Články / Reporty

Velké oči před Velkým pátkem (Christian Löffler &co.)

Velké oči před Velkým pátkem (Christian Löffler &co.)

blueskin | Články / Reporty | 01.04.2018

Žádný jiný pražský prostor tak nevypovídá o velkých očích promotéra, jako smíchovský klub MeetFactory. Jeho zadní stěna je posuvná, dá se tedy dobře odhadnout, nakolik si promotér věří. V onen březnový čtvrtek před Velikonocemi se odhad návštěvnosti příliš nepovedl - podle stupně posunutí pódia se očekávalo mnohem více lidí, nakonec ale zástupci německého labelu Ki Records hráli pro poloprázdný sál.

Showcase této značky se v rámci festivalu Spectaculare konala už podruhé. Loni se na ní kromě Christian Löfflera představili Sieren a Monokle, letos s sebou label boss Löffler přivezl dvě nové tváře - Briana Zajaka zvaného Fejká a Paula Schrödera alias Aparde. Společně představili tři polohy labelu, který si zakládá na diverzitě prezentovaného pohledu na současnou elektronickou hudbu.

Ve všech případech šlo o živá vystoupení, a bylo tudíž zajímavé sledovat odlišnosti mezi studiovou tvorbou a jejím přenesením na velké pódium. Nejradikálněji se od výchozího bodu odchýlil Aparde. Své zvukově košaté tracky v tradici bonobovské organické elektroniky přepracoval do podoby strohého techna. Ponechal jim však jejich průběh s četnými zklidňujícími pasážemi. Působilo to značně rušivě - sotva se člověk dostal do tanečního rytmu, vyvedl ho z konceptu nečekaný breakdown.

To Fejká si taneční potenciál svých skladeb pohlídal o něco lépe. Také on se zhlédl v organické elektronice, tentokrát upomínající spíše Jona Hopkinse. Pro živou prezentaci zvolil techhouseovou rytmiku, o kterou se opírá i ve svých djských setech a podcastech. Stavba jeho tracků působila méně nahodile, místy dokonce zarážela svou předvídatelností. Vše se odehrávalo v pravidelných šestnáctitaktových celcích, které se jen tu a tam roztáhly na dvojnásobek.

fotogalerie z koncertu tady

Christiana Löfflera oproti předchozím návštěvám v Česku nedoprovázela zpěvačka Mohna, o to byl jeho set soustředěnější a intenzivnější. Ze všech tří headlinerů předvedl Löffler nejdotaženější vystoupení, které umně balancovalo mezi poslechovými kvalitami a - tentokrát spíše naznačenou - klubovou orientací jeho tracků. Byl v tom paradox: na deskách umí být Löffler mnohem tanečnější než většina jeho chráněnců, naživo ale zvolil cestu většího ponoru do oceánu melancholických melodických linek.

Fungovalo to znamenitě. Tam, kde Aparde a Fejká vsadili na rytmickou augmentaci svých skladeb, změnil Löffler pouze důraz na prvky, které už byly v jeho hudbě obsaženy. Výsledkem byl větší pocit celistvosti, ať už jednotlivých tracků nebo celého setu. Bylo to dáno jen Löfflerovou větší zkušeností s živým vystupováním? Nevím, každopádně šlo o jeden z nejzajímavějších koncertů v rámci letošního, spíše nevýrazného ročníku festivalu Spectaculare.

Info

Ki Records Showcase
29. 3. 2018 MeetFactory, Praha

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.