Články / Rozhovory

Vážnej koníček Gerdy Blank

Vážnej koníček Gerdy Blank

Tereza Tůmová | Články / Rozhovory | 30.05.2014

Téměř filozofická debata s Rhysem Braddockem z Gerdy Blank o kvalitě českých kapel a podstatě muziky jako takový. Vrchol trojkoncertu SuperEgo Kid, Permon Balet Superstar a Gerda Blank.

Dneska večer tu jsou tři různý kapely a styly, jak bys definoval styl Gerdy Blank?
Rock, klasickej rock, i když těžko říct, protože děláme různý věci, ale obecně bych řekl rock. Tedy doufám, že to není zas tolik obecný, snažíme se věci pokrýt z různých úhlů.

Přemýšlel jsi někdy o tom, jestli být muzikantem je profese nebo životní styl?
Ani ne, já dělám spoustu různých žánrů, elektronickou, akustickou muziku, neřekl bych o sobě, že jsem rockovej chlápek. Mám různý zájmy, i divadelní muziku, což je dost abstraktní. Co se týče životního stylu, my nejsme profíci, jde spíš o vážnej koníček. Hodně kapel na Novém Zélandu nemá kariérní snahy ohledně hudby. Prostě dělají hudbu, která se jim líbí. Někdo si získá publikum, někdo ne, o tom to není. Když to zajímá dvě stě lidí, fajn, když to zajímá dva miliony lidí, taky fajn. Tady jde spíš o lásku k hudbě.

A co když se podíváš na americký rockový hvězdy?
Mně je to vcelku jedno, nezajímá mě, co dělají jiní. Jestli chce někdo nosit uniformu, tak prosím. Já už ani nekritizuju, dřív jsem měl dost silný názory, ale teď si říkám, dokud to lidi baví, fajn. Jednoduše mám rád lidi, co milujou hudbu a vnášej do ní svoje nadšení, a víc mě nezajímá.

Takže máš rád muziku…
Takhle, já miluju muziku. Je to pro mě duchovní záležitost.

A snažíš se hledat kapely tady v republice nebo v zahraničí…
Jo, tohle je super na Fair Price Music, objevujeme skvělý kapely. Třeba Permon Balet Superstar, podle mě momentálně nejlepší kapela v zemi. Neviděl jsem kapelu, která by měla takovou sílu.

Před chvíli jsem s nima mluvila, oni hrajou jenom pět koncertů ročně.
To mě vážně překvapuje. Nemyslím si, že jsou dobrý jenom v Čechách, jsou fakt dobrý v rámci světový muziky. Jedna z mých nejoblíbenějších kapel, přitom jsou tak skromný a je to pro ně jenom koníček, ale jsou kurva úžasný. Objevili jsme teď jednu holku z Tábora, Kalle, určitě má nejlepší hlas u nás, ale v Blesku o ní nic nenajdeš. Lidi, kteří tohle dělají z lásky, se moc nestarají o to, jak se prosadit. Stejně jako Permoni, v tomhle jsou dost uvolnění, což je neuvěřitelný. Viděl jsem je na jejich křtu před pár týdny a to byla nejlepší akce za hodně dlouhou dobu. Hele, já nedávno viděl Shellac a těm by teda Permoni natrhli prdel. Podle mě. Byl bych rád, kdyby tyhle kapely získali víc publicity, nemyslím si, že jsou doceněný. To je stejný jako na Novým Zélandu, máme tam spoustu skvělých kapel, ale populární nikdy nebudou... I když to je jedno, protože to dělají s láskou.

Do určitý míry to asi záleží na publiku.
Každej, koho zajímá rocková hudba, by Permon Balet Superstar určitě ocenil. Tohle není nějaká soutěž popularity. My se cítíme poctěný, že s těmahle kapelama můžeme hrát. Jo, a stejný je to i se SuperEgo Kid, dokud jsem neznal PBS, byla to moje nejoblíbenější kapela. Živě jsou fantastický, Mogwai si vedle nich ani neškrtnou. Srovnávám je s takhle známejma kapelama, protože pro mě jsou skutečně tak dobrý. Vím, že nejde o jednoduchou hudbu, ale je dobrá. Objektivně jsou stejně dobrý jako jakákoli jiná kapela na světě. Jsme s nima dobrý kamarádi a oceňujeme jejich nadšení a sílu.

Dnešní trojkoncert produkuješ ty, je to tak?
Jo, nějak jsme to poskládali dohromady. Myšlenka byla dát dohromady tři dobrý kapely a hrát. Původně tu měli být My Dead Cat, další dobrá kapela z Brna, ale jsem docela rád, že jsou tu dneska tyhle chlápci, doufám, že se někdo přijde podívat. Mimo velký města se děje spousta dobrý muziky a řekl bych, že si zasluhuje víc pozornosti, protože jde o globálně kvalitní muziku.

Vidíš, já jsem jako Pražák vždycky myslela, že to nejlepší se děje v Praze.
Jak říkám, u spousty kapel jde tak nějak o obyčejnou muziku, asi je to populární, já nechci, aby to znělo jako odsudek, prostě na malých městech se mnohdy dějou mnohem zajímavější věci.

