Články

Track týdne: Hissing Fauna - You Don't Need to Go Home But You Can't Stay Here

Track týdne: Hissing Fauna - You Don't Need to Go Home But You Can't Stay Here

Sabina Coufalová | Články | 30.04.2020

Co donutí kapelu dokončit nahrávání nové desky, kterou slibují už několik let? Třeba to, aby mohla v době virové nadvlády věnovat výtěžek z digitálního releasu klubu a kolektivu Underdogs'.

Tohle není track týdne, ale jedenáct tracků týdne, které najdete na desce Youth od Hissing Fauna. Pražské kapely, která funguje přes deset let, ale střídavě se ukrývá do stínu. Začínala s bytovými koncerty, v letech 2014 a 2015 se díky první desce a splitu se spřízněnými Bugmen objevila v médiích a na festivalech. Teď vyrazila s dlouho vyhlíženým druhým albem.

Nostalgický název nahrávky i jednotlivých písniček odráží projev Hissing Fauna. Ležérnost a zasněnost devadesátkových kytarovek, které vás vrátí zpátky do časů, kdy holčičími idoly byli nesmělí kluci ve flanelkách a pičutkách. Zcela upřímný a opravdový indie rock. Pokud mám vybrat jednu skladbu, je to poslední You Don't Need to Go Home But You Can't Stay Here. Po ní už chcete jen ležet v trávě a vzpomínat na trable dospívání.

Youth vyšlo na labelu Stoned to Death ve spolupráci s Teargarten. Rozhodnutí Hissing Fauna věnovat celý výtěžek z digitálních prodejů podniku Underdogs' dokazuje, že jsou opravdoví srdcerváči: „Underdogs' je naše oblíbené hnízdo a především oddaná parta lidí, která ve sklepě na Nádražní buduje už roky jeden z nejsympatičtějších klubů pro nezávislou (a nejen) kytarovou muziku. Dělá to bez sponzorů, grantů a dalších hovadin a její mise jede v podstatě ze dne na den. Nutná stopka by pro tyhle lidi a tohle místo mohla být téměř fatální (my víme, že nebude, protože tenhle kolektiv je složený z těch největších nezmarů v Praze a okolí).

Přichází čas, kdy se ukáže síla undergroundové scény. Jestli má základy, na kterých může stavět, až současná lapálie skončí.

Info

Hissing Fauna
fb kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Krom příjemně ukolébávajících setů, tu klidně ambientních, jindy mimosvětsky hypnotických, však došlo i na intenzivnější a řádně hlasitá vystoupení. Dialog o festivalu Faun.

Kam na rajz s Michalem Berezňákem (Sharpe)

redakce 16.04.2024

Jarní Sharpe, chorvatský INmusic festival, Taylor Swift v Londýně. Na jaké akce nás pozve vášnivý koncertní a festivalový manažer?

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Vstupní prohlídka: Marcel Gidote’s Holy Crab

redakce 10.04.2024

Loni se jim toho povedlo hodně: v březnu vydali album Farm Alarm, pak dva singly, první evropskou tour a k tomu vydávají soundtrack k počítačové hře.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace