prof. Neutrino | Články / Sloupky/Blogy | 15.12.2018
Tentokrát několik klipů, které by se daly napasovat do antropologické škatulky rituální či lépe pseudorituální. Jsou důkazem, že i v epoše pozdní modernity je stále přítomná potřeba religiozity a sakrální fetišizace lidských artefaktů. Koneckonců umění vždy dokázalo iracionalitu zprostředkovat nejlépe.
Prvním z videí je skladba z nové desky Dyonysus navrátivších se Dead Can Dance, kteří vždy tíhli k vytváření imaginárního kultu a rituální hudby. Klip The Mountain se odehrává v bezejmenném lese, v bezčasí. Jsme svědky jakési pradávné ceremonie, jíž se účastní dvě mladé dívky, zapletené do sítí. Anebo pavučin významů?
Video Jamieho xx Gosh režírované Romainem Gavrasem je natočeno v Číně a hlavním aktérem je černošský albín, který se stává objektem uctívání sekty dalších albínů. Děj se odehrává u napodobeniny pařížské Eiffelovy věže, která skutečně stojí v čínském Tianduchengu. Vše vypadá podivně a nepatřičně.
Letošní klip britské neo-soulové zpěvačky Diany de Brito, která vystupuje pod nickem IMDDB a mnohým je známá především svou kooperací s Flying Lotus. V klipu Running provádí osobní rituál, který je zřejmě útěkem před „běžnou“ realitou. Maska ritualizuje. Závoj halí.
Brujo je indiánský čaroděj. Brujas jsou čarodějky. Rapperka Princess Nokia z Portorika se tentokrát situovala do mladé kouzelnice, která se svými souputnicemi předvádí ženský iniciační rituál v deštném pralese kdesi v Karibiku. Skladba je z alba 1992 Deluxe.
Nejaktuálnějším klipem je X-Ray dobře známého estonského rapera Tommyho Cashe, který paroduje absurditu sektářského života a laciné pseudoesoteriky. On sám se pak pasuje do role podivínského gurua s třetím okem a vede zvláštní náboženskou seanci. Smutné je, že podobné manipulativní sekty nejsou nic neobvyklého, vzpomeňme na neblaze proslulou Rodinu Charlese Mansona, Chrám lidu Jima Jonese nebo indického učitele Osha.
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?