Články / Reporty

V šumu hlasité akce (Festival v ulicích vs Crossroads)

V šumu hlasité akce (Festival v ulicích vs Crossroads)

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 17.07.2014

Colours of Ostrava už není jen čtyřdenní festival – o tom už jsme psali. To zdaleka nejpodstatnější z Colours Week nese název Czech Music Crossroads: nový český festival, který nahrazuje tristní absenci v zahraničí běžné „Music Export Office“. Idea je bohulibá. Založit platformu, jež by prezentovala to nejlepší z české hudby pro zahraničí. CMC má přitom dvě části: hudební konferenci a panely s hojnou účastí (nejen) zahraničních odborníků a hned po ní rozsáhlou koncertní přehlídku. Možnost předvést se dostal tucet interpretů pečlivě vybraných tzv. Sedmi statečnými – svědomitou porotou ve složení Petr Dorůžka, Zlata Holušová, Aleš Opekar, Antonín Kocábek, Jiří Moravčík, Jiří Plocek a „náš“ Michal Pařízek. A vybrali opravdu skvěle. Showcase zahrnula tradiční folkovou a folklórní, jazzovou, progresivní i taneční scénu. Na dvou stagích se vystřídala skutečná špička bez jakýchkoli žánrových omezení. Beata Bocek, Vertigo, projekt Milokraj, Clarinet Factory, DVA, Čankišou, Vložte Kočku nebo Kittchen: všichni s velkým potenciálem překročit hranice naší země (pokud se tak ještě nestalo), všichni ověnčeni cenami či symbolickými vavříny kritiků.

A Festival v ulicích? To je akce pro kontrast. Zklamání může plynout už z důvěry v název. Jedna zanedbaná, přestože výborná alternativní stage se krčí před Domem umění, ostatní jsou zase v pasti monstrózní obchodní čtvrti – buď přímo v nákupním centru nebo v těsné blízkosti. Centrum města zůstalo opuštěné. Tepající život na novém obchodním náměstí (sportoviště, dílničky a taneční stan) sice kolemjdoucího potěší, hlavní koncerty ale pozbyly kvalit Colours a staly se pro mnohé spíše pivními slavnostmi. Na Trojhalí, klenotu Ostravy, vzkříšeném pod vedením Josefa Pleskota, není vůbec nic špatně. Naopak, na otevření této části Ostravané dlouho čekali. Špatně byly ale dvě uvnitř podivně naštelované scény se špatným zvukem, průměrnými hosty typu Adam Mišík a nepovedl se ani v nejmenší hale sousedící Gastrofestival. Organizátoři nedbali jediné přidané hodnoty: obyčejné stánky, klasické jarmareční pochoutky a absence jakýchkoli materiálů či prezentací o tom „Jak tedy šmakuje Moravskoslezsko“ - to jsou vady podobné Festivalu v ulicích. Chtělo by se říct, že méně by bylo více... Nebo bychom se mohli zeptat, proč ony fantastické kapely z CCM nevystoupily i na Festivalu v ulicích - proč dostaly prostor jen půl hodiny daleko od centra dění? Už v preludiu se připomíná hlavní vlastnost Colours of Ostrava: něco málo pro každého...

Nicméně Czech Music Crossroad a nový český showcase žije. Letošní Colours tím získali smysl dřív, než začaly.

Info

Colours of Ostrava 2014: Czech Music Crossroads
16. 7. 2014, Gong + Cooltour + Marley, Ostrava

foto © Matyáš Theuer, Agentura likeit

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková 30.07.2020

Cez powerambient skrz vesmír, oceán a ostrov až na berlínske techno a späť do Prahy. GenotPresents ovládli Archu.

Nejlíp se tančí za deště (Okolojeles)

Michaela Peštová 29.07.2020

Je jedno, jestli máme srdce zlomené láskou nebo usychajícími lesy okolo. Potřebujeme místa, kde své vize nemusíme pořád dokola obhajovat.

Dobrá rozhodnutí (VlčkoviceFest)

Fomas 28.07.2020

První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci.

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.