Články / Reporty

Vítejte, Shabazz Palaces!

Vítejte, Shabazz Palaces!

mexhouse | Články / Reporty | 27.10.2017

Welcome to Quazars? Ishmael Butler a Tendai Maraire si řekli, že Struny podzimu promění na vesmírnou tětivu a že z Divadla Archa udělají houpavý koráb plný závratných rytmů a vnitřní krásy, když už ty společenské hadry jsou v porovnání s těmi jejich jen sáčky do bot. Jak se jim vedlo na prknech, která znamenají to, co z nich uděláte?

Struny podzimu jsou nevídaná stylovka. To, co dříve zavánělo akademickou nudou, programem pro starší a pokročilé venčící boa a vázanky, je ve skutečnosti nabitým nadžánrovým festivalem pro všechny věkové kategorie, což se ostatně ukázalo i na nedělních afrofuturičanech. Na vstupu kostýmkované dámy, graficky vymazlená vstupenka v obálce, kterou nebudete chtít ani vyhodit (záložka do vesmírné bible), oficiální festivalový magazín Spotlight, který není prostým průvodcem, ale graficky poutavým dvoujazyčným časopisem (ten taky nebudete chtít zahodit). Jistou nástrahu na Strunách představují koncerty na sezení, ano, židličky... Ale ani to nemohlo zastavit prudké nadšení po nástupu Shabazz Palaces.

Welcome to Quazars? Nikoli, dvojice začala Forerunner Foray z druhé desky Lese Majesty a neméně překvapivě pokračovala sadou z debutové Black Up, nové dvojalbum nikde. Zato byl na místě jedinečný mix podmanivého rapu, perkusí, mašinek a syntezátorového odéru, který jejich produkci dodává tekutý charakter a který beat odsouvá z dominantního elementu do orbitální zvukové pračky. Rychle se rozpustil i zasedací pořádek a snad s druhým trackem se vstávalo nejen v předních řadách, ale i v těch dalších, pokrfejsy tály, publikum se slévalo v unanimistickou masu, v níž se vedle sebe vlnili uměřený miliardář Janeček, vykulený hipík i vilné holky v šatičkách. Všichni vzhlíželi k barevným kazatelům, všichni se ohýbali přes klandr beatu, aby viděli do stejných hlubin jako Shabazz Palaces.

Nebylo to vyzývavé, bylo to v prvé řadě muzikální. Délka jednotlivých tracků se natahovala i stahovala, daleko více než hiphopové to mělo jazzově-psychedelické parametry. Nástroje a melodické linky končily bez zjevného ohlášení, za refrény by se daly považovat leda instrumentální smyčky, repetice tvořily hebký koberec pro zářivého Butlera a Maraire do nich vyrážel neznámé vzory. Ačkoliv prostřední i závěrečná část patřily hlavně aktuálnímu albovému dvojtripu Quazars vs. The Jealous Machines / Quazarz: Born on a Gangster Star, na přechodech to nebylo znát. Zvukově i vokálně sladěné skladby z různých období si byly stejně blízké jako vzdálené, instrumentálky si notovaly s tanečnějšími i „ukecanými“ tracky. Což jde zcela v duchu poetiky Shabazz Palaces, kteří nemají problém přecházet v rámci jednoho tracku do zcela jiného rytmu i nálady, viz temná That’s How City Life Goes, která zazněla někde v polovině setu.

To už euforie v sále připomínala více rozjeté klubové ochozy než nedělní divadlo, pískot a výkřiky reagovaly na změny skladeb i náznaky sól, tak jak je to vlastní fanouškům jazzových eskapád, ale i minimalistických techno tracků. Situace se stávala bujarou, kdo měl klobouky, házel mince, kdo měl negližé, hledal klobouky. Standing ovation a vytleskání ansámblu jak na divadle, květiny nesmí chybět! Echa vesmíru dokořán.

Info

Struny podzimu: Shabazz Palaces (us)
22. 10. 2017 Divadlo Archa, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tóny chorobné, způsoby nejtemnější (Tones of Decay)

Dantez 20.09.2022

Záhrobí, nezemskost, rozklad i něco Satana. Mozky stojící za Kreas Promotion se chopily šance a v doznívajícím festivalovém shonu chytají nejzvučnější jména soudobého death metalu.

Bydliště zvuku nestálé (Order of Sonic Chaos 2/3: MSHR, EJTECH)

Minka Dočkalová 18.09.2022

Odradek v Kafkově povídce na dotaz „A kde bydlíš?“ odpoví „Bydliště nestálé“, zatímco se směje smíchem, který zní jako spadané listí... Terén a jeho zákruty.

Vysmát se vší bolesti světa (Shilpa Ray)

David Stoklas 15.09.2022

Shilpa Ray střídala mohutný chraplák s jemným hlasem, v melancholičtějších polohách vzbuzovala smutek, v těch energických jste se jí musel bát.

Když tě budí Sohn ze spaní

Veronika Mrázková 13.09.2022

Když vstal zpoza kláves, rozpovídal se. Ani ne o nové desce, která vyšla teď v září, ale o tom, jak je to všechno „fucking awesome” a že jsme teď komunita…

Slib mi, že nezapomeneš snít (Austin Antoine + Moonchild)

Veronika Mrázková 12.09.2022

„Kdo je tady na rande? A kdo si tím není jistý, ale doufá, že to jako rande dopadne?” Rapper, bavič, zdatný stand-up komik, zpěvák, performer, ale taky Moonchild.

Na kontexte záleží. Teda pokiaľ zrovna nie ste Emma Ruth Rundle... (ArcTanGent Festival 2022)

Lucia Banáková 27.08.2022

Festivalový ekvivalent Spartan Race poskočil na evolučnom rebríčku o niekoľko stupňov, a to so všetkým kladmi, aj zápormi, čo takýto krok prináša.

Metalová plichta za zdmi slezskoostravského hradu (Metal!!!)

Dantez 24.08.2022

Osud si na ostravskou hradní oslavu extrémní kytarové hudby v podobě festivalu Metal!!! nachystal několik pastí. A vybruslit šlo jen z některých.

Jak se klukům z Boskovic plní festivalový sen (Raveyard 2022)

Nikol Halamásková 24.08.2022

Mindicted Crew s partou dobrovolníků se letos pustila do dalšího ročníku festivalu pro mladé, protože to je podle nich přesně to, co okolí malebného města postrádá.

Královna Šumavy (Dobršská brána 2022)

Aneta Kohoutová 23.08.2022

Déšť nás vyprovází i na cestě zpátky. Na palubní desce opatrně rozkládám šestnáct popsaných a rozpitých stránek fialového sešitu a troje čerstvě promočené ponožky.

Pomíjivý strach z prázdnoty (Order of Sonic Chaos 1: Ephemeral Shrine)

Minka Dočkalová 23.08.2022

Podzemní prostor, který průběžně hostí experimentální projekty nonkonformního uskupení Terén, je charismatickým místem, které každé instalaci dodává naprosto specifický výraz.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace