Články / Recenze

Trhlinou v bordelu světa (Chelsea Wolfe)

Trhlinou v bordelu světa (Chelsea Wolfe)

Václav Adam | Články / Recenze | 13.07.2018

OHODNOŤTE DESKU

Vždy zádumčivá diva Chelsea Wolfe a nejvýraznější z řady spřízněných hudebnic (Emma Ruth Rundle, Marissa Nadler) je po dvou letech zpět s novým albem a cituje surrealistického spisovatele Henryho Millera: "Jsem jako imbecil s otvírákem na konzervy, který dumá, kde začít – jak otevřít svět. Vím, že pod tím bordelem je vše úžasné, jsem si tím jistý." Wolfe se údajně snažila víc otevřít a zároveň si vytvořit jakýsi eskapistický autonomní prostor. Studiové šavle tahal Kurt Ballou z Converge, hostuje zde kytarista Troy Van Leeuwen (QOTSA) a ve skladbě Vex si zařičí i Aaron Turner (Isis, Sumac) – tvrdě kytarové směřování je stvrzeno a žádná výrazná překvapení se nekonají, Wolfe se jen zbavila těch pár elektronických prvků z předešlé desky Abyss a ještě víc přitlačila na pilu. Už tolik neskrývá touhu po přímočařejších "hitech", aniž by přestala být uvěřitelná ve své stylizaci permanentní sklíčeností sužované umělkyně.

Přesto se nelze zbavit pocitu, že podobně jako Zola Jesus řekla i Wolfe to nejpodstatnější na začátku kariéry, kdy byla její hudba špinavější, avšak zároveň křehčí, autentičtější. Na rozdíl od výše jmenované mám větší respekt pro směr, kterým se vydala, ale neustále mě napadá, že všechna ta zatěžkaná kytarová kila a precizní produkce jsou spíš přítěží. Gotický sludge? Folku asi u Chelsea Wolfe na dlouho odzvonilo.


Jak moc se jí daří millerovsky otvírat svět či vlastní nitro, záleží nakonec hlavně na vůli, respektive zjitřenosti posluchače: Hiss Spun nenabízí z emocionální palety o moc jiné odstíny než dříve, takže je důležité, jak moc se s nimi identifikujete a podvolíte všeobjímající skepsi. A třeba v závěrečné skladbě Scrape, u níž nelze zůstat chladný, pokud není člověk profesionální cynik, cosi božského opravdu prosvítá. Aspoň jedna trhlina v bordelu světa.

Recenze vyšla v časopise Full Moon #77.

Info

Chelsea Wolfe - Hiss Spun (Sargent House, 2017)

Živě: Chelsea Wolfe (us) + Brutus (be)
5. 8. 2018 20:00
Lucerna Music Bar, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková 20.11.2019

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako předchozí singly, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Jakub Šíma 02.11.2019

Laterna magika je multimediální fenomén, který již od počátečního úspěchu na výstavě Expo 58 v Bruselu poutal pozornost nejen české, ale i světové veřejnosti.

Kdo tady co posral? (Mucha)

Adéla Poláková 29.10.2019

Pro novou desku Muchy je příznačná fúze žánrů, prolínání jazyků a vypůjčování si jak melodií, tak slov odjinud.

Nejsem mladý a nejsem starý (TaxiWars)

maxim 27.10.2019

Oproti předchozím deskám TaxiWars je Artificial Horizon lehčí, více se tančí, více se fouká kouře na parket, ubylo hřmotnosti, důrazu, aniž by kapela ztratila groovy.

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

Vojtěch Březík 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.