Články / Rozhovory

Travis a soundtrack na kocovinu (podle Dougieho Paynea)

Travis a soundtrack na kocovinu (podle Dougieho Paynea)

Davo Krstič | Články / Rozhovory | 05.08.2014

Upřímně si myslím, že nebýt Travis, nebyli by Coldplay, nebo by aspoň nebyli tam, kde dnes. Už jenom proto mám partu ze skotského Glasgowa v trvalé úctě, přestože to zásadní sdělila hudebnímu světu na přelomu tisíciletí. Měl jsem je vždycky za sympatické slušňáky, co dělají nekonfliktní muziku. Minimálně Driftwood, Why Does It Always Rain on Me a Sing patří bez diskuse ke klasice. Na Pohodě odehráli fantastický dvouhodinový set bez hluchého místa, pár hodin předtím potvrdil baskytarista Dougie Payne, že Travis opravdu JSOU sympaťáci bez manýr. A kamarádí se s Benem Stillerem, mimochodem.

Dopředu jste oznámili, že na Pohodě odehrajete dvouhodinový set. To je na festivalové poměry skutečně nezvyklé. Proč jste se tak rozhodli?
Měli jsme tu koncertovat už před několika lety, jenže tehdejší ročník postihla tragédie, program byl zrušený a my nevystoupili. Takže jsme si řekli, že bychom tentokrát měli zahrát o něco déle.

Mother, úvodní skladba vaší poslední desky Where You Stand, obsahuje verš „Proč jsme čekali tak dlouho?“ Stejně se mohou ptát i vaši fanoušci, kteří na nové album čekali pět let. Proč tak dlouhá pauza?
Je pravda, že jsme se na nějaký čas odmlčeli. Potřebovali jsme si zkrátka odpočinout poté, co jsme strávili dlouhou dobu spolu, jezdili na turné a natáčeli desky. Cítili jsme, že taky potřebujeme být doma se svými rodinami. Takže jsme si dali na nějaké tři roky pauzu a znovu se sešli. Myslím, že nám ta pauza prospěla. Pak to zase začala být zábava, dostali jsme potřebný impuls a energii.

Vždycky jste mi připadali jako parta sympatických pánů se slušným vychováním. Proto se mi tolik líbil videoklip k písni Re-Offender, kde se v zákulisí mlátíte a nemůžete jeden druhého vystát. Byla to čistá fikce nebo k něčemu podobnému už v kapele došlo?
Taky mám tohle video moc rád… Celé to byla idea režiséra Antona Corbijna, který nás dobře zná a líbilo se mu pohrát si s tím, jak Travis vnímá veřejnost. S tou nálepkou „nice guys of rock“ nebo jak tomu chcete říkat. V klipu celý tenhle mediální obraz postavil na hlavu. Ale doopravdy se v kapele nic podobného nestalo. Na druhou stranu, známe se už nějakých pětadvacet let, v kapele jsme spolu dvacet let a ne vždycky to byla procházka růžovou zahradou. Vyskytly se konflikty, ale nikdy jsme to neřešili tak jako v klipu, vždycky to bylo velmi středostavovské. (smích)

Ve videoklipu k písni Closer si zahrál Ben Stiller. Jak se vám ho podařilo obsadit?
On je fanouškem Travis. Když jsme hráli v New Yorku, přišel se na nás podívat, potkali jsme se. Když pak vznikal klip k písni Closer, který jsme natáčeli v Los Angeles, přemýšleli jsme o tom, koho obsadit do role šéfa supermarketu. Kdo z těch, co známe, by do toho šel. Fran (Healy, zpěvák kapely – pozn. red.) je mistrem ve vyjednávání a přesvědčování, takže Benovi zavolal, jestli by nebyl ochotný přijít do supermarketu na nějaké dvě hodinky natáčení. Mimochodem, ten obchod, kde jsme natáčeli, byl normálně otevřený, lidi tu nakupovali a Ben Stiller se procházel mezi nimi!

O Travis se hovořilo jako o další britpopové kapele. Líbila se vám ta nálepka nebo jste ji spíše nesnášeli? Máte nějakou vlastní, která muziku Travis vystihuje?
Abychom byli historicky přesní, tak o britpopu se začalo mluvit s prvním singlem Suede, pak přišli Pulp, Definitely Maybe od Oasis a začalo se mluvit o hudební scéně. Britpop skončil někdy v roce 1996, my jsme první desku vydali o rok později. Myslím, že to načasování bylo ideální. Tyhle britpopové kapely pily a braly kokain, pak jsme přišli my a vydali The Man Who. Byl to soundtrack na kocovinu po britpopové párty. Přijít domů, zklidnit se a dát si čaj.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Margaux Sauvé (Ghostly Kisses): Příběhy posluchačů ovlivňují proces psaní

Kristina Kratochvilová 29.03.2024

Kanadská zpěvačka Margaux Sauvé je středobodem Ghostly Kisses a ve snových zvukových krajinách rozpíná příběhy o lásce, touze a ztrátě. Rozhovor.

Václav Havelka (fyield): KEXP vnímám jako milník

Michal Pařízek 25.03.2024

Dostat se s kapelou do studia legendární radiové stanice KEXP v Seattlu je snem mnoha hudebníků z celého světa. Rozhovor.

Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band

Jiří V. Matýsek 11.03.2024

„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.

The Bladderstones: Záskoky nevedeme

Jiří V. Matýsek 06.03.2024

Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.

Boris Schubert (Skvot Czech): Tvorba úspešného kurzu je tímová záležitosť

Mariia Smirnova 05.03.2024

„... snažíme sa oslovovať naozaj zaujímavých a úspešných ľudí vo svojom obore. Základom je vzájomná dôvera, sympatie a ochota lektora s nami aktívne spolupracovať.“ Rozhovor.

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák 28.02.2024

Ve finálním díle ankety odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Pragueshorts: Philippe Kastner (Deniska umřela), David Payne & Tomáš Navrátil (Baroko)

Viktor Palák 25.02.2024

V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů, oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich.

Gaika: Nechat se unášet

Nora Třísková 22.02.2024

Podobně jako kloubí různé aktivity – psaní, kurátorství a výtvarná tvorba, producentství – na desce spojuje v lecčem typické anglické žánry jako dub, postpunk nebo alt rock. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace