prof. Neutrino | Články / Reporty | 08.02.2016
Jen několik uměleckých uskupení má v české kotlině nedotknutelný kultovní status jako anonymní avantgardisté The Residents. Právě oni se objevili minulý pátek v pražské Akropoli a sál opět praskal ve švech. Je pravdou, že tato tajuplná skupina je pro svou nadžánrovost pro běžné hudební publikum těžko uchopitelná. Jejich tvorba už léta lavíruje mezi divadlem, výtvarným uměním a hudební produkcí, a to vše spojují do unikátního satirického spektáklu. Nastavují svou parodickou masku rozličným tématům již více než 40 let. Na živo se však zdaleka nejednalo pouze o „diskotéku po starší a pokročilé“, jak by se mohlo zdát z věkového průměru návštěvníků koncertu.
Promo materiály slibovaly nejlepší show v jejich historii. To je sice objektivně dost těžké posoudit, nicméně protentokrát se pověstný „létající kabaret“ stal kapelou se vším všudy. Jednotlivé skladby s téměř hardcoreovým drivem přerušovaly jen krátké videovstupy zamaskovaných řečníků, které byly promítány na jakousi „věštící kouli“ umístěnou za zády frontmana Randyho. Ten sám v masce šíleného staříka byl oděn do obscénní kombinézy, simulující lidské tělo zbavené kůže a oděné do saka, šachovnicových trenek a klaunských bot. Šachovnice pak byla i leitmotivem vyplňujícím celý prostor zadní scény. Poslední partie mohla začít.
Letošní album Shadowland (Země stínů), které tvořilo gró koncertu, se koncepčně zabývá tematikou fenoménu Near-Death Experience, tedy zážitků blízké smrti, posmrtného života a reinkarnace. Tomu odpovídala i tajemně laděná hudební produkce, která vyzněla značně naléhavě, místy až apokalypticky. Samozřejmě vše viděné prizmatem nadsázky a pro The Residents typického pitoreskního humoru, který je spojnicí celé jejich žánrově rozmáchlé tvorby, v níž nechyběly třeba parodické album The Third Reich 'N' Roll, konceptuální příběh inuitské vesnice Eskimo nebo opus koketující s vážnou hudbou God In Three Persons.
Bylo příznačné, že po devadesátiminutové show se valná část publika přesunula do blízké žižkovské putyky „U vystřelenýho oka“, která byla kdysi založena členy kapely Už jsme doma, kteří jsou taktéž úzce spjati s tvorbou The Residents. Byli to právě oni, kdo jim pro představení The Freak Show z roku 1994 dělali v Praze doprovodnou kapelu. Tentokrát to však The Residents zvládli zcela sami a pouze ve třech. O to větší energetické pnutí však vyvolali. Jednalo-li se však o skutečné členy soubory, nebo jen figuranty, ponecháme jako vždy bez odpovědi...
The Residents (usa)
5.2.2015, Palác Akropolis, Praha
foto © Todd V. Wolfson
Jonáš Sudakov 19.05.2022
V rozhovore s XXL z mája 2022 sa Denzel Curry označil ako najlepší žijúci rapper. Tento titulok obletel celým internetom, ale nikto mu príliš neoponoval... Živě ve Žlutých lázních.
Jiří V. Matýsek 17.05.2022
Rammstein můžeme vyčítat ledacos: přílišnou přímočarost, útoky na nízké pudy, kontroverznost a kdovíco dalšího...
Jiří Přivřel 14.05.2022
Low na svém aktuálním turné srdce Evropy míjejí, já zase minul jejich pražský koncert před třemi roky v Meetku. Bylo to v létě, byl jiný program, dodnes lituji. Z letošní…
Tomáš Kouřil 10.05.2022
Zastávky na turné GusGus k poslednímu albu se brněnská Fléda dočkala skoro až rok poté, co deska Mobile Home vyšla. Stálo to za to?
Bára Jurašková 10.05.2022
Dvouhodinový dialog s publikem za sebou nechal kromě hudební vzpomínky hlavně chuť nepřehlédnutelné, bezpodmínečné laskavosti. Hyperpopová diva nutí publikum šílet...
Akana 05.05.2022
Myslím, že takhle komplexní, propracovanou a zároveň bezprostřední a oduševnělou show jsem naposledy zažil před čtyřmi lety u Davida Byrnea...
Akana 01.05.2022
Písně, v nichž Céu kombinuje brazilské tradiční rytmy s popem, jazzem nebo elektronikou, nejsou stavěné pro hlučné arény.
Jiří V. Matýsek 29.04.2022
Je to oprávněné, není to oprávněné, těžko říct. Našlápnuto Mdou Moctar vážně má. V MeetFactory hrál v české premiéře.
Michal Pařízek 25.04.2022
Skvělý songwriting, úžasný hlas a hlavně nefalšovaná radost z možnosti po několika velmi těžkých měsících být znovu před publikem. Silná místa, i ta slabší, rovnováha.
Michal Smrčina 24.04.2022
McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.