Články / Recenze

Ukolébavky pro zlobivé děti (Night Lovell)

Ukolébavky pro zlobivé děti (Night Lovell)

Daniel Nádler | Články / Recenze | 13.03.2019

Night Lovell prorazil před pár lety díky svému osobitému zvuku, produkci a ojedinělé atmosféře, vycházející z mrazivé Ottawy. Z jeho skladeb byla cítit syrová kreativita, připomínající prvotiny Travise Scotta jako Owl Pharaoh nebo Lights (Love Sick). V záplavě soundcloudové vlny nových interpretů si Night Lovell plul ve svém černém, pirátském korábu vlastním směrem plným zajímavých zákrut.

To však nelze říct o desce, kterou měl zúročit svou tříletou odmlku. Pomocí příběhu odehrávajícího se na pozadí desky, Night Lovell metaforicky vykresluje stav své depresivní mysli, v níž byl lapen během snahy o vytvoření nového díla. Posluchače vtáhne do svého nevědomí, kterému Night Lovell naslouchá na jakési odlehlé samotě. Jenže Goodnight Lovell nám dává doslova dobrou noc a společně s ním se probudíme až při poslední písni.

Jedním z kamenů úrazu je monotónnost – v polovině nahrávky začnou všechny beaty splývat, všechno jede v jedné a té samé linii, velkým zklamáním je pak absence jakýchkoliv rapových dovedností. Tracklist o osmnácti položkách je postaven na jedné flow. Night Lovell není schopný jakkoliv pozměnit, obohatit, zrychlit či zpomalit tempo, a to ani když ho k tomu vybízí hostující kolegové. Výjimkou jsou tracky Joan of Arc, Bumble Bee a minutový interlude Unknown Location.

Deska je zahalena temnotou, z její atmosféry je cítit potenciál a spoustu psychické bolesti, kterou si Night Lovell v posledních letech procházel, o terapeutickém charakteru nahrávky nemůže být pochyb. Rovněž často velmi jednoduchá struktura jeho textů v sobě skrývá více záhad než kdejaké hloubavé myšlenky jiných rapperů… Jednadvacetiletý Night Lovell nezahálí, posouvá se a pomalu dozrává, ale musí se naučit dát svým nápadům adekvátní formu, nikoliv je ždímat jen na půl.

Info

Facebook Night Lovell

živě: Night Lovell (ca)
20. 3. 2019 19:00
Roxy, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková 20.11.2019

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako předchozí singly, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Jakub Šíma 02.11.2019

Laterna magika je multimediální fenomén, který již od počátečního úspěchu na výstavě Expo 58 v Bruselu poutal pozornost nejen české, ale i světové veřejnosti.

Kdo tady co posral? (Mucha)

Adéla Poláková 29.10.2019

Pro novou desku Muchy je příznačná fúze žánrů, prolínání jazyků a vypůjčování si jak melodií, tak slov odjinud.

Nejsem mladý a nejsem starý (TaxiWars)

maxim 27.10.2019

Oproti předchozím deskám TaxiWars je Artificial Horizon lehčí, více se tančí, více se fouká kouře na parket, ubylo hřmotnosti, důrazu, aniž by kapela ztratila groovy.

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

Vojtěch Březík 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.