Články / Reporty

Trocha Berlína v centru Prahy

Trocha Berlína v centru Prahy

Ladislav Tajovský | Články / Reporty | 25.10.2017

Phil Shoenfelt toho má nejen hudebně dost za sebou, a je to vidět a slyšet ze všeho, co na pódiu i mimo něj udělá. V Praze žije od poloviny 90. let, kdy sem přijel jako svým způsobem alternativní hvězda pravidelně vystupující v CBGB´s, předskakující Iggymu Popovi, Nicku Cavevovi nebo Nico. Prostě solidní muzikantský životopis. Když se usadil v Čechách, kde se pak i oženil, založil jednu ze svých kapel Southern Cross, s níž dosud hraje. Od té doby s ní natočil čtyři řadovky; po vydání té první se do skupiny přidal houslista a hudební všeuměl Pavel Cingl, který se stal na dlouhou dobu Shoenfeltovým nejbližším českým spolupracovníkem.

A jestliže Shoenfelta poznáte podle prvních tónů, tak právě výměna na Cinglově postu, který zastával zhruba patnáct let, je nejvýraznějším posunem formace. Poslední desku, živák The Bell Ringer vydali před dvěma lety už s Davidem Babkou. S tím teď Shoenfelt vystupuje i jen ve dvojici a jeho kytara přidala „berlínskému“ zvuku kapely trochu toho „amerického“. Rytmika Southern Cross je od začátku stejná, dvojice Kvasnička/Krtouš si zjevně rozumí a Shoenfelt s Babkou mají na čem stavět.

Playlist koncertu nebyl nikterak překvapivý. Hlavní důraz připadl na poslední řadovku Paranoia.com, z níž byla většina skladeb. Nejlépe vyzněla Undertow a předělávka The Stooges Open Up and Bleed, která asi nejlépe ukazuje inspirační východiska Shoenfeltovy tvorby. Kapela střídala dvě tradiční polohy – temné („dark wave“, jak Shoenfelt sám říká) balady a ostré vypalovačky iggypopovského ražení. Ty tvořily vrcholy večera, tedy kromě zmíněných ještě Only You, Devil´s Hole a Alchemy, písničky, které Shoenfelt vydal ještě před příchodem do Prahy. (Tady by si zasloužila reklamu Shoenfeltova deska z roku 1993, v Anglii vydaná God Is the Other Face of The Devil, mezi skalními fanoušky sice známá, ale jinak nezaslouženě zapadlá.)

Zmínit zaslouží „na zkoušku“ – ale výtečně – zahraná Dan the Man From Ampellang z první a zatím jediné nahrávky Shoenfeltovy berlínské kapely Dim Locator, která vystupuje méně často, ale o to živelněji. Závěr byl jasný – zazněl asi největší hit Southern Cross nazvaný Damage z prvního alba Blue Highway (vyšlo před více než dvaceti lety, čemuž se skoro nechce věřit). Nezvyklý rozměr, ale zapadající do nálady večera, dodala prověřené vypalovačce harmonika Michaela Kyselky. Ano, hezké to bylo.

Info

Phil Shoenfelt & Southern Cross
24. 10. 2017 Rock Café, Praha

foto © Filip Celar

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.