Štěpán Sukdol | Články | 23.04.2020
Joseph Mulherin alias Nothing, Nowhere ušel od svého debutu v roce 2015 pěkně dlouhou cestu. Po prvních krůčcích, které představovaly nahrávky The Nothing, Nowhere LP nebo Bummer, se vnímavý rapper představil masovějšímu publiku s deskami Reaper a Ruiner. Z ní pochází i stejnojmenná skladba, která jej proslavila a dodnes patří spolu se singlem Hammer k jeho vůbec nejpopulárnějším.
Loňskou letní tour musel Nothing, Nowhere předčasně ukončit kvůli nedobrému psychickému stavu, když se jeho panické záchvaty zhoršily natolik, že zhubl sedm kilogramů. Poté trávil většinu času ve svém oblíbeném Vermontu, který zmiňuje i v několika písních, odmlčel se na sociálních sítích a téměř se odtrhl od okolního světa. Čas krom terapií a studiu buddhismu a taoismu věnoval také skládání. EP Bloodlust, na kterém spolupracoval například s bubeníkem Blink-182 Travisem Barkerem, vyšlo na konci minulého roku, ale ke skutečnému otřesu v rapperově tvorbě došlo až před pár dny s nejnovějším singlem Death. Místo melancholických až zasněných melodií a citlivých, jemně rapovaných textů, přichází zkreslené kytarové riffy, zloba a naturalistické verše, ze kterých sálá hněv namířený vůči společnosti i sobě samému. Pocity zmaru a smutku známé z jeho starší tvorby se zde obracejí v agresivní rýmy: „I remember growing up wasn't easy, That I said that I'm a shit like a feces“ nebo „Wake up and I'm down with the sickness.“ Ty se prolínají s odkazy na skupinu Linkin Park, na níž odkazuje i aranžmá skladby.
Náladu singlu podtrhují výkřiky: „I scare myself to death, I scare myself to death.“ Nothing, Nowhere v textu mnohokrát zmiňuje vlastní nemoc nebo apokalypsu, jejímž hlavním motivem je strach, a to jak z dění ve světě, tak ze sebe samého. A jde dál, pohrává si dokonce s myšlenkou na smrt. Ovšem když už je vše kolem vzhůru nohama a smrt je opravdu blízko, pud sebezáchovy jej neopouští.
živě: Nothing, Nowhere (us)
9. 12. 2020 20:00
MeetFactory, Praha
fb událost
Michal Pařízek 19.04.2024
Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…
redakce 18.04.2024
Položili jsme několik otázek hledačce nových talentů, bookerce a dramaturgyni festivalů.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
redakce 16.04.2024
Jarní Sharpe, chorvatský INmusic festival, Taylor Swift v Londýně. Na jaké akce nás pozve vášnivý koncertní a festivalový manažer?
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
redakce 10.04.2024
Loni se jim toho povedlo hodně: v březnu vydali album Farm Alarm, pak dva singly, první evropskou tour a k tomu vydávají soundtrack k počítačové hře.