Články / Rozhovory

Vážnej koníček Gerdy Blank

Vážnej koníček Gerdy Blank

Tereza Tůmová | Články / Rozhovory | 30.05.2014

Téměř filozofická debata s Rhysem Braddockem z Gerdy Blank o kvalitě českých kapel a podstatě muziky jako takový. Vrchol trojkoncertu SuperEgo Kid, Permon Balet Superstar a Gerda Blank.

Dneska večer tu jsou tři různý kapely a styly, jak bys definoval styl Gerdy Blank?
Rock, klasickej rock, i když těžko říct, protože děláme různý věci, ale obecně bych řekl rock. Tedy doufám, že to není zas tolik obecný, snažíme se věci pokrýt z různých úhlů.

Přemýšlel jsi někdy o tom, jestli být muzikantem je profese nebo životní styl?
Ani ne, já dělám spoustu různých žánrů, elektronickou, akustickou muziku, neřekl bych o sobě, že jsem rockovej chlápek. Mám různý zájmy, i divadelní muziku, což je dost abstraktní. Co se týče životního stylu, my nejsme profíci, jde spíš o vážnej koníček. Hodně kapel na Novém Zélandu nemá kariérní snahy ohledně hudby. Prostě dělají hudbu, která se jim líbí. Někdo si získá publikum, někdo ne, o tom to není. Když to zajímá dvě stě lidí, fajn, když to zajímá dva miliony lidí, taky fajn. Tady jde spíš o lásku k hudbě.

A co když se podíváš na americký rockový hvězdy?
Mně je to vcelku jedno, nezajímá mě, co dělají jiní. Jestli chce někdo nosit uniformu, tak prosím. Já už ani nekritizuju, dřív jsem měl dost silný názory, ale teď si říkám, dokud to lidi baví, fajn. Jednoduše mám rád lidi, co milujou hudbu a vnášej do ní svoje nadšení, a víc mě nezajímá.

Takže máš rád muziku…
Takhle, já miluju muziku. Je to pro mě duchovní záležitost.

A snažíš se hledat kapely tady v republice nebo v zahraničí…
Jo, tohle je super na Fair Price Music, objevujeme skvělý kapely. Třeba Permon Balet Superstar, podle mě momentálně nejlepší kapela v zemi. Neviděl jsem kapelu, která by měla takovou sílu.

Před chvíli jsem s nima mluvila, oni hrajou jenom pět koncertů ročně.
To mě vážně překvapuje. Nemyslím si, že jsou dobrý jenom v Čechách, jsou fakt dobrý v rámci světový muziky. Jedna z mých nejoblíbenějších kapel, přitom jsou tak skromný a je to pro ně jenom koníček, ale jsou kurva úžasný. Objevili jsme teď jednu holku z Tábora, Kalle, určitě má nejlepší hlas u nás, ale v Blesku o ní nic nenajdeš. Lidi, kteří tohle dělají z lásky, se moc nestarají o to, jak se prosadit. Stejně jako Permoni, v tomhle jsou dost uvolnění, což je neuvěřitelný. Viděl jsem je na jejich křtu před pár týdny a to byla nejlepší akce za hodně dlouhou dobu. Hele, já nedávno viděl Shellac a těm by teda Permoni natrhli prdel. Podle mě. Byl bych rád, kdyby tyhle kapely získali víc publicity, nemyslím si, že jsou doceněný. To je stejný jako na Novým Zélandu, máme tam spoustu skvělých kapel, ale populární nikdy nebudou... I když to je jedno, protože to dělají s láskou.

Do určitý míry to asi záleží na publiku.
Každej, koho zajímá rocková hudba, by Permon Balet Superstar určitě ocenil. Tohle není nějaká soutěž popularity. My se cítíme poctěný, že s těmahle kapelama můžeme hrát. Jo, a stejný je to i se SuperEgo Kid, dokud jsem neznal PBS, byla to moje nejoblíbenější kapela. Živě jsou fantastický, Mogwai si vedle nich ani neškrtnou. Srovnávám je s takhle známejma kapelama, protože pro mě jsou skutečně tak dobrý. Vím, že nejde o jednoduchou hudbu, ale je dobrá. Objektivně jsou stejně dobrý jako jakákoli jiná kapela na světě. Jsme s nima dobrý kamarádi a oceňujeme jejich nadšení a sílu.

Dnešní trojkoncert produkuješ ty, je to tak?
Jo, nějak jsme to poskládali dohromady. Myšlenka byla dát dohromady tři dobrý kapely a hrát. Původně tu měli být My Dead Cat, další dobrá kapela z Brna, ale jsem docela rád, že jsou tu dneska tyhle chlápci, doufám, že se někdo přijde podívat. Mimo velký města se děje spousta dobrý muziky a řekl bych, že si zasluhuje víc pozornosti, protože jde o globálně kvalitní muziku.

Vidíš, já jsem jako Pražák vždycky myslela, že to nejlepší se děje v Praze.
Jak říkám, u spousty kapel jde tak nějak o obyčejnou muziku, asi je to populární, já nechci, aby to znělo jako odsudek, prostě na malých městech se mnohdy dějou mnohem zajímavější věci.

Zajímavý je, že dnešní tři kapely jsou součástí projektu Fair Price Music.
To se stalo spíš náhodou, prostě jsme s Marckem (Mark McGlinchey, rovněž Fair Price Music, pozn. a.) vybrali kapely, který se nám líběj a zrovna jsou taky v projektu FPM. Každopádně tahle akce nebyla zamýšlená jako promo FPM. Možná bych na konci roku udělal festival se všema kapelama, co se účastnili Live Sessions. Akorát tady v Praze je to těžký, pořád se něco děje a tyhle kapely asi nikdo moc nezná, tak nevím, kolik dneska přijde lidí.

Čekáš, že kapely, které se účastní Live Sessions, získají více publicity?
Doufám. Já a Marck jsme se rozhodli kapelám poskytnout dobrej produkt, dobrej zvuk a tak dále, kterej můžou použít jako promo. Třeba Five Seconds to Leave, to je hodně specifická muzika, ale je globální, kdokoliv na světě si to může oblíbit, klidně někdo v Brazílii. Říkali jsme, pokud je to dobrý, zaslouží si to publicitu. Jde taky o to, jak aktivně se lidi snažej vyhledávat kvalitní muziku.

Jak se udržet v kontaktu se zdejší scénou, máš tip?
O to jde, hele, my možná nejsme nejlepší promotéři, ale víme, co je dobrý, a snad si lidi všimnou. Například v Český republice je určitě spousta lidí, co maj rádi post-rock, tak ať se jdou podívat na SuperEgo Kid, to je nejlepší post-rock tady a stejně tak Permon Balet Superstar, nejlepší post-hardcore.

Říkals, že už nekritizuješ - jakým způsobem teda vybíráš kapely do Fair Price Music?
Jde o nějakou duši, o pocit. Nesnažím se rozlišovat na dobrý a špatný, nemůžem být tak snobský. V republice je určitě spousta kapel, co dělaj dobrou muziku, dělaj to s láskou, určitě maj co říct, a to je nejdůležitější, i když já bych si je neposlech. Každej máme nějaký preference. Muzikanti dokážou sedět hodiny a kecat o tom, co je dobrý a ne, bla bla. Jenže to je intelektualizace něčeho, co je od základů emocionální záležitost.

Musím říct, že jsem vždycky dělila muziku na zahraniční a tu naši, nikdy mě nenapadlo považovat český kapely za součást toho, co se děje venku.
Jasně, třeba Permoni - i kapela, která zpívá v češtině, může oslovit zahraničí. Tady nejde o jazyk, to je druhotný. Post-rock je instrumentální záležitost, univerzální forma. Takhle by se o tom mělo přemýšlet, každou z těch Live Sessions si může pustit kdokoli na světě. Možná to zabere nějaký čas, ale takhle by se na to mělo v dnešní době dívat, už to nejsou lokální záležitosti. Já myslím, že tahle muzika je schopná se prosadit. I když tu jsou i český kapely zpívané v angličtině, to je taky v pohodě. Hudba sama o sobě je jazyk, dokáže překročit jakýkoli jazykový bariéry, je to emociální záležitost, takže to, jak zpíváš, je irelevantní.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Margaux Sauvé (Ghostly Kisses): Příběhy posluchačů ovlivňují proces psaní

Kristina Kratochvilová 29.03.2024

Kanadská zpěvačka Margaux Sauvé je středobodem Ghostly Kisses a ve snových zvukových krajinách rozpíná příběhy o lásce, touze a ztrátě. Rozhovor.

Václav Havelka (fyield): KEXP vnímám jako milník

Michal Pařízek 25.03.2024

Dostat se s kapelou do studia legendární radiové stanice KEXP v Seattlu je snem mnoha hudebníků z celého světa. Rozhovor.

Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band

Jiří V. Matýsek 11.03.2024

„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.

The Bladderstones: Záskoky nevedeme

Jiří V. Matýsek 06.03.2024

Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.

Boris Schubert (Skvot Czech): Tvorba úspešného kurzu je tímová záležitosť

Mariia Smirnova 05.03.2024

„... snažíme sa oslovovať naozaj zaujímavých a úspešných ľudí vo svojom obore. Základom je vzájomná dôvera, sympatie a ochota lektora s nami aktívne spolupracovať.“ Rozhovor.

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák 28.02.2024

Ve finálním díle ankety odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Pragueshorts: Philippe Kastner (Deniska umřela), David Payne & Tomáš Navrátil (Baroko)

Viktor Palák 25.02.2024

V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů, oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich.

Gaika: Nechat se unášet

Nora Třísková 22.02.2024

Podobně jako kloubí různé aktivity – psaní, kurátorství a výtvarná tvorba, producentství – na desce spojuje v lecčem typické anglické žánry jako dub, postpunk nebo alt rock. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace