Články / Reporty

V duši Roberta Craye

V duši Roberta Craye

Anna Mašátová | Články / Reporty | 29.10.2014

Roku 2006 se představil v Čechách coby předskokan Erika Claptona, téměř na den přesně před dvěma lety ohromil Lucerna Music Bar s albem Nothin But Love, úspěšné tažení do srdce českého diváka pokročilo i letošním koncertem. A opět přivezl nové, v pořadí jednadvacáté album In My Soul.

Cray začal hrát na kytaru už jako teenager, kdy vzhlížel ke vzorům jako Albert Collins, Freddie King nebo Muddy Waters a k jeho překvapení to byl právě Collins, který mu později pomohl dostat se do podvědomí, když ho vzal na turné coby předskokana. Za čtvrté album Strong Persuader získal první cenu Grammy, sbírku v pozdějších letech rozšířil ještě o čtyři další gramofonky a nedávno i uvedení do bluesové síně slávy. I když na to by snad bývalo ještě trochu času, Crayovi je letos jednašedesát a do důchodu se jak vidno nechystá. Spolupracoval s Keithem Richardsem, Johnem Lee Hookerem či výše zmiňovaným Claptonem, jeho brilantní hráčská dovednost mu získala i kontrakt s Fenderem, a tak nesou dva modely Stratocasterů Crayovo jméno.

Ale Cray není jen skvělý kytarista, ale i zpěvák a majitel velmi příjemného hlasu. Už prvními tóny úvodní I Shiver naznačil, jak se bude večer odvíjet. Bluesovo-soulový feeling, až extrémně pohodová atmosféra, která měla švih, lehkost a vtip. Crayovi kryli záda dlouholetí spoluhráči – klávesista a varhaník Dover Weinberg, baskytarista Richard Cousins a bubeník Les Falconer. Snad jen Weinberg dostal místy více prostoru k rozletu, jinak ale kapela udržovala kompaktnost a vlastně jen více či méně zdůrazňovala svého frontmana. Kdo si klídek rozhodně nedopřával, byl Crayův technik, který měnil kytary po každém kusu.

Cray komunikoval s publikem, s úsměvem přecházel vyznání lásky i pořvávání, s grácií se zvládla i technická závada. Two Steps from the End, I'll Always Remember You, Coming Home, The Things You Do to Me, Side Dish, Hip Tight Onions a mnohé další písně jak z nové nahrávky, tak uplynulých let, devadesát minut uplynulo ani člověk nepostřehl jak, kapela se téměř bez rozloučení zvedla a zmizela v zákulisí. Žádné přídavky, čas využitý téměř do poslední možné minuty, jaképak zdržování se s potleskem a úklonami.

Vlastně sympatický přístup, který alespoň nedrobil skvostný zážitek, a jelo se tak naplno po celou dobu. Jen povzdech na závěr: proč nemohli návštěvníci ani přes několik upozornění - včetně samotného hudebníka - vydržet necelé dvě hodiny bez natáčení a focení, bylo až smutně nepochopitelné.

Info

Robert Cray Band (usa)
27.10.2014, Palác Akropolis, Praha
Foto (c) Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jazz dvou kontinentů (Jorge Rossy Vibes Quintet)

David Bláha 20.01.2020

Úvodní melodie připomene tvorbu Thelonia Monka, což vlastně vypovídá i o celém výrazu a zvuku, který skupina vytváří...

Sub Focus – kdo chodí na starý djs?

Vadim Petrov 19.01.2020

Sub Focus nastoupí, potřese Bifidovi rukou a vypálí Rock It v double dropu s Take You Higher od Wilkinsona, synergické double dropy padají jeden za druhým téměř bez ustání.

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.