Články / Recenze

Třpytky a rozkousaný rty (Pokoj25)

Třpytky a rozkousaný rty (Pokoj25)

Tomáš Červenka | Články / Recenze | 29.04.2020

OHODNOŤTE DESKU

Tramvaje, vnitrobloky i poslední cigareta, než půjdu na stage. „Ještě jedno?“ Kulichy, náušnice, tetování, „kolik jsem jich měl?“ „No tak jo, je to jen občas.“ Probouzím se v pokoji s vysokými stropy, do jehož oken občas dolehne osamělé zazvonění tramvaje a na parapet přistane holub. Kocovina, rozkousané rty a zbytek třpytek na obličeji; krásnej den. A bude hůř je další sbírkou povídek z pražského světa barevných vran.

Vojtěch Grabač alias producent Scorn (Sebe, Hošty, Násilník ad.) započal svou sólovou dráhu loňským debutem Noční hudba. Nyní navazuje pokračováním, které sám označil mozaikou myšlenek a příběhů svého posledního půl roku. Tentokrát však sebejistěji, svérázněji a osobněji.

Oproti Noční hudbě se A bude hůř posunulo především zvukově. Okouzlení Psími vojáky tentokrát zůstalo pouze v textech a chytlavé piano-saxofonové melodie vystřídaly syntezátory. Přes aktuálněji znějící doprovod však slyšíme známé prolínání zpěvu s rapem, prokládané občasnou recitací a naléhavými výkřiky provokujícími další verše.

Z celého projektu Pokoj25 je od počátku slyšet potřeba zvěčnit tak snadno zapomenutelnou atmosféru každodenních rituálů. „Na, dej si trochu ode mě. Spálíme ty propasti v nás, jsme sami a spolu…“ My a zase idylické my. Místy až zneužívané množné číslo společně s přítomným časem uzavírá popisované scenérie do časové kapsle a vyvolává nostalgii, ve které se jakákoliv surovost a nedokonalost proměňuje v autenticitu. Romantismus veršů citově vydírá jako Kerouacův půlnoční duch nebo Zelenkův taxikář. Ačkoli by narozdíl od nich neměl mít Pokoj25 na nostalgii právo, funguje zde bezchybně.

Pomineme-li posluchačsky nejúspěšnější skladbu Ester, která se svou úderností dostala až do Velké sedmy Radia 1, nejzajímavějším překvapením nahrávky A bude hůř je sedmiminutová osobní výpověď Vojtěchu, která nás provede snad všemi typy každodenních sociálních interakcí pražského kluka. Dialogy doplňují zvonkové melodie, které svými narážkami na Noční hudbu připomínají, že se stále nacházíme ve stejném světě. V jeho rytmech se opět ztratíme jako v klapavém zvuku kol tramvaje, z něhož nás vyruší pouze hlasatelka s názvem zastávky a zazvonění odstartuje další song.

Deska A bude hůř není tak velká a plná chytlavých melodií jako Noční hudba. Ani se o to však nesnaží. Je sebehledáním ukazujícím, že v Pokoji25 není pouze piano a melancholie, ale také vysoké ambice, které vzbuzují očekávání, co přijde příště.

Info

Pokoj25 – A bude hůř (vlastní náklad, 2020)
bandcamp interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.