Jakub Koumar | Články / Sloupky/Blogy | 24.10.2016
Choreografie je základem organizovaného pohybu. Ta dává smysl všem hudebně vizuálním dílům, které pracují s lidmi a (nejen) tancem. Zastřešuje je konceptem, dává jednotlivé prvky do souvislostí, a když se to vezme hodně od podlahy, právě díky choreografii zůstává divák s otevřenou pusou. A na rozdíl od tanečníků limitovaných svými těly, choreograf má širší manévrovací prostor a získává tak nebetyčné možnosti.
Peter Bjorn and John – Dominos
Švédský režisér Hendry Moore Selder postavil v ulicích Stockholmu poměrně nevšední domino. Lidská skládačka se staví a následně boří s příjemným nadhledem a vtipem, zatímco Peter Bjorn and John rozehrávají svou skladbu Dominos v tamním metru. Krásně svěží a nenucený klip má drive a jede na stejné vlně jako jejich píseň s parádní basovou linkou.
Sia – The Greatest
Sia a Maddie Ziegler jsou už nějakou dobu nerozlučná dvojka. V The Greatest se mladá tanečnice díky dvornímu choreografovi Ryanovi Heffingtonovi spojuje se skupinou tančících dětí, jejichž talent není o nic menší. Klip zřejmě hovoří o masakru v orlandském baru, čemuž odpovídá počet tanečníků/obětí a duhové tváře Maddie. Klip výborně pracuje s chmurnou atmosférou barevného filtru, líčením dětí a poněkud excentrickým tancem. Kombinace Sia a Ziegler se ani po mnohonásobných variacích na totéž nijak neokoukává. Má jedinečnou náladu a energii a koresponduje s živelnou a zároveň niternou osobní výpovědí.
Jamie xx – Gosh
Režisér Romain Gavras pojal svou práci na písni Gosh ve velkém. Více než 400 herců vytváří v čínském poloopuštěném městečku Tianducheng se dvěma tisíci obyvateli a zmenšenou kopií Eiffelovy věže doslova ohromující scénu. Bez použití digitálních efektů, zato s neskutečným drilem všech zúčastněných vykresluje pozoruhodný svět plný přesné organizace a precizních záběrů, u nichž divák tají dech. Vyvážený střih, střídmé, ale o to výraznější použití dronů, choreografie, dramaturgie i samotný nápad – všechno je perfektní. Vyjma samotného klipu stojí za zhlédnutí i dokument z natáčení.
Michal Pařízek 19.04.2024
Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.