František Formánek | Články | 14.05.2020
Karanténní lifestyle posledních dní s sebou nepřinesl jen takové příjemnosti jako neúnavný binge-watching YouTube a Netflixu a skypeové popíjení s přáteli. Naskytla se nám díky němu i možnost více tvořit, vzpomínat a meditovat. Třeba takový Jon Hopkins vzal do ruky sto let starou tibetskou mísu, kterou si kdysi koupil na svých cestách po Indii, zapnul laptop a začal nahrávat. Výsledné zvukové stopy potom vrstvil na sebe, až z nich vypreparoval jedenadvacetiminutový meditativní kousek s názvem Singing Bowl (Ascension).
Oproti maximalismu jeho posledního alba Singularity (2018) je nová skladba minimalistickým dronem evokujícím chvíli jemné pohlazení šíje milovanou osobou, jindy zase vhledy do temných zákoutí vlastního nevědomí. Pokaždé ale s očistným efektem. Hopkins kromě dlouhé verze nabízí i rychlý, čtyřminutový „best-of“ edit, jehož existenci si nedovedu vysvětlit. Je to teaser, než si pustíte celou skladbu? Je někdo tak extrémně vytížený, že si nedokáže vyčlenit dvacet minut na klidné rozjímání? Vždyť během těch čtyř minut sotva stíhám vypnout pulzující myšlenky, natož abych se uvolnil a odpočinul si.
Na druhou stranu, Hopkins myslel i na lidi, kteří chtějí meditovat celý den v kuse. Singing Bowl (Ascension) funguje zároveň jako úvod do jeho čtyřiadvacetihodinového Spotify playlistu s názvem Quiet, zaměřeného právě na meditativní ambient. Kromě několika Hopkinsových příspěvků se v něm objevují skladby například Briana Ena, Sophie Hutchings nebo Williama Basinského. Binge meditace zaručena.
Ambient je rozsáhlý a těžko uchopitelný žánr - vesmír sám pro sebe, který prosakuje do hudby všeho druhu. Jeho obliba při výletech do sebe sama je ale neměnná; ať už funguje jako tichý podkres při ASMR videích nebo ve své neředěné podobě coby všeobjímající zvuk, který si můžeme vychutnat celým tělem. Jon Hopkins zve na cestu po okraji tibetské mísy, která vypráví svou stoletou historii ve dvaceti minutách. Těžko odolat.
Michal Pařízek 19.04.2024
Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…
redakce 18.04.2024
Položili jsme několik otázek hledačce nových talentů, bookerce a dramaturgyni festivalů.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
redakce 16.04.2024
Jarní Sharpe, chorvatský INmusic festival, Taylor Swift v Londýně. Na jaké akce nás pozve vášnivý koncertní a festivalový manažer?
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
redakce 10.04.2024
Loni se jim toho povedlo hodně: v březnu vydali album Farm Alarm, pak dva singly, první evropskou tour a k tomu vydávají soundtrack k počítačové hře.