Články / Reporty

V duši Roberta Craye

V duši Roberta Craye

Anna Mašátová | Články / Reporty | 29.10.2014

Roku 2006 se představil v Čechách coby předskokan Erika Claptona, téměř na den přesně před dvěma lety ohromil Lucerna Music Bar s albem Nothin But Love, úspěšné tažení do srdce českého diváka pokročilo i letošním koncertem. A opět přivezl nové, v pořadí jednadvacáté album In My Soul.

Cray začal hrát na kytaru už jako teenager, kdy vzhlížel ke vzorům jako Albert Collins, Freddie King nebo Muddy Waters a k jeho překvapení to byl právě Collins, který mu později pomohl dostat se do podvědomí, když ho vzal na turné coby předskokana. Za čtvrté album Strong Persuader získal první cenu Grammy, sbírku v pozdějších letech rozšířil ještě o čtyři další gramofonky a nedávno i uvedení do bluesové síně slávy. I když na to by snad bývalo ještě trochu času, Crayovi je letos jednašedesát a do důchodu se jak vidno nechystá. Spolupracoval s Keithem Richardsem, Johnem Lee Hookerem či výše zmiňovaným Claptonem, jeho brilantní hráčská dovednost mu získala i kontrakt s Fenderem, a tak nesou dva modely Stratocasterů Crayovo jméno.

Ale Cray není jen skvělý kytarista, ale i zpěvák a majitel velmi příjemného hlasu. Už prvními tóny úvodní I Shiver naznačil, jak se bude večer odvíjet. Bluesovo-soulový feeling, až extrémně pohodová atmosféra, která měla švih, lehkost a vtip. Crayovi kryli záda dlouholetí spoluhráči – klávesista a varhaník Dover Weinberg, baskytarista Richard Cousins a bubeník Les Falconer. Snad jen Weinberg dostal místy více prostoru k rozletu, jinak ale kapela udržovala kompaktnost a vlastně jen více či méně zdůrazňovala svého frontmana. Kdo si klídek rozhodně nedopřával, byl Crayův technik, který měnil kytary po každém kusu.

Cray komunikoval s publikem, s úsměvem přecházel vyznání lásky i pořvávání, s grácií se zvládla i technická závada. Two Steps from the End, I'll Always Remember You, Coming Home, The Things You Do to Me, Side Dish, Hip Tight Onions a mnohé další písně jak z nové nahrávky, tak uplynulých let, devadesát minut uplynulo ani člověk nepostřehl jak, kapela se téměř bez rozloučení zvedla a zmizela v zákulisí. Žádné přídavky, čas využitý téměř do poslední možné minuty, jaképak zdržování se s potleskem a úklonami.

Vlastně sympatický přístup, který alespoň nedrobil skvostný zážitek, a jelo se tak naplno po celou dobu. Jen povzdech na závěr: proč nemohli návštěvníci ani přes několik upozornění - včetně samotného hudebníka - vydržet necelé dvě hodiny bez natáčení a focení, bylo až smutně nepochopitelné.

Info

Robert Cray Band (usa)
27.10.2014, Palác Akropolis, Praha
Foto (c) Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Billie! Kuřecí! Eilish! Nugety!

redakce 21.08.2019

Billie vypálí největší hitovku hned zkraje, dívky ještě mladší než zpěvačka vřeští, až přehluší soundsystém – divím se, že zapomenou na breakdown v půlce písničky.

Hip Hop Kemp 2019: Trueschoolová orientace

redakce 19.08.2019

Ustálená dramaturgie generuje ustálená očekávání a něco, co lze označit jako programové bloky. Nejlepší koncert festivalu přitom můžete zažít kdykoli.

Dobrš bylo (Dobršská brána 2019)

redakce 19.08.2019

Moje předsevzetí bylo jasné: jet někam, kde jsem ještě nebyla. Ideálně na malý festival s netradičním line-upem, buď v horách nebo u vody. Výběr se tím dramaticky zúžil...

Sázky na (ne)jistotu aneb Top 5 Hip Hop Kemp 2019

redakce 18.08.2019

Přebíhal jsem od jedné stage ke druhé a za den stihl i deset koncertů. Při dotazu na nejlepších pět se každý dlouze zamyslel...

Čiže relax, aj búrka (Grape 2019)

redakce 13.08.2019

Tento rok som sa na letisko dostavila po dlhšom čase strávenom na juhu Anglicka, čiže samotný príchod do rodnej krajiny bol trochu kultúrnym šokom...

Aká krajina, taký Katapult. (Brutal Assault 2019)

redakce 11.08.2019

Ve vydatném dešti ale zmokla jak festivalová brožura, tak program na klíčenkách rozdávaných u vstupu. Moderní doba? Je třeba šířit poselství a čokoládovou radost.

Ztlumte ty světla, prosím. (Brutal Assault 2019)

redakce 10.08.2019

Někdo vyslyšel moje fňuky? Říkají, že třetí den bývá kritický, díry v line-upu a vedrem podpořená únava svádí k experimentu.

Their bodies are open (Brutal Assault 2019)

redakce 09.08.2019

Koncert Daughters byl definitivní. Zhudebněná cesta devíti kruhy pekla k absolutnímu zešílení a excentrický projev frontmana Alexise Marshalla, totální paralýza jedovatým potem.

Umírat budu za úsvitu! (Brutal Assault 2019)

redakce 08.08.2019

Dovolenková očista hlukem? Klišé se nevyhneme, obzvlášť na akci, který Google mapy vtipně značí jako Festival Nechutného Napadení. Brutal Assault 24, den první.

... a stejně to bylo málo (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 07.08.2019

Tváře, které jsem tu noc viděla já byly na správné straně. A vezmu-li v potaz fakt, že členové Algiers i australských Kill Devil Hills, o kterých ještě bude řeč, zůstali…