3DDI3 | Články / Recenze | 22.02.2020
„Tu matraci jsi tady neměl nechávat, Franku. Teď uslyším tvoje sny.“
Scenárista Jason Aaron proslul temnými, drsnými příběhy. Ať už šlo o indiánskou sérii Skalpy, Muže hněvu nebo vidlácké Southern Bastards. V jeho komiksech se sice zlé věci dějí zlým lidem, ale těm dobrým ještě horší. Jsou buď rovnou zabiti, nebo aspoň mučeni, a to často před svými nejbližšími. Sérii Punisher MAX, kterou převzal po Garthu Ennisovi, Aaron ještě odlidštil a téměř zcela zbavil humoru. Zůstaly pouze cynické poznámky a hlášky zabijáckého psychopata, které považuje za humorné pouze on sám.
Frank Castle není ve formě. Nemůže spát. V rukou ho bolí, v zádech skřípe, hlava mu třeští. Zestárnul. Průstřel krční tepny, přelámané prsty, a ještě k tomu na dveře klepe artritida. Střet s Kingpinem byl náročný, a navíc nedospěl ke zdárnému konci. Padouch přežil. Kingpin na něj navíc najal psychopatického Bullseye. Sociálního patologa, který je jedním z největších fanoušků Punisherovy práce a jehož největším snem je pochopit ho, vžít se do něj a potom ho pomalu zabít.
Zvrácený příběh o studiu osobnosti Franka Castlea se neobejde bez částečné rekonstrukce událostí, které zformovaly Punishera. Bullseye je typ zabijáka, který se specializuje na empatii ke svým obětem. Spí nahý na matraci, kterou Castle zanechal v jednom ze svých starých úkrytů, v rámci jednoho pokusu “ukradne” rodinu, studuje profil svého cíle. S každou další stránkou je přitažlivější a jeho nadšení je nakažlivé. Takhle výživný padouch v Punisherovi ještě nebyl. Starý a stoický Castle je sice lepším zabijákem, ale psychologie nikdy nebyla jeho silnou stránkou. Zdá se, že tentokrát narazil na důstojného soupeře.
recenze na Punisher: Vánoce na odstřel k přečtení zde
Vizuál Steva Dillona, který kreslil i (méně násilnou) původní sérii Punishera, se prakticky nezměnil od dob Hellblazera nebo Preachera a problém zůstává stále stejný. Téměř všechny postavy jsou si podobné. Punisher je ten typ komiksu, který vyniká hyperrealistickou kresbou, experimentováním a prací se symboly. Obálkář Dave Johnson symboly ždímá dokonale – Castleova lebka nebo Bullseyův terč se objevují v krvi a stínech a dokážou navnadit ke čtení.
Bullseye je díl, ve kterém Aaron malinko ustoupil od akce a přidal na psychologické hutnosti. Celek připomíná střet kladiva s trhavinou. To nejlepší z moderního Punishera, navíc s koncem otevřeným jako ústa křičícího dítěte!
Jason Aaron, Steve Dillon, Dave Johnson – Punisher MAX 2: Bullseye (BB/Art, 2019)
web nakladatelství
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.