V šumu hlasité akce (Festival v ulicích vs Crossroads)

Colours of Ostrava už není jen čtyřdenní festival – o tom už jsme psali. To zdaleka nejpodstatnější z Colours Week nese název Czech Music Crossroads: nový český festival, který nahrazuje tristní absenci v zahraničí běžné „Music Export Office“. Idea je bohulibá. Založit platformu, jež by prezentovala to nejlepší z české hudby pro zahraničí. CMC má přitom dvě části: hudební konferenci a panely s hojnou účastí (nejen) zahraničních odborníků a hned po ní rozsáhlou koncertní přehlídku. Možnost předvést se dostal tucet interpretů pečlivě vybraných tzv. Sedmi statečnými – svědomitou porotou ve složení Petr Dorůžka, Zlata Holušová, Aleš Opekar, Antonín Kocábek, Jiří Moravčík, Jiří Plocek a „náš“ Michal Pařízek. A vybrali opravdu skvěle. Showcase zahrnula tradiční folkovou a folklórní, jazzovou, progresivní i taneční scénu. Na dvou stagích se vystřídala skutečná špička bez jakýchkoli žánrových omezení. Beata Bocek, Vertigo, projekt Milokraj, Clarinet Factory, DVA, Čankišou, Vložte Kočku nebo Kittchen: všichni s velkým potenciálem překročit hranice naší země (pokud se tak ještě nestalo), všichni ověnčeni cenami či symbolickými vavříny kritiků.

A Festival v ulicích? To je akce pro kontrast. Zklamání může plynout už z důvěry v název. Jedna zanedbaná, přestože výborná alternativní stage se krčí před Domem umění, ostatní jsou zase v pasti monstrózní obchodní čtvrti – buď přímo v nákupním centru nebo v těsné blízkosti. Centrum města zůstalo opuštěné. Tepající život na novém obchodním náměstí (sportoviště, dílničky a taneční stan) sice kolemjdoucího potěší, hlavní koncerty ale pozbyly kvalit Colours a staly se pro mnohé spíše pivními slavnostmi. Na Trojhalí, klenotu Ostravy, vzkříšeném pod vedením Josefa Pleskota, není vůbec nic špatně. Naopak, na otevření této části Ostravané dlouho čekali. Špatně byly ale dvě uvnitř podivně naštelované scény se špatným zvukem, průměrnými hosty typu Adam Mišík a nepovedl se ani v nejmenší hale sousedící Gastrofestival. Organizátoři nedbali jediné přidané hodnoty: obyčejné stánky, klasické jarmareční pochoutky a absence jakýchkoli materiálů či prezentací o tom „Jak tedy šmakuje Moravskoslezsko“ - to jsou vady podobné Festivalu v ulicích. Chtělo by se říct, že méně by bylo více... Nebo bychom se mohli zeptat, proč ony fantastické kapely z CCM nevystoupily i na Festivalu v ulicích - proč dostaly prostor jen půl hodiny daleko od centra dění? Už v preludiu se připomíná hlavní vlastnost Colours of Ostrava: něco málo pro každého...

Nicméně Czech Music Crossroad a nový český showcase žije. Letošní Colours tím získali smysl dřív, než začaly.