Články / Reporty

Tóny v krevním oběhu (Jambinai)

Tóny v krevním oběhu (Jambinai)

Akana | Články / Reporty | 29.09.2019

Jedinečnost korejských Jambinai pochopitelně do značné míry vyvěrá z využití tradičních nástrojů v postrockových a noiseových schématech. Bylo by ale nefér brát je proto jen jako exotickou zvláštnost. Při zvuku houslí haegeum, flétny piri a robustní citery geomungo se sice posluchač dálněvýchodním asociacím nevyhne, nejde ale o žádné laciné folklórní zkratky. Propojení s rockovými nástroji (kytara, baskytara, bicí) funguje na hlubší úrovni, jedna strana obohacuje druhou. Navíc letošní album Onda, s nímž Jambinai po dvou letech zavítali do Paláce Akropolis, naznačilo, že tahle netradiční fúze má stále kam růst, a koncert to jen potvrdil.

Nové skladby nejen že logicky převažovaly početně, ale postaraly se i o vrcholné okamžiky večera. Vedle povznášející nádhery melodicky vyklenutého titulního kusu to platí především o rozsáhlé In the Woods, v níž kapela mistrovsky pracovala s širokou dynamickou škálou od cinkání do ticha po hlukové stěny. Právě v subtilnějších pasážích, ve kterých mohly naplno vyznít všechny zvukové nuance a každý tón jako by pronikal až do krevního oběhu, překonávali Jambinai přesvědčivostí studiové nahrávky, zatímco noisově zahuštěné ataky někdy, pokud nebyly vyšponované další gradací, ztrácely po prvotním smyslovém šoku sílu a zobyčejněly v jednolitý sonický chuchvalec. Kvintet, na který základní trojici muzikantů doplňují naživo bubeník a baskytarista, to ale umí i s repeticemi, což nejlépe ukázala skladba Connection z debutové desky Differance. Ta uzavírala základní set a kolem opakující se figury houslí haegeum vyrůstaly impozantní měňavé struktury ústící do vzedmuté zvukové vlny, která v samotném závěru opadla aby se vůdčí motiv mohl pozvolna rozplynout do prázdna.

Ne zrovna početné, zato nadmíru uznalé publikum si Jambinai získali nejen hudbou jitřící emoce i fantazii, ale i bezprostředním a skromným vystupováním. Bylo až dojemné sledovat, jak se frontman Lee Il-woo, který vedle kytary a piri krátce předvedl také hru na ústní varhany saenghwang, zaníceně snaží sdělit niterný význam, jaký pro kapelu mají skladby Sun. Tears. Red nebo They Keep Silence, a přitom zápasí s anglickou slovní zásobou. Když hned při druhé skladbě jeho spoluhráčka Sim Eun-yong přetrhla strunu na geomungu (výměnu na mohutném nástroji provedla s obdivuhodnou hbitostí), působil při snaze vyplnit nenadálou pauzu mluveným slovem skoro bezmocně, o to démoničtěji se o pár minut později svíjel nad kytarou ve zvukovém chaosu následující skladby.

Pokud aktuální album dávalo tušit, že Jambinai hodlají napříště dávat větší prostor zpěvům, naživo se to tak úplně nepotvrdilo. Asi největší „hitovka“ Square Wave s výrazným vokálním partem hráčky na haegeum Kim Bo-mi překvapivě vůbec nezazněla a i v předvedených skladbách byl zpěv místy až příliš zanořený do hradby zvuku. To vadilo zejména při Sun. Tears. Red, kde teprve apokalypticky vibrující závěr s Lee Il-wooovým řevem dokázal navodit pocit zoufalého děsu z válečných hrůz. Jambinai nebyli stoprocentní po celou dobu, ani nepředvedli koncert, na jaký budu do smrti vzpomínat. Ale rozhodně zanechali několik velmi hlubokých otisků a upřímné úsměvy, s nimiž po přídavku Grace Kelly mávali přítomným, nešlo nesdílet.

Info

Jambinai (kor)
26. 9. 2019 Palác Akropolis, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nuda v divadle? (Po celou dobu představení probíhá představení)

Petra Antalová 05.12.2021

Inscenace brněnského HaDivadla nazvaná Po celou dobu představení probíhá představení představuje nový experimentální formát.

Magie zvuků a chaos lockdownu (Next 2021)

Václav Adam, Jan Starý 28.11.2021

Letošní, už jedenadvacátý ročník bratislavského festivalu Next nabídl o něco výraznější jména než v minulosti a také lákavý podtitul Magie chaosu.

Slyšet nekonečno (Synästhesie 2021)

Erik Dohnálek 25.11.2021

Tím však seznam zvučných jmen nekončí a jako další můžeme zmínit Beak>, A Place to Bury Strangers, The KVB, Bleib Modern nebo Anika. A aby toho nebylo málo...

MIRA Digital Arts aneb Lunchmeat Festival po katalánsku

Jarda Petřík 18.11.2021

Desátý ročník festivalu přímo vybízí k tomu připravit širší program, dát o milníku patřičně vědět a celkově se tak trochu poplácat po zádech. Ale nakonec bylo všechno jinak...

Alternativa 2021: Hudba hutná a hudba solidní

Jan Starý 16.11.2021

Alternativa jde i nadále správným směrem, přesto je lákavé uvažovat o ideálním stavu do budoucna. Jak vystoupit z všednosti?

Hádanky z Utrechtu #5: Domino efekt

Michal Pařízek 15.11.2021

Stačí, aby se zvedl jeden, a už to nikdo nezastaví, proběhne mi hlavou, a taky že ano. Jeden člověk se ve správný moment zvedl a dominový efekt následoval okamžitě.

Životodárné blues (Blues Alive 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 14.11.2021

Jak to kdysi řekla zpěvačka Jana Koubková? Když je mi špatně, tak si zpívám blues.

Hádanky z Utrechtu #4: Náhodný tanec

Michal Pařízek 14.11.2021

Sobota je v Holandsku zasvěcena všemožným trhům, nákupům a vůbec se chodí ven. Město bylo plné, jako by si lidé řekli: dobře, večery musíme oželet, ale to, co děláme přes…

Hádanky z Utrechtu #3: Noc kostelů

Michal Pařízek 13.11.2021

Holandská vláda v pátek večer ohlásila, že od soboty od šesti platí nové podmínky. Kdyby se to v podobném módu odehrálo u nás, tak dojde k povstání na vsi...

Blues bez obav (Blues Alive 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 13.11.2021

Jako by nestačila snížená kapacita sálu, kontroly u vchodů, zábradlí před pódiem zaručující potřebný odstup od vystupujících… Teď ještě změny v programu... No a co!

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace