Michaela Šedinová | Články / Seriály | 10.12.2020
Mám několik playlistů, které bych souhrnně nazvala „noční hudba“. Nejstarší z nich svým názvem nejlépe vystihuje účel – jmenuje se Espresso Martini. Pokoušela jsem se tak rádoby vtipně zachytit pocit bezčasí uprostřed noci, kdy je nejlepší východisko jít spát, ale z nějakého důvodu je lákavější tyto pomalé, hlučně tiché a vlastně docela patetické chvíle protahovat. Prodlévat mezi dnem, který skončil, a dnem, který ještě nezačal. Hudba je důležitou součástí atmosféry takových nocí a audio Espresso Martini ji umí vytvořit lépe než to ve skleničce. Nemluvě o tom, že se člověk alespoň nemusí zabývat otázkou, jak to je s kombinací kofeinu a alkoholu.
Two Feet, písničkář z New Yorku, si ke mně našel cestu před dvěma lety, když vydal album A 20 Something Fuck. Od té doby má čestné místo na většině „nočních playlistů “. Při jeho poslechu mi naskakují podobná slova jako při snaze zachytit noční bezčasí. Jeho skladby jsou v nejlepším smyslu slova rozvláčné, nikam nespěchají, rytmus je těžký a výrazný. Zpěv je kolikrát zatlačen do pozadí výraznými motivy elektronické kytary, vytaženými basy a šumy syntezátorů. Zároveň – zejména strukturou skladeb – nezapře vliv jazzu, což dotváří jeho charakteristický zvuk.
Two Feet nepíše zrovna optimistické písničky, naopak jsou plné temnějších emocí od melancholie po vztek. Tematicky nešťastná láska, snad ještě nešťastnější sebeláska, světabol. To vše, a ještě něco navíc zabalené v příjemně poslouchatelném balení. Říká: Pojďme se v tom chvíli hezky plácat spolu. Je to patetické? Přes den by bylo, ale noc má moc měnit perspektivu a zesilovat prožívání emocí. V jeho nejnovější skladbě Time Fades Away je to, jak už název napovídá, nostalgie.
Písnička o zlomeném srdci napsaná v tmavém a deštivém New Yorku na jaře 2020, v době, ve které se k dosavadním trápením ještě přidal pocit izolace a strachu. Covid přinesl útlum sociálního života i kulturního vyžití, zevšedněl všední dny i víkendy. Možná právě proto se Time Fades Away zdá být zastřenější, než jak je tomu u starších skladeb. V této zastřenosti a nostalgii si Two Feet stýská po minulosti, věta „vše pomine“ v sobě ale kromě smutku nese také útěchu – i zlé časy jednou pominou. V současné době to funguje jako útěcha asi lépe, než že „bude líp“.
Two Feet (us). web
redakce 23.02.2021
„Snažím sa robiť hudbu, ktorá znie, ako keď vidíš Rothkove obrazy, čítaš Kunderu, pozeráš Interstellar, počúvaš Pärta...“ Poznejte Dominika Suchého z Tittingur a Weltschmerzen.
Jarmo Diehl 21.02.2021
Kanye West a Kim Kardashian jsou rozvedení, Hugo Toxxx masturbuje, nic co by vybočovalo z mezí tohoto světa.
Richard Kutěj 19.02.2021
Únorový díl novinek na elektronické experimentální scéně není veselý, zato je pestrý.
redakce 16.02.2021
Můžete ho pamatovat z neklidné noiserockové dvojice Kontroll, ale možná jste registrovali až jeho osobitý rap coby Inaua.
redakce 15.02.2021
Čerstvá tvář u Slnko records Nina Berglová se pohybuje mezi jazzem, klasickou hudbou, elektronikou i popem. Kdo ji v její tvorbě inspiroval?
Jarmo Diehl 14.02.2021
Každá emoce je politika. Pak není divu, že v jednom zátahu posloucháme kapely Zrní i Kurvy Češi.
Dominik Polívka 11.02.2021
Detroitské mathcorové kapele The Armed se po dvanáct let dařilo držet své členy v utajení. S novou desku je tu překvapení.
redakce 09.02.2021
Jídlo, po kterém zůstane dobrý pocit, chutná nejlépe. O recepty do pravidelné rubriky jsme poprosili veganské bistro provozované Sociálním družstvem Střecha.
redakce 08.02.2021
Penumbra Vortex zkoumá ambientně-droneové krajiny, co ho k tomu inspiruje?
Jarmo Diehl 07.02.2021
UDG vydali Banging my head.i „nový drsný videoklip s názvem Plachty“. Co na to další skupiny, písničkáři, rappeři a písničky vůbec?