Anna Mašátová | Články / Reporty | 02.02.2015
Rok pomalu ani nezačal a už máme kandidáta na nejhorší akci roku 2015. Jistě, prozrazovat pointu hned na úvod se rozhodně nemá, jenže v případě koncertu, ze kterého odchází několik stovek návštěvníků více než rozladěných, už se toho moc zkazit nedá. A ano, Tricky je nevypočitatelný hudebník, ale čeho je moc, toho je příliš.
To, že předkapela začínala v sedm, aby se vše stihlo do půl desáté, je v sobotu více než úsměvné. Obzvláště, když se kvaltuje kvůli osmdesátkové diskošce. Strangers in the City, lo-fi z Veselí nad Moravou, tudíž stihl málokdo, fronta před vchodem nějaký čas také sežrala. Časově se jelo přímo ukázkově, na minutu přesně. V osm už se přišourala triphopová legenda i s doprovodnou kapelou a vokalistkou. Evidentní laxnost a únava by se daly pochopit na konci turné, Tricky však v Praze svou evropskou šňůru k nové desce Adrian Thaws zahajoval. Namísto slibované indo-francouzské vokalistky Ajeyi dorazila K Bleax. Stejně vyzevlená image – tepláky a triko – jako frontman, texty čtené z Ipadu, tohle černovláska nezvládla. Sám Tricky se s tím samozřejmě nepáral, vypadal na pódiu spíše jako dozor, odezpívaných vět bychom snad spočítali na prstech ruky.
Tricky je Tricky, dělá si, co chce, mikrofonu se chytá pramálo, zato si s větším nadšením vytahuje mikinu a hulí jeden joint za druhým. Vše by se dalo odpustit, ostatně doprovodná kapela byla slušná, bubeník obzvláště. Jenže ten byl taky jediný, kdo byl slyšet. Hlasité beaty rozdrnčely i techniku a balkóny, jinak ale nebyla téměř šance od sebe jednotlivé kusy rozpoznat, slévaly se v rozplizlé hučení. Z několika zachycených slov se dalo usoudit, že setlistu dominovaly věci z nové desky. Výkřiky „kde je tady zvukař, není nic slyšet“ nebyly rozhodně záležitostí jen několika jedinců. Navíc většina vystoupení proběhla ve tmě. Kdo měl špatné místo – což při vyprodání sálu nebylo neobvyklé –, neslyšel a neviděl nic. První konec po pětapadesáti minutách, dva přídavky, odchod.
Frontman svému publiku poděkoval několikrát. Jenže tím se už nic zachránit nedalo, kdo zaplatí šest stovek za lístek, očekává lépe odvedenou práci. Nepěkně byla překvapená i pořádající agentura, která koncert okomentovala slovy: “Trickyho koncerty jsou nevypočitatelné, je to přece jenom kontroverzní umělec. To je na něm naopak zábavné, i když to, že jeho crew a zejména pak zvukař bude takový diletant, s tím jsme se ještě nesetkali.“ Co dodat.
Tricky (uk)
31. 1. 2015, Lucerna Music Bar, Praha
foto (c) Kateřina Motýlová
Kyril Bouda 26.01.2023
Cesta k víře není jednoduchá, devítihodinový trip napříč tuzemskými drahami i silnicemi je dobrodružstvím svého druhu.
redakce 23.01.2023
První dojmy od zástupců redakce a dalších kolegů či přátel najdete níže, podrobnější report čekejte v březnovém čísle Full Moonu.
Minka Dočkalová 14.01.2023
Dvě originální brněnské galerie si na stejný čas připravily otevření výstav, přičemž obě měly jednoznačně co nabídnout.
Jiří Přivřel 13.12.2022
Vídeňská Albertina Modern vystavuje abstraktní expresionismus. Od Jacksona Pollocka k Marii Lassnig.
David Stoklas 12.12.2022
Vzhledem k úpěnlivosti, s jakou Porridge Radio podávali emotivně náročné písně, v nás museli něco zanechat – třeba otevřené rány.
Václav Valtr 10.12.2022
Když se vepředu utvořil kotel, utrousil: „Pamatujte si, když někdo spadne, tak mu pomozte vstát, když to neuděláte, jste pěkný hovada.“
Aneta Kohoutová, Šimon Macek 07.12.2022
Ty čtyři dny pod střechou Konviktu ve mně vyvolaly hluboký pocit mentální závratě. Stav, ve kterém se podpisu na smlouvě s ďáblem rovná náš tichý souhlas se stavem věcí současných.
Jiří Procházka 07.12.2022
Swans mají rozpracovaný nový materiál, který začátkem roku vyšel ve strohých demoverzích na fundraisingovém albu Is There Really a Mind? Co z něj Gira zahrál?
Jiří Přivřel 05.12.2022
Bouřlivě přijatý návrat ztraceného Syna.
Ema Klubisová 03.12.2022
Svet nečakanej hudby, ktorý reflektuje základné elementy duše. Sú svieži, vizionárski a hraví.