Články / Reporty

Trumfový kvartet aneb Vlci v Brně

Michal Pařízek | Články / Reporty | 29.09.2014

"Myslíš, že bude hrát Henry Lee? - Určitě ne, ty vole, to přece napsal Nick Cave. - Aha, tak to jo, to asi hrát nebude." Real talk, dvě čtyřicetileté máničky, továrna Zbrojovka a "undergroundový" festival kapel s názorem, který pořádá agentura, kterou můžete obyčejně potkat na koncertech Michala Davida a spol. Brněnská realita? Možná, každopádně druhý ročník festivalu Henry Lee se více než povedl, přestože Mick Harvey nezahrál ani jeden hit od Nicka Cavea.

Právě okolo Micka Harveyho bylo nejvíce otazníků - co bude hrát, zahraje vůbec, jaké to bude? Pozice headlinera je složitá a on navíc sólové koncerty de facto nehraje. Ale v Brně zahrál. Poloha barda s akustickou kytarou mu sice úplně nesedí, ale rozhodně to bylo důstojné. Otázka je, kolik lidí vlastně znalo jeho písně z posledních alb Sketches from the Book of Dead a Four (Acts of Love), ze kterých hrál nejvíc, ale Mick Harvey byl velmi dobře naložený, navzdory problémům se zvukem, chaotickým změnám časového plánu a neuvěřitelně dementnímu konferenciérovi. Bylo sice vidět, že obvykle samostatné koncerty nehraje (ostatně v rozhovoru před koncertem se nechal slyšet, že už možná ani žádné sólové desky nebudou), ustál to s přehledem a se ctí. Klobouk dolů.

Na původní časový plán nedošlo, a dobře tak. Představa, že budou hrát obě scény naráz, byla úplně zcestná, zvuk z obou sálů se překrýval, ani vůči lidem by to nebylo fér. Areál brněnské Zbrojovky skýtá mnohé možnosti. Možná nemá takové kouzlo jako třeba Dolní Vítkovice, ale zase umožňuje hrát do pozdních ranních hodin, a i díky tomu je na akce typu Henry Lee fest vlastně skvělý. Původně plánovaný začátek v podobě The Velvet Underground Revival se pro nemoc nekonal, o to déle jsme si užívali legendární místní hostinec U Poutníka. Pět plakátů Pražského výběru a originál LP Progresu? Žádný problém. Celý festival nakonec otevíral veterán Vladimír Mišík, ano, dramaturgie byla poněkud nevyrovnaná. Na jedné straně The Ministry of Wolves a Mick Harvey, hned několik domácích kapel, které na stejné akci vystupovali loni (proč??), a zasloužilí umělci typu Mišík nebo Mikoláš Chadima. Osobní preference by vládnout neměly.

My Dead Cat na malé scéně hodně slušný standard a tuna energie. Možná jich byla na pozici první kapely až škoda. MCH Band jsme sledovali z dálky, v tuhle chvíli totiž vládla Petra Braddock (mimo jiné koordinátorka projektu Fair Price Music Live Sessions, pozn. ed.) a její vzpomínky na nedávný koncert Kate Bush v Londýně. Závidím sakra pořád a ještě dlouho budu, pravděpodobně navždy. Boy - úplná zbytečnost, totální kolaps a zoufale neukotvená středoškolská revoluce. Vážně to bylo potřeba? Wild Tides opět parádní, čelní střet Elvise Costella a Sex Pistols, hříšný tanec s podkolenkama hříšně nahoře. Kdykoliv znovu, kluci z Letné by si zasloužili daleko víc zájmu. Stejně tak Gerda Blank, trochu upozaděná a určitě nejlepší "novozélandská" kapela z Brna. Hutná a sebevědomá odpověď na White Stripes, hantecem a od podlahy, skvělý hutný zvuk, vášeň a spousta radosti. Kdykoli znovu.

The Ministry of Wolves jsem letos viděl potřetí a tohle byl možná jejich vůbec nejlepší koncert. Vyhraná a sebevědomá kapela, písně z alba Republik der Wölfe definitivně ztratili divadelní esprit a je strašná škoda, že celý projekt zřejmě končí. Čtyři vyrovnané osobnosti; Harvey, Hacke a Wallfisch jsou frontmani jako blázen a Danielle de Picciotto dohání občasnou nejistotu tuplovanou dávkou šarmu. Trumfový kvartet. V říjnu vychází doprovodné album Happily Ever After, sežeňte si ho. Jen možná škoda, že Vlci nenahráli cover Glena Danziga Killer Wolf, závěrečný morytát byl úchvatný. Vybralo se také na živý záznam koncertu v Bukurešti, který Brnu předcházel, určitě bude stát za to. Jejich koncerty jsou v první řadě veliká radost, kterou si nejvíce užívají oni sami.

"Prosím dvě vstupenky, těšíme se na Mišíka. - Osm set, pan Mišík právě dohrál." Starší pár, který jsme potkali u vchodu, si snad užil i ostatní koncerty, rozhodně bylo co. Henry Lee Fest si obhájil svojí existenci, potvrzením byly nejenom skvělé kapely, ale hlavně plná továrna. Občasné dramaturgické lapsy se dají vydržet a jediné, co nepříjemně překvapilo, byl chaos okolo hracích časů. Ty byly zveřejněné sotva pár hodin před festivalem a vůbec neplatily. Do příštího roku je tedy nad čím přemýšlet, ale určitě je na co navázat. Návštěva festivalu byla orámovaná pivnicí U Poutníka a Barem, který neexistuje. Silné zážitky i bez muziky, ale právě ta v sobotním Brnu vládla. Vlčí silou.

Info

Henry Lee Fest
27.9.2014, Továrna Zbrojovka, Brno

foto © Zdeněk Němec

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jazz dvou kontinentů (Jorge Rossy Vibes Quintet)

David Bláha 20.01.2020

Úvodní melodie připomene tvorbu Thelonia Monka, což vlastně vypovídá i o celém výrazu a zvuku, který skupina vytváří...

Sub Focus – kdo chodí na starý djs?

Vadim Petrov 19.01.2020

Sub Focus nastoupí, potřese Bifidovi rukou a vypálí Rock It v double dropu s Take You Higher od Wilkinsona, synergické double dropy padají jeden za druhým téměř bez ustání.

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.