Články / Reporty

Ve snu na Colours: Svátek malých překvapení

Ve snu na Colours: Svátek malých překvapení

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 20.07.2015

Mám vážně velikou radost, že se česká alternativní scéna prezentovala v nejlepším světle. Ať už jde o Tvrdého s Havelkou nebo Baromantiku, dát jim přednost před zahraniční konkurencí mělo smysl. A totéž platilo i o méně známých jménech, třeba dvou pražských producentech Dikolsonovi a Aid Kidovi. První zaujal autorskými animacemi s příběhem, druhý zvláště chytrými samply – mixoval i Lenku Dusilovou (song Ptáci). Oba považuju za přední zástupce chytré, dynamické elektroniky. U Dikolsona si můžete i pozpěvovat, u Aid Kida zatančit, ani jeden nemá hluchá místa. Dikolsonův pomalejší rozjezd sice mnohé odradil, tajemné sci-fi atmosféry by bez něj ale nedosáhl. Aid Kid je zase více digitální, velmi progresivní, a set posiluje prací VJky Černé. Ta ovšem nedorazila, a tak ji nahradili Jakub Pešek (Lunchmeat) a Patrik Sedlák (světla). Kredit jim patří o to větší, že show připravovali za pět minut dvanáct (chvíli před vystoupením) a promítali i na polopropustnou síťovinu umístěnou před mladého DJe. Vynikající nápad, vynikající set, vidím budoucnost.

A pokud hovořím o zástupcích české scény, myslím tím i kvalitní kurátorování na Full Moon stagi. Nedělní odpoledne jsem věnovala dvěma redakčním tipům a oba už mám ode dneška v playlistu. Zvláště rafinovaní, mladí a nadějní Inheritance, Slováci usídlení v Brně, si doslova vynutili další poslech. Hovoří o sobě jako o hudební proměnné, vydávají pouze EP, protože stále mění žánry a stejně takový vyvolávají dojem na živo. Vzbuzují podobné pocity jako jazz nebo post-rock, na festivalu pozoruhodný, jediný koncert svého druhu. Což se dá říct i o Fumaca Preta v hlavním večerním čase. Dostat je do republiky bylo velkým přáním Michala Pařízka a jeho satisfakce teď musí být nekonečná. Zdánlivě přísný underground byl na živo sexy, zábavný a řádně „dirty“. Zuřivý garážový základ zveličují divočinou latinskoamerického rocku a na věčnosti na ně trsá beztak i sám Jimi Hendrix. V katalogu stálo, že se jejich debut vyprodal za tři týdny. Už chápu, nákladem to nebude. Takový odvaz je hoden světoslávy… Na FM stagi nadchli i Nod Nod, Kalle nebo Gallon Drunk, které miluje sám Nick Cave. Zcela nezaujatě tleskám.

A jdeme do finále. Mika vs. The Soft Moon. Funkčnost sluníčkových koncertů na konci Colours jsem si už vyzkoušela, a tak jsem povzbuzená vším tím rock’n’rollem zariskovala a dala přednost americkému nářezu před sladkým. Pak temnota zastřela můj zrak a já na chvíli viděla svět jinak. Z koncertu jsem odešla silnější a bohatá. Neusmívala jsem se jako všichni po Mikovi, protože já měla o čem přemýšlet. Za tenhle ročník jsem proklatě vděčná.

Info

Colours of Ostrava
19.07.2015
Dolní oblast Vítkovic, Ostrava

foto © žakelýna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace