Články / Recenze

Třpytky a rozkousaný rty (Pokoj25)

Třpytky a rozkousaný rty (Pokoj25)

Tomáš Červenka | Články / Recenze | 29.04.2020

OHODNOŤTE DESKU

Tramvaje, vnitrobloky i poslední cigareta, než půjdu na stage. „Ještě jedno?“ Kulichy, náušnice, tetování, „kolik jsem jich měl?“ „No tak jo, je to jen občas.“ Probouzím se v pokoji s vysokými stropy, do jehož oken občas dolehne osamělé zazvonění tramvaje a na parapet přistane holub. Kocovina, rozkousané rty a zbytek třpytek na obličeji; krásnej den. A bude hůř je další sbírkou povídek z pražského světa barevných vran.

Vojtěch Grabač alias producent Scorn (Sebe, Hošty, Násilník ad.) započal svou sólovou dráhu loňským debutem Noční hudba. Nyní navazuje pokračováním, které sám označil mozaikou myšlenek a příběhů svého posledního půl roku. Tentokrát však sebejistěji, svérázněji a osobněji.

Oproti Noční hudbě se A bude hůř posunulo především zvukově. Okouzlení Psími vojáky tentokrát zůstalo pouze v textech a chytlavé piano-saxofonové melodie vystřídaly syntezátory. Přes aktuálněji znějící doprovod však slyšíme známé prolínání zpěvu s rapem, prokládané občasnou recitací a naléhavými výkřiky provokujícími další verše.

Z celého projektu Pokoj25 je od počátku slyšet potřeba zvěčnit tak snadno zapomenutelnou atmosféru každodenních rituálů. „Na, dej si trochu ode mě. Spálíme ty propasti v nás, jsme sami a spolu…“ My a zase idylické my. Místy až zneužívané množné číslo společně s přítomným časem uzavírá popisované scenérie do časové kapsle a vyvolává nostalgii, ve které se jakákoliv surovost a nedokonalost proměňuje v autenticitu. Romantismus veršů citově vydírá jako Kerouacův půlnoční duch nebo Zelenkův taxikář. Ačkoli by narozdíl od nich neměl mít Pokoj25 na nostalgii právo, funguje zde bezchybně.

Pomineme-li posluchačsky nejúspěšnější skladbu Ester, která se svou úderností dostala až do Velké sedmy Radia 1, nejzajímavějším překvapením nahrávky A bude hůř je sedmiminutová osobní výpověď Vojtěchu, která nás provede snad všemi typy každodenních sociálních interakcí pražského kluka. Dialogy doplňují zvonkové melodie, které svými narážkami na Noční hudbu připomínají, že se stále nacházíme ve stejném světě. V jeho rytmech se opět ztratíme jako v klapavém zvuku kol tramvaje, z něhož nás vyruší pouze hlasatelka s názvem zastávky a zazvonění odstartuje další song.

Deska A bude hůř není tak velká a plná chytlavých melodií jako Noční hudba. Ani se o to však nesnaží. Je sebehledáním ukazujícím, že v Pokoji25 není pouze piano a melancholie, ale také vysoké ambice, které vzbuzují očekávání, co přijde příště.

Info

Pokoj25 – A bude hůř (vlastní náklad, 2020)
bandcamp interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace