Články / Recenze

Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)

Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)

Jakub Koumar | Články / Recenze | 20.02.2021

Jazyk starých stavení se skládá z nepřeberného skřípání, vrzání a praskání, z nichž ani jedno nikdy nezní úplně stejně. V jednom takovém domě se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks. Tvůrci se během své kariéry proslavili nejen jedinečnou, ručně kreslenou grafikou, ale i znamenitými hudebními doprovody her. Průlomovému Machinariu a dechberoucímu Samorostovi 3 pomohl vtisknout duši Tomáš Dvořák aka Floex, na jedinečném jazyku Botaniculy se podepsali pardubičtí Dva. Creaks je asi nejambicióznějším projektem Amanity a o hudbu se opět postaral špičkový skladatel. Asi nejen shodou náhod je to Floexův dlouholetý přítel Brit Joe Acheson, schovaný pod hlavičkou svého nejznámějšího projektu Hidden Orchestra.

Pro Amanitu Design byla hudba vždycky něčím víc než jen atmosférická opora příběhu, funguje i jako jedna z herních mechanik. Nejpatrnější je to u Samorosta, kde je hudba přímo vetkaná do srdce bambulatého hrdiny. Creaks je nenápadnější a místy navazuje na chmurnou snovost Dvořákova Machinaria, rovněž významně reaguje na dynamiku hry plné nápaditých puzzlů. Na začátku se zvuková složka nenápadně vlní v pozadí, ale jakmile hráč naťukne správný postup, rozzáří se jako lampička v potemnělé místnosti a ze stínu se vynoří dechberoucí plejáda všech více i méně představitelných nástrojů. Ty se během šesti hodin postupně rozvíjejí a nabývají jak na komplexnosti, tak na zvukové barevnosti.

Přestože album vycházející u pražského labelu Minority Records pak Acheson významně zredukoval, v jeho struktuře se stále zrcadlí herní svět. Na dvouhodinové nahrávce si pohrává s postupným vývojem, její části evokují tu baroko, tu ke klasicismus, tu futuristický elektro noir. Proplétá se zde kalimba s pulzující elektronikou, jemně nalíčené smyčce s oblými akustickými zvuky něžného klavíru, vypreparovaný glockenspiel s „harfou“ z kráječe vajec. Jakkoli bezbřehý dojem nekonečna vytváří mnoho opakujících se repetic, přetrvává dojem útulnosti a pocit, že Creaks přímo vybízí k zabydlení. Acheson využívá mnoho a mnoho vrstev, ovšem nezabředává do komplikovanosti, a i při těch nejlíbeznějších momentech se vyhýbá kýči.

Z Creaks neustále dýchá atmosféra starodávné vily, jejíž místnosti jsou plné poliček s těmi nejroztodivnějšími předměty symbolizujícími vzpomínky jejích obyvatel. Pokud Amanita Design dokázali uhrančivě vykreslit romantizovanou barabiznu, díky Achesonovi se stává domovem.

Info

Hidden Orchestra – Creaks Soundtrack (Minority Records, 2020)
web vydavatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Po krvavých stopách velkého nivelizátora

prof. Neutrino 10.04.2021

Walter Scheidel kromě detailní analýzy nabízí i některé pokojnější recepty na splasknutí „bubliny nerovnosti“.

Another Michael a ďalšia oáza pokoja

Michal Mikuláš 30.03.2021

New Music and Big Pop je jeden krásny výtvor plynúci v intenciách najlepších indiepopových tradícií.

Nikdo nemládneme (The National)

Jiří Přivřel 21.03.2021

Zremasterovaný debut The National přináší syrovou jednoduchost nezatíženou očekáváním.

Společnost mrtvých básníků (a Milan Děžinský)

Valentýna Žišková 20.03.2021

Hotel po sezóně, sedmá kniha laureáta Magnesie litery za rok 2017, Milana Děžínského představuje na poli současné české poezie...

Pestrá místa podle Places

Filip Rabenseifner 19.03.2021

Působí velice přirozeně, nenuceně, energicky, místy až jako improvizace, čemuž napomáhá způsob, jakým byla nahrávka pořízena, což podtrhuje její živý feeling.

Drunk Tank Pink (Shame)

Veronika Jastrzembská 18.03.2021

Shame zpívají o světě dospělých, kde lidé poslušně zapadají do systému a kde je každý den stereotypní nuda, bez vyhlídky konce.

Více než důstojné sbohem (Janis Joplin)

Akana 13.03.2021

Stejně bych ale řekl, že ty skutečně zázračné chvilky na albu přicházejí tehdy, když se Janis v písních angažuje víc než „jen“ jako zpěvačka.

Kokakola stokar (Frayer Flexking)

Kristína Valachová 13.03.2021

Z reakcií je zjavné, že väčšina chápe ako žart nielen hudobný počin, ale i samotný Flexkingov zjav na poli odfarbených vlasov a vždyprítomnej zimnej bundy.

Živá archeologie (Vladimír Merta)

Jiří Vladimír Matýsek 06.03.2021

Téměř čtyřicítka stop nabízí dost prostoru pro široký autorský rozptyl. Jsou tu bluesově laděné kusy, reggae, country, hravé popěvky na „moravskú notečku“ i rozsáhlé skladby-příběhy.

Na co asi tančí Greta Thunberg? (The Weather Station)

Jiří Přivřel 04.03.2021

Deska Ignorance zrcadlí přetrvávající krásu rozbitého světa.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace