Články / Reporty

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

Jakub Peřina | Články / Reporty | 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Co všechno musíte udělat, abyste naživo zněli hůř než na desce?

1. Za své hrdiny si zvolte zvukově nedostižné vzory typu Galaxie 500 či Mazzy Star. Budete mít takřka neochvějnou jistotu, že i ve svých nejsilnějších chvílích budete pořád znít jako jejich lepší béčko ze singlu.

2. Věnujte veškerou energii práci ve studiu. Nahrávejte všechno stokrát dokola, než najdete ten nejlepší zvuk. Pomůže vám zkamarádit se s někým, kdo je podobně pedantsky obsesivní. Anton Newcombe z Brian Jonestown Massacre je skvělá volba.

3. Pokud vám to zní jako nesplnitelné přání, nezoufejte. Tihle egomaniaci jsou tím dosažitelnější, čím jsou starší. Zrovna u Newcomba stačí málo. Najděte si ho v Berlíně, až bude dělat dje v nějakém rock’n’rollovém klubu v Kreuzbergu, a řekněte mu, že ho k smrti adorujete. Sice vás pak bude ve studiu nutit, ať děláte všechno přesně tak, jako jeho kapela posledních dvacet let, ale to přežijete.

4. Neberte ho na turné, stejně by nejel. Na místo toho se obklopte studiovými muzikanty, se kterými pak posluchači budou mít problém poznat, jestli ještě zkoušíte, nebo už začal koncert. Tak důkladní a poctiví kluci to budou.

5. Vykašlete se na jakoukoliv vizuální stránku své show. Co na tom, že u všech kapel, ze kterých vycházíte, nešlo jen o to, co hrajete, ale i jak to umíte prodat. Nedopusťte, abyste působili jakkoliv zapamatovatelně. Pokud si pořád nejste úplně jistí, co se po vás chce, podívejte se na YouTube, třeba na záznam vystoupení Mazzy Star u Joolse Hollanda z roku 1994. Ano, přesně tohle.

6. Většina českých kapel vašeho žánru má problém s tím, kdy ukončit písníčku. Mají takovou radost z hraní, že jí raději natáhnou až do umrtvení. Vy máte štěstí, nejste Češi. Ale nebojte, taky můžete mít každou písničku dvakrát delší, než by si zasloužila. Co na desce působí omamným hypnotizujícím dojmem, bude naživo (při důkladném plnění předešlých bodů) omamně otravné.

7. Ve městě, kde momentálně hrajete, nesmíte hrát poprvé. Ideální bude, pokud tam zahrajete už tak o čtyři roky dříve, kdy vás ještě nikdo neznal. Pokud navíc zahrajete sami, bez kapely a v bytě pro pár fajnšmekrů, máte takřka jistotu, že se tomu další vystoupení nevyrovná, ani kdybyste se postavili na hlavu.

8. Něco speciálního ale vymyslet musíte. Co takhle vzít si růže a pokusit se je strčit do mikrofonu? Možná že kdybyste to dělali celý koncert namísto zpívání... Ne, špatný nápad, mikrofon se vzpouzí a nejde to.

9. Pořád si ale myslíte, že vaše písně jsou transformační zážitek a je to třeba něčím vypíchnout. Přemýšlíte. Záměrem koncertu přece není jen se pohupovat a poslouchat, smyslem je vroucí setkání, svobodné prožití třeba i silných niterných emocí, inspirace pro duchovní růst a sdílená radost, láska a pohoda! Vezměte růže a mezi písněmi řekněte: „Nechám tuhle růži putovat po sále a chci, abyste se jí každý dotknul, vytvoříme tak skvělou energii!“

10. A máte vyhráno! Už nejste jen trochu nudná kapela, kterou je lepší poslouchat doma. Už jste skutečně otravná záležitost, před kterou je lepší utéct ven na cigáro a zbytek koncertu poslouchat z uklidňujících dálek na baru.

Info

Tess Parks (ca)
12. 4. 2019 Kasárna Karlín, Praha

foto © Martina Věrčáková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #5: Nečekané úsměvy

redakce 22.07.2019

„Jaký byl váš nejlepší sobotní zážitek a proč?“ Stejně jako jiné dny pokládá Instagram Colours of Ostrava jednoduchou otázku...

Barvy jsou vrženy (Colours of Ostrava)

redakce 21.07.2019

Proč jezdíme na ten který festival? S jakým očekáváním? A naplňuje se? Co si myslíte, že organizátoři považují za úspěch?

Colours po úplňku #4: Slangy, které neznáme

redakce 20.07.2019

“Toho si musíš jít poslechnout, ještě vtipnější Xindl,” říkají mí rodiče před festivalem o Pokáčovi. Kofola stage je okupovaná davem.

Čas není gentleman (Handsome Furs)

redakce 19.07.2019

Dana Boecknera (Wolf Parade, Operators) jsem s Handsome Furs prvně viděl před deseti lety v Nodu a těžko už si teď rozvzpomenu, co bylo jinak.

Colours po úplňku #3: Pozornosť inde

redakce 19.07.2019

„Ostrava, pyčooo,“ rezonuje ešte v piatkové ráno. Bojím sa vyjadrení, že štvrtkový večer patril Kryštofovi, že som na Kryštofkempe, že Kryšof korunoval večeru a že Kryštof zářil.

Colours po úplňku #2: Bizáry okolo nás

redakce 19.07.2019

Nadechnout se čerstvého vzduchu. Přibližně tak působí hlukový průplach Uniform, kterým se letos povedl dost možná bezprecedentní majstrštyk.

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.