Články / Recenze

Vladimír Václavek na barvité cestě poznání

Vladimír Václavek na barvité cestě poznání

Jakub Koumar | Články / Recenze | 14.08.2015

Hudba má veliký dar plnit sny. A nejde ani tak o ty „skutečné“, ale hlavně o ty, co se odehrávají v našem skrytém já. Hudba boří hradby, abychom se alespoň na malý okamžik stali kýmkoli, čímkoli. Ke stavům duchovního ukojení vede i ta nejstřídmější cesta plná pokory a právě hudební pokora je nepodstatnějším prvkem desky Barvy Radugy.

Vladimír Václavek během své kariéry přelétl nad propastně odlišnými světy excentrického E, fantaskního (a fantastického) Dunaje nebo křehké i křiklavé dynamiky Ivy Bittové. Uprostřed hudební pouti odpočívá ve stínu stromu světa, kde rozjímá v mnohovrstevnatém, repetitivním mikrofolku, jehož písně neznají mezí.

S pocitem oproštěnosti, k němuž vedou nápěvy indiánských rituálů, se mezi sebou neoddělitelně proplétají vrstvy zvukomalebné a laskavé kytary. Z každého tónu je cítit chvění dřeva opřeného o hrudník a struny zvoní něžně jako nitky držící mraky nad zemí, nezřídka je podpoří a zmohutní klávesy s citlivě přebíranou zvukovou bankou. Skladby jsou dále dobarvovány tu zpěvem Kateřiny Černé a Tanji Ebeling, tu trumpetou jazzmana Oskara Töröka. Zvuková konzistence bohužel přemáhá tu textovou. Snaha o vyjádření prostých pravd vede k užití prostých veršů, což sice na jednu stranu koresponduje s hudebním jazykem, ale v kombinaci s velkými slovy jako poznání, láska či pouť působí lacině.

Texty komplikuje významová mnohoznačnost, a pokud nesdílíte obdobné duchovní principy, může být i těžké porozumět. Ovšem stejně jako autor můžete hudbu chápat jako určitý druh tajemství a alegorie si interpretovat po svém. A co víc. Díky podmanivým melodiím a jasnozřivému projevu se může dostavit chuť uvěřit všemu, co Václavek zpívá, ať je váš názor jakýkoliv.

Vladimír Václavek vydal desku, jejíž největší kvalita je – navzdory řečenému – v průzračnosti sdělení. Barvy Radugy nejsou objevnou spirituální cestou, pouze klidným průvodcem. K poznání musíte dospět sami.

Info

Vladimír Václavek - Barvy Radugy (Polí5, 2015)
www.poli5.bandcamp.com/album/barvy-radugy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pomalá cesta hluku (Kragrowargkomn & Hlukar)

Jakub Koumar 12.08.2020

Nezapomenutelnost obou nových nahrávek slovenského Urbsoundu spočívá ve schopnosti postupně srůst s každým motivem, tónem i zarachocením.

Monolitičnost buďto uhrane, nebo unudí (Phurpa)

Dantez 10.08.2020

Ruské trio Phurpa prezentuje hudbu po vzoru rituálních ceremonií tibetského náboženství zvaného Bon.

Fantazijní krajiny denního snění (Ambar Lucid)

Jiří Akka Emaq 05.08.2020

Již pseudonym hudebnice s mexickými kořeny, vlastním jménem Ambar Cruz, napovídá, o co tady půjde. O bdělé snění a jeho přenos na posluchače.

BC Camplight nemocný, autentický, děsivý

Adéla Polka 03.08.2020

Chlápek vykládá na mikrofon, že je psychicky nemocný a publikum se až hystericky zajíká smíchy. Tohle je tak jednoduché a zároveň děsivé!

Přízrační chlapci aneb Amulet Roberta Bolaña

Libor Staněk 01.08.2020

Bolaño zde čerpá ze svých studentských let, kdy byl považován za buřiče, jenž v duchu infrarealismu házel kameny na přednášející autory a kradl knížky z knihkupectví.

Jeden kmen dvou větví (Jaye Jayle)

waghiss666 31.07.2020

Krátkozraká přirovnání či snad rovnou osočení z vykrádání se snažím přidusit, ale když se pomrkává po velikánech, co ovlivnili kdekoho, těžko se tomu ubránit.

ep's oops: Lindy-Fay Hella – Taag

Barbora Kadlíčková 30.07.2020

Na pomyslné mapě měst zcela zasvěcených hudbě by v Norsku určitě zářivě svítil Bergen, který dal světu jména jako Aurora, Kygo, Gorgoroth a mnohá další.

Hudba k vašim posledním prázdninám (Ohmme)

Lucie Tlustošová 27.07.2020

Je to deska, kterou budete poslouchat na letní brigádě v zahraničí, zatímco budete přemýšlet nad tím, jestli v té cizině nechcete vlastně nakonec zůstat.

Plout ve známých vodách (Woods)

Anna Valentová 24.07.2020

Jemná psychedelie, konzistentně pomalé tempo a patřičná dávka melancholie. To jsou nejnovější Woods.

Zvrácená mystika nasáklá popem (Amnesia Scanner)

Bára Jurašková 20.07.2020

Nezáleží tolik, jestli jde o rozchod lidstva s planetou, sbohem zemi, kterou nepřestáváme ničit, nebo rozchod s přírodou, které se snaží naše technologická společnost vymanit.