Zajímavý je, že dnešní tři kapely jsou součástí projektu Fair Price Music.
To se stalo spíš náhodou, prostě jsme s Marckem (Mark McGlinchey, rovněž Fair Price Music, pozn. a.) vybrali kapely, který se nám líběj a zrovna jsou taky v projektu FPM. Každopádně tahle akce nebyla zamýšlená jako promo FPM. Možná bych na konci roku udělal festival se všema kapelama, co se účastnili Live Sessions. Akorát tady v Praze je to těžký, pořád se něco děje a tyhle kapely asi nikdo moc nezná, tak nevím, kolik dneska přijde lidí.

Čekáš, že kapely, které se účastní Live Sessions, získají více publicity?
Doufám. Já a Marck jsme se rozhodli kapelám poskytnout dobrej produkt, dobrej zvuk a tak dále, kterej můžou použít jako promo. Třeba Five Seconds to Leave, to je hodně specifická muzika, ale je globální, kdokoliv na světě si to může oblíbit, klidně někdo v Brazílii. Říkali jsme, pokud je to dobrý, zaslouží si to publicitu. Jde taky o to, jak aktivně se lidi snažej vyhledávat kvalitní muziku.

Jak se udržet v kontaktu se zdejší scénou, máš tip?
O to jde, hele, my možná nejsme nejlepší promotéři, ale víme, co je dobrý, a snad si lidi všimnou. Například v Český republice je určitě spousta lidí, co maj rádi post-rock, tak ať se jdou podívat na SuperEgo Kid, to je nejlepší post-rock tady a stejně tak Permon Balet Superstar, nejlepší post-hardcore.

Říkals, že už nekritizuješ - jakým způsobem teda vybíráš kapely do Fair Price Music?
Jde o nějakou duši, o pocit. Nesnažím se rozlišovat na dobrý a špatný, nemůžem být tak snobský. V republice je určitě spousta kapel, co dělaj dobrou muziku, dělaj to s láskou, určitě maj co říct, a to je nejdůležitější, i když já bych si je neposlech. Každej máme nějaký preference. Muzikanti dokážou sedět hodiny a kecat o tom, co je dobrý a ne, bla bla. Jenže to je intelektualizace něčeho, co je od základů emocionální záležitost.

Musím říct, že jsem vždycky dělila muziku na zahraniční a tu naši, nikdy mě nenapadlo považovat český kapely za součást toho, co se děje venku.
Jasně, třeba Permoni - i kapela, která zpívá v češtině, může oslovit zahraničí. Tady nejde o jazyk, to je druhotný. Post-rock je instrumentální záležitost, univerzální forma. Takhle by se o tom mělo přemýšlet, každou z těch Live Sessions si může pustit kdokoli na světě. Možná to zabere nějaký čas, ale takhle by se na to mělo v dnešní době dívat, už to nejsou lokální záležitosti. Já myslím, že tahle muzika je schopná se prosadit. I když tu jsou i český kapely zpívané v angličtině, to je taky v pohodě. Hudba sama o sobě je jazyk, dokáže překročit jakýkoli jazykový bariéry, je to emociální záležitost, takže to, jak zpíváš, je irelevantní.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

ex-presso: Bára Votavová

waghiss666 31.03.2020

Káva je droga. But fuck you. Nějak v tom pozdním kapitalismu přežít musíme. Dokud se neukáže, jak strašně je to celý neekologický, říká Bára Votavová. Co pije, čte, co dělá?

Vstupní prohlídka: Lee

redakce 15.03.2020

Maskovaný shoegazing se sluncem v zádech a melancholií v srdci? To o sobě tvrdí olomoucká kapela Lee. Více se dozvíte ve vstupní prohlídce.

Protokol: Tempers

redakce 09.03.2020

Whitney Houston, Thom Yorke, Leonard Cohen a další určující nahrávky darkwaveové dvojice usazené v New Yorku.

Vstupní prohlídka: Velo

redakce 08.03.2020

Střídmé reportáže mluví o alfa samcích, ďáblu souložícím s poezií, o rituálu s černým beranem a štěkající trubkou. Existuje Tokan?

Protokol: Marius Bubat (Coma)

redakce 06.03.2020

Marius Bubat uvádí své hudební inspirace. Co vedlo k vytvoření dvojice Coma? Devadesátkové kytary, synťáky a chytlavé refrény.

Maria Konstantinova (Euridika): Ešte viac si ceníme priateľstvo

redakce 06.03.2020

Už o pár týždňov sa na world music festivale Hudba sveta Žilina predstaví aj vokálne trio Euridika z Bulharska. Interview.

Pořadatelská: Václav Belčák ( RARE )

redakce 04.03.2020

S promotérem a DJem Václavem Belčákem (aka whydie?) o spřízněných kolektivech, blížících se akcích a budoucích plánech.

Vstupní prohlídka: Phil Lemon

redakce 04.03.2020

Syrový zvuk analogových syntezátorů, kytara, ostré perkuse. Ostraváci Phil Lemon kombinují elektroniku a živé nástroje.

Vstupní prohlídka: David Keenan

redakce 03.03.2020

David Keenan je irský písnickář nejklasičtějšího střihu. V březnu se vrací do Prahy, tentokrát sám za sebe a svou oceňovanou debutovou desku A Beginner's Guide to Bravery.

Protokol: Ben Miller (Ben Miller Band)

redakce 29.02.2020

Stručný přehled zásadních hudebních setkání Bena Millera z Ben Miller Bandu. Strohé jako život na venkově, který zformoval jeho i jeho pojetí country.