Články / Rozhovory

Travis a soundtrack na kocovinu (podle Dougieho Paynea)

Travis a soundtrack na kocovinu (podle Dougieho Paynea)

Davo Krstič | Články / Rozhovory | 05.08.2014

Upřímně si myslím, že nebýt Travis, nebyli by Coldplay, nebo by aspoň nebyli tam, kde dnes. Už jenom proto mám partu ze skotského Glasgowa v trvalé úctě, přestože to zásadní sdělila hudebnímu světu na přelomu tisíciletí. Měl jsem je vždycky za sympatické slušňáky, co dělají nekonfliktní muziku. Minimálně Driftwood, Why Does It Always Rain on Me a Sing patří bez diskuse ke klasice. Na Pohodě odehráli fantastický dvouhodinový set bez hluchého místa, pár hodin předtím potvrdil baskytarista Dougie Payne, že Travis opravdu JSOU sympaťáci bez manýr. A kamarádí se s Benem Stillerem, mimochodem.

Dopředu jste oznámili, že na Pohodě odehrajete dvouhodinový set. To je na festivalové poměry skutečně nezvyklé. Proč jste se tak rozhodli?
Měli jsme tu koncertovat už před několika lety, jenže tehdejší ročník postihla tragédie, program byl zrušený a my nevystoupili. Takže jsme si řekli, že bychom tentokrát měli zahrát o něco déle.

Mother, úvodní skladba vaší poslední desky Where You Stand, obsahuje verš „Proč jsme čekali tak dlouho?“ Stejně se mohou ptát i vaši fanoušci, kteří na nové album čekali pět let. Proč tak dlouhá pauza?
Je pravda, že jsme se na nějaký čas odmlčeli. Potřebovali jsme si zkrátka odpočinout poté, co jsme strávili dlouhou dobu spolu, jezdili na turné a natáčeli desky. Cítili jsme, že taky potřebujeme být doma se svými rodinami. Takže jsme si dali na nějaké tři roky pauzu a znovu se sešli. Myslím, že nám ta pauza prospěla. Pak to zase začala být zábava, dostali jsme potřebný impuls a energii.

Vždycky jste mi připadali jako parta sympatických pánů se slušným vychováním. Proto se mi tolik líbil videoklip k písni Re-Offender, kde se v zákulisí mlátíte a nemůžete jeden druhého vystát. Byla to čistá fikce nebo k něčemu podobnému už v kapele došlo?
Taky mám tohle video moc rád… Celé to byla idea režiséra Antona Corbijna, který nás dobře zná a líbilo se mu pohrát si s tím, jak Travis vnímá veřejnost. S tou nálepkou „nice guys of rock“ nebo jak tomu chcete říkat. V klipu celý tenhle mediální obraz postavil na hlavu. Ale doopravdy se v kapele nic podobného nestalo. Na druhou stranu, známe se už nějakých pětadvacet let, v kapele jsme spolu dvacet let a ne vždycky to byla procházka růžovou zahradou. Vyskytly se konflikty, ale nikdy jsme to neřešili tak jako v klipu, vždycky to bylo velmi středostavovské. (smích)

Ve videoklipu k písni Closer si zahrál Ben Stiller. Jak se vám ho podařilo obsadit?
On je fanouškem Travis. Když jsme hráli v New Yorku, přišel se na nás podívat, potkali jsme se. Když pak vznikal klip k písni Closer, který jsme natáčeli v Los Angeles, přemýšleli jsme o tom, koho obsadit do role šéfa supermarketu. Kdo z těch, co známe, by do toho šel. Fran (Healy, zpěvák kapely – pozn. red.) je mistrem ve vyjednávání a přesvědčování, takže Benovi zavolal, jestli by nebyl ochotný přijít do supermarketu na nějaké dvě hodinky natáčení. Mimochodem, ten obchod, kde jsme natáčeli, byl normálně otevřený, lidi tu nakupovali a Ben Stiller se procházel mezi nimi!

O Travis se hovořilo jako o další britpopové kapele. Líbila se vám ta nálepka nebo jste ji spíše nesnášeli? Máte nějakou vlastní, která muziku Travis vystihuje?
Abychom byli historicky přesní, tak o britpopu se začalo mluvit s prvním singlem Suede, pak přišli Pulp, Definitely Maybe od Oasis a začalo se mluvit o hudební scéně. Britpop skončil někdy v roce 1996, my jsme první desku vydali o rok později. Myslím, že to načasování bylo ideální. Tyhle britpopové kapely pily a braly kokain, pak jsme přišli my a vydali The Man Who. Byl to soundtrack na kocovinu po britpopové párty. Přijít domů, zklidnit se a dát si čaj.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2021. Daniel Prokop: České protestsongy omílají tisíckrát řečené věci

Aneta Martínková 17.01.2022

Daniel Prokop je oblíbený především proto, že nasvěcuje společné zájmy znesvářených společenských táborů. Nedávno jsem narazila na jeho deset let starý článek v magazínu Rock & Pop...

Nejlepší texty Full Moonu 2021. Čavalenky: Ludé ščá od smíchu

Jakub Šíma 17.01.2022

Nakonec vše klaplo a byla z toho více než hodina přátelského hovoru, který neustále prozařovala Čavalenkyho upřímnost stejně jako čistota jeho charakteru.

Kancelář Kreativní Evropa: Hlavní je konat

Jarmo Diehl 02.12.2021

Proč je v kultuře více žen, ale na vedoucích pozicích přibývá mužů? Nejen na tuto otázku jsme hledali odpovědi před online konferencí Moc žen a kultura.

Simon Reynolds: Zachycovat módu v pohybu

Karel Veselý 30.11.2021

Pokud jde o alternativní hudbu, těžko bychom v posledním čtvrtstoletí našli vlivnějšího publicistu, než je Simon Reynolds. Rozhovor.

Jacob Kirkegaard: Kremace, nebo rozklad, toť otázka

Václav Adam 09.11.2021

Dánský umělec Jacob Kirkegaard uvede dílo Opus Mors, zachycující v detailech zvuky, které člověk už sám běžně neuslyší, jelikož už je mrtvý... Rozhovor.

Vladivojna La Chia: V krizových situacích si nelibuju

Blanka Kůrková 09.10.2021

Zpěvačka, skladatelka, textařka a vystudovaná výtvarnice vydává páté sólové album, které pokřtí v Praze, Brně a Ostravě.

Jan Jílek (AČFK): Kino se taky vrátí

Jarmo Diehl 06.10.2021

Právě dnes má premiéru film Malířka a zloděj v distribuci Asociace českých filmových klubů. Rozhovor o filmových klubech, postcovidové situaci a víře v budoucnost.

Nela Klajbanová (LITR): Nechceme suplovat existující formáty

Jarmo Diehl 24.09.2021

Tradiční olomoucká událost nabízí to nejzajímavější ze světa nezávislé knižní tvorby a zaměřuje se na autorské a umělecké publikace a my se ptáme její šéfky.

Filip Kršiak (Elbe Dock): Ústí (do) Evropy

Viktor Palák 20.09.2021

Přijedou i Buchty, elita jódlování a tvůrci nejlepších domácích dokumentů. Rozhovor s ředitelem Filipem Kršiakem o cestě z velkoměsta do města – a do Evropy.

VickiKristinaBarcelona: Milujeme blešáky

Adéla Polka 17.09.2021

Skupina jako by se svým vzezřením přenášely při vystoupení do trochu jiné doby. Třicátá léta, New York, špinavé pajzly, vajgly a chlast. A Tom Waits.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace