Jiří Mališ | Články / Reporty | 04.06.2017
Nad koncertem dánských rockerů se vznášely tři velké otazníky. Frontman Jonas Bjerre mi v únorovém rozhovoru (Full Moon #72) prozradil, že si ještě není jistý, jak se poperou s živou produkcí nového alba Visuals. Já se naopak strachoval o to, jak se typicky energická kapela vypořádá se sedícím publikem. A diváky zase zajímalo, které z písní, jež Mew v minulém století katapultovaly mezi evropskou rockovou špičku, ustoupí skladbám z nového alba.
Na domácí půdě se dánská pětice představila bez předkapely a set zahájila novými písněmi In a Better Place a 85 Videos. Jestli byla z desky cítit pohádkovost a barevnost, naživo veškeré náznaky éteričnosti ustoupily syrovému rocku. Ten doprovázel kouzelný falzet Bjerreho a charakteristicky zvláštní vizualizace na pozadí, sázka na osvědčené prvky z předešlých let se vyplatila. Mew jsou rození rockeři a v tvrdším kabátě nové skladby skvěle zapadly mezi starší repertoár. Když pak přišla řada na první “klasiku” Special, celý sál začal tleskat do rytmu, což dalo vyniknout dokonalé akustice divadla.
Vstřícnost obecenstva kapelu nakopla a ožil zejména kytarista Mads Wegner. Svým poskakováním a pobíháním po pódiu doplnil skromný projev Bjerreho, který pouze nesměle děkoval mezi skladbami. Jakkoliv jsou vypjaté emoční projevy Dánům cizí, nikdo se neubránil alespoň energickému poklepávaní nohou, místy se i tančilo vsedě. Zlatým hřebem pak bylo zodpovězení třetího otazníku. Čtyři hlavní pilíře koncertů Mew se od posledního koncertu nezměnily. Stejně jako na Roskilde Festivalu 2015 zazněly na závěr hity 156 a Am I Wry? A ultimátním finišem byl jako obvykle devítiminutový epos Comforting Sounds, následovaný téměř nekonečným potleskem. Samozřejmě vestoje.
Mew (dk)
28. 5. 2017 Det Kongelige Teater, Kodaň, Dánsko
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.