Články / Recenze

Ukolébavky pro zlobivé děti (Night Lovell)

Ukolébavky pro zlobivé děti (Night Lovell)

Daniel Nádler | Články / Recenze | 13.03.2019

Night Lovell prorazil před pár lety díky svému osobitému zvuku, produkci a ojedinělé atmosféře, vycházející z mrazivé Ottawy. Z jeho skladeb byla cítit syrová kreativita, připomínající prvotiny Travise Scotta jako Owl Pharaoh nebo Lights (Love Sick). V záplavě soundcloudové vlny nových interpretů si Night Lovell plul ve svém černém, pirátském korábu vlastním směrem plným zajímavých zákrut.

To však nelze říct o desce, kterou měl zúročit svou tříletou odmlku. Pomocí příběhu odehrávajícího se na pozadí desky, Night Lovell metaforicky vykresluje stav své depresivní mysli, v níž byl lapen během snahy o vytvoření nového díla. Posluchače vtáhne do svého nevědomí, kterému Night Lovell naslouchá na jakési odlehlé samotě. Jenže Goodnight Lovell nám dává doslova dobrou noc a společně s ním se probudíme až při poslední písni.

Jedním z kamenů úrazu je monotónnost – v polovině nahrávky začnou všechny beaty splývat, všechno jede v jedné a té samé linii, velkým zklamáním je pak absence jakýchkoliv rapových dovedností. Tracklist o osmnácti položkách je postaven na jedné flow. Night Lovell není schopný jakkoliv pozměnit, obohatit, zrychlit či zpomalit tempo, a to ani když ho k tomu vybízí hostující kolegové. Výjimkou jsou tracky Joan of Arc, Bumble Bee a minutový interlude Unknown Location.

Deska je zahalena temnotou, z její atmosféry je cítit potenciál a spoustu psychické bolesti, kterou si Night Lovell v posledních letech procházel, o terapeutickém charakteru nahrávky nemůže být pochyb. Rovněž často velmi jednoduchá struktura jeho textů v sobě skrývá více záhad než kdejaké hloubavé myšlenky jiných rapperů… Jednadvacetiletý Night Lovell nezahálí, posouvá se a pomalu dozrává, ale musí se naučit dát svým nápadům adekvátní formu, nikoliv je ždímat jen na půl.

Info

Facebook Night Lovell

živě: Night Lovell (ca)
20. 3. 2019 19:00
Roxy, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zrcadlo za éterickou mlhou (Drab Majesty)

redakce 20.08.2019

Každý mileniál hovící osmdesátkovým zvukům spojovaným s gotickou subkulturou musí být vděčný za jeho soudobou renesanci.

Celistvý zvukový příběh Frontier Guards

redakce 17.08.2019

Prokomponované IDM melodie se tu místy nebojí jít do minimal techno smyček, vše přitom doplňují i industriální rytmy a ruchy.

Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

redakce 15.08.2019

Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem.

Stále autentičtí Foals

redakce 04.08.2019

Už píseň Exits ukázala, že se Foals posouvají dál – a to jak pestřejší kombinací hudebních nástrojů, tak vokálními experimenty i novým obsahem.

Problémy, které vidět nechceme (Rafael Anton Irisarri)

redakce 02.08.2019

Deska Solastalgia je osobní výpovědí člověka, na kterého nejen dopadá všudypřítomný pocit bezmoci, ale který se neustále setkává se změnami klimatu.

Miesto s názvom Schlagenheim (black midi)

redakce 29.07.2019

Štvorica násťročných chlapcov z Londýna zaujala už skôr tohto roku, keď vydala dvojsingel Talking Heads/Crow’s Peach. Teraz prichádzajú s debutom Schlagenheim.

Gangsterská odysea s přešlapy (Schoolboy Q)

redakce 27.07.2019

Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Jakou pozici v něm vedle Kendricka Lamarra nebo Ab-Soula zastává Schoolboy Q?

Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

redakce 26.07.2019

Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

redakce 24.07.2019

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

redakce 23.07.2019

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.