Články / Reporty

V šumu hlasité akce (Festival v ulicích vs Crossroads)

V šumu hlasité akce (Festival v ulicích vs Crossroads)

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 17.07.2014

Colours of Ostrava už není jen čtyřdenní festival – o tom už jsme psali. To zdaleka nejpodstatnější z Colours Week nese název Czech Music Crossroads: nový český festival, který nahrazuje tristní absenci v zahraničí běžné „Music Export Office“. Idea je bohulibá. Založit platformu, jež by prezentovala to nejlepší z české hudby pro zahraničí. CMC má přitom dvě části: hudební konferenci a panely s hojnou účastí (nejen) zahraničních odborníků a hned po ní rozsáhlou koncertní přehlídku. Možnost předvést se dostal tucet interpretů pečlivě vybraných tzv. Sedmi statečnými – svědomitou porotou ve složení Petr Dorůžka, Zlata Holušová, Aleš Opekar, Antonín Kocábek, Jiří Moravčík, Jiří Plocek a „náš“ Michal Pařízek. A vybrali opravdu skvěle. Showcase zahrnula tradiční folkovou a folklórní, jazzovou, progresivní i taneční scénu. Na dvou stagích se vystřídala skutečná špička bez jakýchkoli žánrových omezení. Beata Bocek, Vertigo, projekt Milokraj, Clarinet Factory, DVA, Čankišou, Vložte Kočku nebo Kittchen: všichni s velkým potenciálem překročit hranice naší země (pokud se tak ještě nestalo), všichni ověnčeni cenami či symbolickými vavříny kritiků.

A Festival v ulicích? To je akce pro kontrast. Zklamání může plynout už z důvěry v název. Jedna zanedbaná, přestože výborná alternativní stage se krčí před Domem umění, ostatní jsou zase v pasti monstrózní obchodní čtvrti – buď přímo v nákupním centru nebo v těsné blízkosti. Centrum města zůstalo opuštěné. Tepající život na novém obchodním náměstí (sportoviště, dílničky a taneční stan) sice kolemjdoucího potěší, hlavní koncerty ale pozbyly kvalit Colours a staly se pro mnohé spíše pivními slavnostmi. Na Trojhalí, klenotu Ostravy, vzkříšeném pod vedením Josefa Pleskota, není vůbec nic špatně. Naopak, na otevření této části Ostravané dlouho čekali. Špatně byly ale dvě uvnitř podivně naštelované scény se špatným zvukem, průměrnými hosty typu Adam Mišík a nepovedl se ani v nejmenší hale sousedící Gastrofestival. Organizátoři nedbali jediné přidané hodnoty: obyčejné stánky, klasické jarmareční pochoutky a absence jakýchkoli materiálů či prezentací o tom „Jak tedy šmakuje Moravskoslezsko“ - to jsou vady podobné Festivalu v ulicích. Chtělo by se říct, že méně by bylo více... Nebo bychom se mohli zeptat, proč ony fantastické kapely z CCM nevystoupily i na Festivalu v ulicích - proč dostaly prostor jen půl hodiny daleko od centra dění? Už v preludiu se připomíná hlavní vlastnost Colours of Ostrava: něco málo pro každého...

Nicméně Czech Music Crossroad a nový český showcase žije. Letošní Colours tím získali smysl dřív, než začaly.

Info

Colours of Ostrava 2014: Czech Music Crossroads
16. 7. 2014, Gong + Cooltour + Marley, Ostrava

foto © Matyáš Theuer, Agentura likeit

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.

Poslouchat až do rána (Becca Stevens)

Karolina Veselá 10.11.2019

Největší obdiv ale putoval k hlavní hvězdě večera. Mezi Beccou Stevens z nahrávek a tou, co stála na pódiu, nebyl jediný slyšitelný rozdíl.

Hádanky z Utrechtu #2: O hvězdách a světle

Michal Pařízek 09.11.2019

Zajímalo by mě, zda v té době už věděla, že o pár hodin později ve vloženém a do poslední chvíle utajeném slotu vystoupí taková hvězda jako Björk.

Dřevo a témbr: Michael Gordon na Strunách podzimu

Jan Starý 08.11.2019

Na festivalu Struny podzimu se každoročně najde i pár událostí, které jdou nad rámec preciznosti a dobrého vkusu k něčemu skutečně zásadnímu...

Hádanky z Utrechtu I.: Las reinas

Michal Pařízek 08.11.2019

La Bruja del Texcoco může zavánět queer burleskou, ale takové je Mexiko – trocha šuntu a šarlatánství protřepaná s kouzelnou nadsázkou. Mexiko v Utrechtu.

Supergroup ne tak super (Petbrick)

Dominik Polívka 07.11.2019

„Zkouška byla docela hlasitá, bude to chtít špunty,“ slyším od promotéra. Hlasitost však nebyla tím, co trhalo uši, byla to nesouhra obou muzikantů...

Zásadní Xenakis: Ohýbání zvukoprostoru

Jan Starý 07.11.2019

Napětí nemělo vrchol nebo řešení, mohlo jen pokračovat po nejasné, fascinující cestě vpřed...

What the fuck am I doing here (Blood Red Shoes)

Jonáš Sudakov 06.11.2019

Kto po Pixies odchádzal sklamaný, že Blood Red Shoes stratili drive a po novom albume to už nie je ono, toho show v Lucerne musela presvedčiť o opaku.

Závěsy a ručníčky (She Past Away)

Michal Smrčina 06.11.2019

V sále není horko, ale kapela i přes sporé pohybové kreace vystupuje s nasazením a pravidelně si otírá pot či make-up do připravených ručníčků.