Články / Recenze

Vladimír Václavek na barvité cestě poznání

Vladimír Václavek na barvité cestě poznání

Jakub Koumar | Články / Recenze | 14.08.2015

Hudba má veliký dar plnit sny. A nejde ani tak o ty „skutečné“, ale hlavně o ty, co se odehrávají v našem skrytém já. Hudba boří hradby, abychom se alespoň na malý okamžik stali kýmkoli, čímkoli. Ke stavům duchovního ukojení vede i ta nejstřídmější cesta plná pokory a právě hudební pokora je nepodstatnějším prvkem desky Barvy Radugy.

Vladimír Václavek během své kariéry přelétl nad propastně odlišnými světy excentrického E, fantaskního (a fantastického) Dunaje nebo křehké i křiklavé dynamiky Ivy Bittové. Uprostřed hudební pouti odpočívá ve stínu stromu světa, kde rozjímá v mnohovrstevnatém, repetitivním mikrofolku, jehož písně neznají mezí.

S pocitem oproštěnosti, k němuž vedou nápěvy indiánských rituálů, se mezi sebou neoddělitelně proplétají vrstvy zvukomalebné a laskavé kytary. Z každého tónu je cítit chvění dřeva opřeného o hrudník a struny zvoní něžně jako nitky držící mraky nad zemí, nezřídka je podpoří a zmohutní klávesy s citlivě přebíranou zvukovou bankou. Skladby jsou dále dobarvovány tu zpěvem Kateřiny Černé a Tanji Ebeling, tu trumpetou jazzmana Oskara Töröka. Zvuková konzistence bohužel přemáhá tu textovou. Snaha o vyjádření prostých pravd vede k užití prostých veršů, což sice na jednu stranu koresponduje s hudebním jazykem, ale v kombinaci s velkými slovy jako poznání, láska či pouť působí lacině.

Texty komplikuje významová mnohoznačnost, a pokud nesdílíte obdobné duchovní principy, může být i těžké porozumět. Ovšem stejně jako autor můžete hudbu chápat jako určitý druh tajemství a alegorie si interpretovat po svém. A co víc. Díky podmanivým melodiím a jasnozřivému projevu se může dostavit chuť uvěřit všemu, co Václavek zpívá, ať je váš názor jakýkoliv.

Vladimír Václavek vydal desku, jejíž největší kvalita je – navzdory řečenému – v průzračnosti sdělení. Barvy Radugy nejsou objevnou spirituální cestou, pouze klidným průvodcem. K poznání musíte dospět sami.

Info

Vladimír Václavek - Barvy Radugy (Polí5, 2015)
www.poli5.bandcamp.com/album/barvy-radugy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková 21.05.2022

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Síla starého světa Dying Passion

Tomáš Kouřil 19.04.2022

S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...

Helms Alee demonštrujú svoju vyzretosť

Filip Švantner 11.04.2022

Helms Alee... To nie je len nostalgia za skvelým katalógom Hydra Head a za časmi, keď hardcoreové kapely zo Seattlu vydávali jeden nadčasový album za druhým.

Nadčasová kontroverze (Hvězdná pěchota)

Jiří V. Matýsek 02.04.2022

Hvězdná pěchota je klasika, kterou překryla její filmová adaptace, a nové vydání nakladatelství Argo ji tak u nás může vrátit do oběhu.

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky (Houeida Hedfi)

Jiří Přivřel 01.04.2022

Hudební inspirace řekou jako omílané téma? V tomto případě to rozhodně neplatí.

Post-apokalyptický ambient aneb Yeule je späť

Ema Klubisová 17.03.2022

Na prvý pohľad pôsobí Glitch Princess ako syntéza ranej tvorby Grimes, estetiky Chromatics a minimalistickej výpravnosti ambientu.

Jako na kolotoči (VDYD)

Veronika Tichá 15.03.2022

VDYD vydávají první album s názvem Carousel a s ním novou nálož zasněných kytarových riffů a jemných melodií s texty plnými nostalgie, smutku, ale i radosti a naděje.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace