Články / Rozhovory

Veena: Dáváme tomu volnej průběh

Veena: Dáváme tomu volnej průběh

Michal Pařízek, mxm | Články / Rozhovory | 06.06.2016

Ke konci minulé dekády to bylo zjevení. Veena. Mladinká kapela z Tábora, o které nikdo moc nevěděl, ale jejíž EP Behind Sonic Glances vyvolávalo nadšené posluchačské i kritické ohlasy, nejčastěji se mluvilo o tom, že jsme právě objevili „české Portishead“. Po dvou letech činnosti se ale rozešli a dnes fungují v zavedených kapelách, jako jsou Please the Trees, Kalle nebo Nod Nod. Bubeník Sváča, baskytarista Koky a kytarista David jsou výrazní muzikanti, ale pozornost si často ukradne zpěvačka Veronika, vzhledem k síle jejího zpěvu se není čemu divit. Platilo to tehdy, platí to i dnes, kdy vydávají debutové album Help It to Die.

Sedm let není zas tak dlouhá doba, ale hlavně ti mladší vás už nepamatují. Kolik ti, Veroniko, v té době bylo?
VERONIKA: Když jsme s Veenou začínali, bylo mi čerstvých šestnáct a šla jsem do druháku na střední. Kluky jsem znala tak půl roku, Davida asi čtrnáct dní. Střední školu jsem měla trochu na háku, docela často jsme hráli ve všední dny, ale nebyl to problém. Rodina mě po celou dobu ve všem podporovala a toho si dodnes vážím, věřili, že to, co dělám, dělám z nějakýho dobrýho důvodu. Když se podívám zpět, je to vážně dlouhá doba, nejen díky počtu let, ale taky ve vnímání světa. Člověk v šestnácti viděl spoustu věcí jinak, žil víc ze dne na den.

Když se píše o tvém zpěvu, ale něco podobného říkají i ti, kteří nikdy žádnou recenzi nečetli, býváš často připodobňována k Beth Gibbons z Portishead. To jsi musela slyšet mockrát. Změnil se postupem let tvůj vztah k ní?
VERONIKA: Beth Gibbons je pro mě zásadním „životním milníkem“. Jde o takovou tu lásku na celý život a tenhle vztah se, předpokládám, jen tak nezmění. Hodně nadneseně můžu říct, že svůj hudební život rozlišuju na dobu před a po Portishead. Takže tohoto přirovnání si dodnes s maximální pokorou vážím. Poslední dobou opět objevuju zapomenutý skvostný momenty alba Dummy. Ačkoliv si, co se poslechu týče, Portishead hodně šetřím. Tak už to srdcovkama bývá.


Před deseti lety jste se všichni nacházeli v Táboře? Jak jste vnímali místní scénu? Bylo vám jasné, že má velký přesah, a že není úplně normální mít Free Dim label i festival, sdružení Cesta, kapely jako Sabot, Deverova chyba, Some Other Place, Waave nebo Céčka. Pečení vaření tam museli být nejen Pavilon M2, nezapomínejme na koncertní zájezdy z Prahy...
DAVID: Vnímali jsme to, asi jako Češi vnímají české pivo. Zkrátka to tak je, ty to s pokorou přijímáš a objednáváš si další. Respektive jdeš na další koncert. Je fantastické, že v Táboře byla taková hudební základna, nicméně kapely, o kterých píšeš, se často prolínaly a v zásadě to celé stálo na pěti, deseti lidech. Pak zjistíš, že to není úplně výjimečný úkaz, spíš odraz mimořádné aktivity několika lidí.

VERONIKA: Doteď si detailně vybavuju, jak jsem ve všední den klidně šla na úžasnej koncert do Orionu, který lidi okolo Free Dimu jen tak pořádali. Často šlo o naprostý skvosty a já si stále víc uvědomuju, jak vzácný to bylo. Člověka v pubertě to poznamená zásadním způsobem. V tý době jsme to ale brali jako něco normálně dobrýho, jak říká David. Nevěděli jsme, jak to chodí jinde.

SVÁČA: Já Tábor vnímal jako středobod. V té době jsem se přesouval z Milevska, odkud pocházím, a kde se nedělo skoro nic. V Táboře to tehdy vyloženě vřelo, takže to pro mě byla zásadní změna. Tehdy pro mě byli C, Sabot nebo Sunshine totální zjevení a vlastně všechno kolem Free Dim Festu. A taky ženská, co hrála na náměstí na harmošku…

KOKY: Já se v tý době zrovna stěhoval do Prahy, ale na víkendy mě to stejně táhlo zpět. C nebo Sunshine byli zásadní...

Celý rozhovor čtěte v magazínu Full Moon #61.

Info

Veena - Help It to Die (Full Moon Mag, 2016)
www.veena.bandcamp.com

Live: Veena, křest alba Help It to Die
7. 6. 2016 Klub FAMU, Praha
9. 6. 2016 Kabinet múz, Brno
10. 6. 2016 Cesta, Tábor
www.facebook.com/events/225633231131386
www.facebook.com/events/268982050110849
www.facebook.com/events/1015033251883251

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2024: „Když se hudba mění v tanec, obraz, slovo, ticho…“ (Irena a Vojtěch Havlovi)

Klára Řepková 30.01.2025

„Do Přístavu 18600 přibíhám trochu otrávená z letního dusna. Trvá ale jenom chvíli, než na mě dvojice přenese svoji vyrovnanost a klid.“

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Prišli sme z dvoch svetov (Erika Rein a Isama Zing)

Dagmar Lauková Petrášová 29.01.2025

Debutový album Kamibe, ktorým sa Erika posúva do nových vôd oproti predchádzajúcej tvorbe, pripravovali spoločne dva roky a výsledkom je hravý prienik populárnej hudby s experimentálnou.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: V nejhezčí fázi (Severní nástupiště)

Filip Peloušek 29.01.2025

Na dohled karlínským korporátním komplexům jsme rozebírali, jestli se na některých místech v Praze dá stále zakusit skutečná svoboda, nebo zda nám už zbývá jen útěk do divočiny.

Márcio Laranjeira (Square): Oslovili jsme lidi, co mají zřejmou kuráž

Michal Pařízek 23.01.2025

Alternativní nebe. Jak jinak nazvat akci, na níž se podílejí kurátoři jako Café Oto nebo Basilica Hudson, Buh Records nebo Nyege Nyege Tapes? Rozhovor.

Jakub Jirásek, Matyáš Švejdík: Mělo to ducha letního táboru pro dospělý

Libor Galia 12.12.2024

Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.

Alf Carlsson: Zkouším nehrát moc rychle

Jiří V. Matýsek 09.12.2024

Se sdílným švédským jazzovým kytaristou jsme zapadli do jedné z hospod v centru Brna. Diskuze nad typicky českým gulášem se ubírala po unikátních cestičkách.

1914: Krev, smrt a utrpení

Abbé 04.12.2024

Členové 1914 vystupují pod smyšlenými identitami vojáků, včetně služebního zařazení. Rozhovor.

Simon Kounovský, Oliver Torr: Dorostli jsme do Axontorr

Libor Galia 26.11.2024

Torr, Axonbody. Settings. O spolupráci, vzniku alba i názvu je následující rozhovor. Křest hned.

Czech Metal Studies: Metal se dá zkoumat

Abbé 06.11.2024

Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.

David Boháč (NOC6): Klubovnu nám svěřili na dva roky

Mariia Smirnova 03.11.2024

V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace