Články / Reporty

Vložte nebe (Explosions in the Sky in the Roxy)

Vložte nebe (Explosions in the Sky in the Roxy)

Popluh | Články / Reporty | 21.10.2016

Legendární postrocková formace Explosions in the Sky si to z domovského Texasu vůbec poprvé namířila do České republiky. Jejich koncert byl večerem převážně akademickým, který zároveň zlomil jedno prokletí.

Při pohledu na frontu, která se ještě deset minut po plánovaném otevření sálu táhla až za roh, jsem si uvědomil jednu věc. Tohle je vlastně vůbec poprvé, co zavítám do Roxy. Po nespočtu návštěv Akropole, MeetFactory nebo Lucerna Music Baru jsem si měl konečně rozšířit obzory o "nový" sál. Ne že by snaha nebyla už dřív, ale vždy bylo něco proti. Možná i proto jsem se celý den rozhlížel na každém přechodu dvakrát a definitivně si oddechl až dole u šatny...

... to už ale buráceli tuzemští alt-rockeři Vložte kočku, kteří se zhostili role předkapely. I vzhledem k jejich pověsti jsem se je snažil mít opravdu rád už několikrát, ale o výsledku těchto snah nejlépe vypovídá fakt, že až do koncertu jsem si myslel, že se jedná o instrumentální hudbu. Zkrátka jsem nikdy nevydržel poslouchat tak dlouho. Nebo jsem to radši vymazal. Moje hudební kočka s tímhle hudebním bankomatem prostě není kompatibilní. Patricka Batemana na mě.

Po nutné přestavbě pódia už Explosions in the Sky nic nebránilo ujmout se nadvlády nad Roxy a ukázat návštěvníkům, zač je toho postrock. V té nejklasičtější možné podobě, nutno podotknout. Což mohl být v podstatě jediný kámen úrazu jinak po všech stránkách dotaženého koncertu. EITS vyučovali a dokazovali, proč jsou legendami ve svém žánru - perfektní sehranost, skvělý zvuk, parádní světelná show chvílemi díky osvětlení kolem celého pódia dosahující až 3D efektu, vystřelující kapelu do jiných sfér... Zkrátka zážitek, který by se pro někoho postrockem jen letmo či vůbec nepolíbeného mohl stát iniciačním. Na druhou stranu pro postrockera s neutrálním postojem ke kapele mohlo být ono profesorství spíše na škodu, protože žánr samotný je už někde jinde a na scéně se najde řada progresivních kapel, nebojících se nabourávat zažité struktury.

Texaská partička vrcholila v pravidelných intervalech, vždy s poctivě vybudovanou strukturou skladby, ale také naprosto předvídatelně. Těžko si ale představit fanouška kapely, který by z její premiéry mohl být zklamán. Setlist kombinující letošní album s pravidelnými návraty do minulosti byl skvěle vyvážený a funkčnost a gradaci jednotlivých skladeb se podařilo přetavit i do "celokoncertní" podoby. Což není a nebývá samozřejmostí. Já si koncert v rámci hesla "trocha klasického postrocku v úterý večer ještě nikdy nikoho nezabila" užil dokonale. A dle odezvy zaplněné Roxy jsem nebyl v menšině.

Info

Explosions in the Sky (us) + Vložte kočku
18. 10. 2016 Roxy, Praha

foto © Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...