Články / Seriály

Track týdne: Skeleton – Mark of Death

Track týdne: Skeleton – Mark of Death

Dantez | Články / Seriály | 11.06.2020

V době, kdy přední metalové weby dávají na odiv zejména hardcoreové skupiny s předponou „post“, stále existují i ty, které drhnou žánrové variace v jejich špinavé, zatuchlé, zpátečnické podobě – takové, která nemá daleko od sklepů a garáží, kde kapely dávají svým výplachům podobu. Pittsburští Skeleton se k tomuto outsiderství hrdě hlásí – kombinují tvrdý punk koketující s metalovou robustností a esencí black metalu beze snahy o jakoukoliv skladatelskou progresi. Od první vteřiny rozráží vše v dohledu a do posledního kopáku nepolevují. Druhý singl Mark of Death z debutu, který vydává label 20 Buck Spin, je toho důkazem.

Skeleton na sebe upozornili dvojicí EPs, které i navzdory úmyslně bídnému zvuku dokázaly strhnout do kotle. Skrze zkreslenou a přepálenou produkci proniká nekompromisní tah na bránu, míchá se zde cit pro primitivní riffy po vzoru ranných Celtic Frost, deathmetalová hutnost středního tempa jako od Bolt Thrower a d-beatové jádro starých Discharge. Funkční formuli doplňuje řezavý vokál, který působí jako ztrápenější verze Johnnyho Rottena. Ortodoxním songwritingem i obalem eponymní nahrávky Skeleton stvrzují, že si své prvoplánové, ale o to vděčnější jméno zaslouží.

Mark of Death napovídá, že Skeleton se od zajetého dřevního autorství zcela neodklání, spíše sofistikují produkčně zvukovou stránku, která sílu materiálu umocňuje – kytary jsou mohutnější, bicí hutnější, zjevně podle mustru švédské oldschool deathmetalové školy. Příznivce předchozí útlé tvorby druhý singl potěší. Narozdíl od prvního tracku Catacombs se vrací zpátky a namísto přímější blackmetalové polohy s větším citem pro atmosféru a kytarové tremolo si od začátku razí cestu variací na hardcore/punkové bicí s dvojšlapkou a hrubozrnnými riffy. Lehce překvapuje přechod v polovině, který skladbu láme do thrashové polohy středního tempa, ale nijak neubírá nastolenému náboji. Vokál od předešlé punkové stylizace působí deathmetalověji – skoro jako přiškrcený Chuck Schuldiner z kultovních Death. Celou skladbu zastřešuje death’n’rollový vibe, připomínající klasické Entombed i vyhraněnější Driller Killer. Skeleton neinovují, ale o to více baví. A pokud první dvě skladby avizují sound desky, bude o patřičně násilnou zábavu postaráno.

Info

Skeleton - s/t (20 Buck Spin, 2020)
album na Bandcampu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tak daleko, tak blízko: Ai Fen

redakce 04.07.2020

Kde hudebníci žijí a jaká místa jsou jim blízká? S Ai Fen o Starém městě, cestování a kavárnách.

Full Moon 10: Editorské tipy Lukáše Grygara

redakce 02.07.2020

"Strašně mi splývá to, co jsem psal, to, co jsem editoval, čemu jsme se smáli a z čeho jsme měli s ostatními radost," říká Lukáš Grygar ke svému editorskému výběru.

Track týdne: Jean Dawson – Clear Bones

Jakub Šíma 02.07.2020

Jean Dawson je dítě internetu. Není tak náhoda, že první jméno, které se mi při jeho poslechu vybavilo, bylo Brockhampton.

Kam na rajz s Elou Tolstovou

redakce 28.06.2020

Kam by vyrazila zpěvačka Tolstoys jako návštěvník? Do Prahy, Lublaně nebo na Pohodu.

Track týdne: Helena Hauff & Morah – Segment 3

mexhouse 25.06.2020

Ještě před pár lety nebylo jednoduché zorientovat se v názorech německé producentky Heleny Hauff.

Track týdne: Woodkid – Pale Yellow

Barbora Kadlíčková 18.06.2020

Že „Golden Age is (definitely) over“ je patrné už z prvního singlu nového alba Goliath, jehož dystopický videoklip překvapivě vznikl v mosteckých uhelných dolech.

Protokol: Ficture

redakce 12.06.2020

Ficture vytváří bohatý zvuk kombinující nejen paletu živých nástrojů, ale i celou škálu vlastních samplů. Kde ho slyšet a co mu zní hlavou?

Track týdne: Soko - Blasphémie

Maria Pyatkina 04.06.2020

„První písnička, kterou jsem kdy napsala ve francouzštině. Možná proto, že jsem se cítila nejtragičtěji. A nejerotičtěji. Pusu,“ vzkazala Soko k nové skladbě.

Track týdne: Seaven Teares – Headless Statue

Jan Starý 28.05.2020

Newyorská alternativní scéna jako životaschopný ekosystém, ale i coby oběť rostoucích nájmů a gentrifikace. Covid tomu nepomůže, ovšem krásné skladby vznikají dál.

Versus: Lorenzo Senni - Scacco Matto

David Čajčík, František Formánek, mexhouse 22.05.2020

Italského producenta Lorenza Senniho máme v redakci rádi. A to napříč věkovými kategoriemi. Jaká je jeho nová deska? Vyjeté Porsche, nebo středověké cemballo?