Články / Reporty

V hudebním opojení (CPH:DOX, část čtvrtá)

V hudebním opojení (CPH:DOX, část čtvrtá)

Jiří Mališ | Články / Reporty | 01.04.2018

Kodaň žije filmem. Během březnového týdne a půl je většina místních kin a divadel vyhrazena festivalu dokumentárních snímků CPH:DOX a ke zhlédnutí je výřez z nedávné celosvětové produkce. Po třech článcích o nejlepších filmech je na čase dokončit, co načal před vypuknutím filmové části festivalu Max Cooper. CPH:DOX byl totiž i o hudbě, ostatně kurátory letošního ročníku byli britští The xx, a v programu tak bylo i několik zajímavých koncertů.

Dánské duo Saint Cava se na scéně poprvé objevilo v roce 2015 a jejich alternativní r'n'b v mnohém připomnělo FKA Twigs. Po úspěšném setu na Roskilde Festivalu 2015 se ale uklidili do ústraní a jediný letošní koncert odehráli v útulném prostředí Hotelu Cecil. Slibovaná vizuální show se nakonec skládala pouze z náhodných záběrů kodaňských zákoutí a i zbytek koncertu byl průměrný. Nejznámější skladby Forget a Deeper kvalitu sice zazněly, ale všichni doufali, že bude odhaleno více nového materiálu.

To party s Felixem Martinem z Hot Chip se protáhla na bezmála devět hodin. DJskému setu předcházelo promítání filmu Studio 54 o legendárním newyorském klubu a odlehčený dokument o největších parties na východním pobřeží byl plný sexuální energie a kokainu, podmanivý obraz přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Opojná energie se přenášela i na diváky, kteří hltali dobové záběry stejně jako dokonale zvolenou hudbu. Závěr dokumentu byl ovšem na smutnou notu, smrt zakladatele Stevea Rubella, který podlehl komplikacím spojeným s AIDS, v mnohém připomněla odchod Freddieho Mercuryho. I to ale k nespoutané době patřilo a zapomenout nám dal slibovaný DJ, který nás hodil do stejného víru, který ve filmu pohtil americkou mládež. Od jedenácti do pěti se tančilo, koktejly tekly proudem a fronta venku se stála až do čtvrté ranní. Došlo i na několik klasik z repertoáru Hot Chip, ale hlavní roli hrály pecky Dana Hartmana a Michaela Jacksona.

Na skandinávskou hudební scénu jsme se vrátili v dokumentu Stor som en sol (Velký jako slunce) o nahrávání nové desky The Minds of 99. Ti se na přelomu roku vytáhli s dvojEP Solkongen, které je opět vyneslo na přední pozice rádiových žebříčků. Režisér Kasper Kiertzner se s kapelou spojil hned v prvních dnech vymýšlení nové desky a pečlivě celý proces dokumentoval. Frontman Niels Brandt se před kamerou objevoval nejčastěji a překvapivé bylo, jak velký vliv má nejen na vymýšlení textů, ale i na to, co nakonec hrají jeho spoluhráči. Při závěrečných záběrech z listopadového turné jsme mohli zhodnotit proces, kterým si skladby prošly, a dokončit tak náhled do duše jedné z nejzářivějších hvězd na dánském hudebním poli.

Podobnou roli má ve Švédsku i kontroverzní rapperka Silvana Imam, která se od svého vstupu na scénu v roce 2013 stala přední aktivistkou brojící proti rasismu a hájící práva LGBT komunity. Na loňské desce se zmiňuje o svých syrsko-litevských kořenech, ale v dokumentu ukazuje, že ji žádný přívlastek netíží. Je také vidět, jakou daň si její boj vybírá, právě pomluvy a sociální problémy jí dodávají energii. Velká část dokumentu je věnována jejímu vztahu s krajankou Beatrice Eli, s níž vytvořila „power-couple”, jež připomíná Pussy Riot. Silvana má za sebou pevnou síť rodiny, přátel a partnerky, do které se nemusí bát spadnout, takto celý snímek vyznívá. Závěr festivalu a jeden z nejlepších filmů v žánru hudebních dokumentů letošního CPH:DOX vůbec.

Info

CPH:DOX 2018
15. 3. 2018 - 25. 3. 2018, Kodaň
www.cphdox.dk

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Intimita pro odcizené (Frankie Cosmos / Lina Tullgren)

redakce 14.10.2019

„The world is crumbling and/ I don’t have much to say,“ zpívá v písni Moonsea, která mi připadá důvěrně známá...

Příchod smutného Ježíše (Nick Murphy)

redakce 14.10.2019

Murphyho repertoár překypuje zajímavými hudebními řešeními a výpravami do různých hudebních žánrů, ale tentokrát mu trochu chyběla šťáva.

Jazz Goes to Town podruhé: Jazz bez klišé

redakce 13.10.2019

Možná se ve své představě snobského fanouška jazzu pletu, ale jestli (vůbec) nějací jezdí do Hradce Králové na Jazz Goes to Town...

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes to Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.

Krátká i dlouhá půlhodina ve finské sauně (Lunchmeat Festival 2019)

redakce 08.10.2019

Představení Cateriny Barbieri nabídlo zasněné arpeggio plochy, ale i pulzující basy v kombinaci s environmentálně laděnou projekcí. Ale bylo toho mnohem víc: detroit techno, gabba, dekonstrukce i hlavolamy.

Lunchmeat 2019, letos s koninou

redakce 08.10.2019

Bludiště zvuků a světel, paprsky a plochy křižující prostor, pohled do neznáma a fascinace nalezeným. Objevování, kreativita, posouvání toho, co chápeme pod taneční hudbou.

Nadrobno nasekaní Black Midi

redakce 07.10.2019

Hulváti, ani nepozdraví, nepoděkují, ubezpečení, že jsme to nejlepší publikum na světě, se od nich nedočkáme, nanejvýš utrousí nějaké to gesto...

Co nevadí u Hm…

redakce 06.10.2019

„Všechna slast musí být spotřebována, takový je zákon…,“ znělo ve čtvrtek večer přeplněnou Akropolí.

Když kouzlo pomine (Stereo Total)

redakce 05.10.2019

... ale tohle nezní jako moji milovaní Stereo Total?