Jakub Koumar | Články / Recenze | 21.04.2016
Vesmír nad námi je fascinující místo. Ledově klidný a zároveň divoký, chaotický a neurčitý. Hledíme do jeho nekonečné prázdnoty, a přitom jsme oslňováni miliardami výbuchů, reakcí, supernov i černých děr. Podobně jako je to u kompozic Rolyho Portera.
Ty jsou už odjakživa působivým skloubením ambientního, ruchového a experimentálního zvukového světa. Práce Rolyho Portera jsou jako celý kosmos. Jako bezedný vesmír, do nějž zíráme s vědomím vlastní bezvýznamnosti. Rozumíme jen jeho zanedbatelné části, a přesto… nebo právě proto od něj nedokážeme odtrhnout mysl.
U sólových alb britského experimentátora je patrná určitá posloupnost. První Aftertime se drželo v poměrně konstantním pohybu, jako těleso bez působení sil podle Newtonova prvního zákona. Oproti tomu druhá deska Life Cycle of a Massive Star nápadně mění svou intenzitu, a kopíruje tak zákon druhý, působením Porterových sil kompozice náhle zvolňují či mohutnějí.
A pak je tu zákon třetí. Zákon akce a reakce. Third Law jako by se nesl právě na definici poslední věty mechaniky. Pro Portera příznačné dva elementy – plošně ambientní a nárazově ruchový, totiž fungují jinak než na předchozích deskách. Zatímco dříve tyhle klíčové zvukové složky pracovaly jako samostatné elementy, nyní se nejen nápadně, ale zcela zásadně ovlivňují.
Kde se jedna vzdouvá, sílí i její protějšek. Když jedna ztrácí na intenzitě, výslednice sil klesá. To způsobuje, že album neustále volá po posluchačově pozornosti, vyžaduje takřka neustálé měření a ověřování aktuální skutečnosti. Porter rozbíjí jemné struktury glitchovou elektronikou a opatrným šramotem i akustickými nástroji, ale nebojí se náhle přidat ruchovou explozi, která graduje s celým zvukovým spektrem. Tyto stěžejní události nevrství nahodile, akustické supernovy nevznikají jen tak, pro nic za nic. Vede k nim dlouhý a složitý vývoj a je jen na posluchači, jak je schopen je identifikovat a rozklíčovat.
Třetí zákon Rolyho Portera je kouzelný jakousi obecností. Deska plyne bez cizího přičinění, má své principy a vzbuzuje dojem, že posluchače vůbec nepotřebuje. Samozřejmě má silnější a slabší místa, ale vtip je v tom, že o nich rozhoduje posluchač. Stejně jako se může rozhodnout, co ho bude ohromovat při pohledu do nezměrných hlubin kosmu.
Roly Porter - Third Law (Tri Angle, 2016)
www.rolyporter.co
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.