flexking)

Kristína Valachová 13.03.2021

Z reakcií je zjavné, že väčšina chápe ako žart nielen hudobný počin, ale i samotný Flexkingov zjav na poli odfarbených vlasov a vždyprítomnej zimnej bundy.

Živá archeologie (Vladimír Merta)

Jiří Vladimír Matýsek 06.03.2021

Téměř čtyřicítka stop nabízí dost prostoru pro široký autorský rozptyl. Jsou tu bluesově laděné kusy, reggae, country, hravé popěvky na „moravskú notečku“ i rozsáhlé skladby-příběhy.

Na co asi tančí Greta Thunberg? (The Weather Station)

Jiří Přivřel 04.03.2021

Deska Ignorance zrcadlí přetrvávající krásu rozbitého světa.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace