Články / Reporty

Víc než jen rozmar? (Anguish)

Víc než jen rozmar? (Anguish)

Lukáš Grygar | Články / Reporty | 30.07.2019

Řekni mi, jaká trička vidíš na kuřácích před koncertem, a já ti řeknu, jaký bude? Godflesh, Swans, Zappa, Faust. Faustů bylo hned několik, protože jeden měl místo i na pódiu – zasloužilý krautrocker Hans Joachim Irmler s experimentálním rapem Dälek kamarádí už dvě dekády, ale mě nezajímalo, co přesně ho dovedlo do společného projektu ještě se švédskými freejazovými improvizátory Fire! Orchestra, mě zajímalo, jak přesvědčivé to spojení bude naživo. Jak si každý ze zúčastněných obhájí svůj hudební vklad do výsledného celku. Ať mluví hudba!

Namísto ní naneštěstí po většinu času mluvila pro Akropoli typická zvuková koule. Hlučné kapely tam neumí a Anguish je projekt přesně tak hlučný, jak by se dalo odvozovat nejenom z triček. Kdo slyšel loňskou desku, odezíral ze rtů nejenom Willu Brooksovi z Dälek: když zrovna saxofonista Mats Gustafsson nehrál, šklebil ústa a vyplazoval jazyk, jako by se snažil od všeho toho rámusu ochladit. S dynamikou se tu nemazal ani zvukař, ani kapela, která vesměs pálila ze všech dostupných baterií, a těch několik sporadických vydechnutí člověku jen připomenulo, že Brooks má v arzenálu i skvělé texty.

Jasně, pro jeho Dälek je valivý zvuk charakteristický, ale když mu naživo rozumíte sotva agresivní „FUCK“, je všechno rázem poloviční. Totéž platilo pro Irmlerovy syntezátory, jejichž kosmische plochy člověk spíš tušil, než že by je v decibelech opravdu rozklíčoval. Zase jsem si vzpomněl, jak mě manévrování hlasitostí fascinuje u kapel typu Swans, kde s ním držíte krok i ve chvíli, kdy vám kosí vláskové buňky v uchu. A oproti Swans tohle samozřejmě nebylo zase TAK nahlas.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Přesto jsem bloudil, dychtivě se chytal beatů v Gut Feeling nebo Wümme, ve které vyhřezne motorik, ale zatímco na desce se pozoruhodně rozdrolí do dälekovské dystopie (diss-topie, jak říká kamarád Ondřej), tady se žádná katarze nedostavila.

Její náznak přišel až s autenticky vytleskaným přídavkem, a jestli bylo autentické i konstatování, že „nevíme, co přesně se teď stane“, tak se paradoxně poprvé za celý koncert stalo, že mi Anguish secvakli dohromady jako víc než jen rozmar. Vše začal Irmler a ostatní se organicky přidávali, navázáni jeden na druhého způsobem, který mi předtím scházel. Když Brooks na odchodu zvedl pěst na znamení solidarity, z publika se mu vracela jako ozvěna bez ohledu na trička. Spojeni účelem, konečně.

Info

Anguish (de/us/swe)
29. 7. 2019 Palác Akropolis, Praha

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jazz přede dveřmi filharmonie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 17.10.2021

Jazz Goes to Town rád prošlapává nové cesty. Otázka je, jestli je to cesta objevitelská, nebo jde jen o slepou uličku v dalším vývoji přehlídky.

Zničit a přetvořit (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 16.10.2021

Další dva festivalové dny daly divákům zabrat. Dramaturgie se tentokrát pustila do poněkud náročných vod – což ale není nikterak špatně.

Progrese a tradice (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 14.10.2021

Podstatnou změnou byl dominantní syntezátor a také černý humor, který se odrážel v názvech skladeb i groteskní hudbě. Proklatě dobré a nesmírně intenzivní...

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace