Články / Reporty

Verše, beaty a všechen ten jazz (Busdriver)

Verše, beaty a všechen ten jazz (Busdriver)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 15.02.2019

Vody undergroundového hip hopu do Čech nezřídka zanesou osobnost, která ovlivnila vlnu alternativního rapu. Regan Farquhar alias Busdriver je kalifornský rapper, jenž svou precizní formou, chytrostí vysokoškolského profesora a bezednou kreativitou nenasytného umělce inspiroval interprety, jako jsou Milo, Open Mike Eagle nebo Myka 9. Jeho styl, vyznačující se neustálým experimentováním s žánry, rytmikou, slovy a celkovou flow je nezaměnitelný a progresivní i dnes. Hudba pro staré nerdy a trpělivé floutky, kteří to nevzdali, našla svůj čas i místo v pražském Rock Café.

Role předskokana se ujal zlínský rapper a otec labelu Ty Nikdy, Idea, a za hudebního doprovodu dje Inphyho svolával boombapovými beaty nedochvilné návštěvníky. Cvičný terén o šesti lidech se po čase zdvojnásobil a důmyslně úsečné texty se štiplavou flow nabraly náboje a důstojnou podobu koncertu. „A tleskám všem MC’s, co překročili Facebook, a my jsme free jako wifi, a přitom v labelu,“ rozvádí Idea své slovní hrátky v novém songu Free Wifi, ze kterého čpí kritika rapové scény a jejích felas. Set v podobě „na kus řeči“ potěšil rozcvičkou před verbální náloží amerického kolegy.

Sako, brýle, kalhoty do pasu a konečky dredů koukající z pod čepice. Busdriver, rapový intelektuál nesměle skládající poklonu MF Doomovi a dalším, jež ho ovlivnili, ladil na kompaktním stolku svůj minimalistický setup. Klasický sampler Roland a několik efektových pedálů sloužících ke studeným reverbům a psychedelickým ozvěnám postačilo k dekonstrukci známých hitů jako Casting Agents And Cowgirls, Imaginary Places či Me-Time. Eklektické wonky, k němuž se Busdriver za těch dvacet let došel, sedl divákům i jeho nespoutanému přednesu. Double time, triple time, offbeat, Busdriver cvičil s nemocnými beaty, jak se mu zachtělo. Žádná z rapových disciplín mu nebyla překážkou, od boom bapu přes letmý grime až po trap, všechno si vychutnával s citem a osobitostí. Výrazně sekaná dikce střídala barevné melodie, stejně jako epileptická choreografie letmé pohupování. Ve slovním maratonu skákal z verše na verš a s přehledem proplouval hudbou, kterou partizánsky nabourával nápaditými zlomy a hrou s Rolandem. Jeho set tak zněl jako jeden dlouhý mix, který přes zdánlivě chaotickou skladbu držel pevně v rukou.

Došlo na samply od Flying Lotus nebo A Tribe Called Quest, které uhranuté publikum přijalo s nadšením. Vyčerpávající show podobající se bebopovým extázím neztratila úroveň ani pozitivního ducha. Busdriver představil bohatý průřez celou diskografií, aniž by nudil nebo přeháněl. „Uvidíme se na baru. Příště přiveďte kámoše, matky i babičky.“ Upřímné, vyzrálé, povznášející vystoupení, mělo to všechno – verše, beaty a všechen ten jazz.

Info

Busdriver (us) + Idea & Inphy
13. 2. 2019 Rock Café, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace