Články / Recenze

Volné ruce Social Experiment

Volné ruce Social Experiment

Jakub Šíma | Články / Recenze | 21.08.2015

Na nový materiál od Chance the Rappera jsem se těšil dlouho. A nejspíš proto byl první poslech zklamáním. Ale tentokrát byla chyba u mě – Surf totiž není deska Chance the Rappera, ale principála Donnieho Trumpeta a jeho projektu Social Experiment. Z původně doprovodné kapely se stalo organické těleso, které nemohlo déle zadržovat příval kreativity. A tak i Chance, který zažil raketový vzestup následovaný spoluprácí s Jamesem Blakem nebo Justinem Bieberem, neváhal a zaujal skromnější místo v kapele svých kamarádů.

A rozhodně to není jediné překvapení. Zarazí také vyspělost zvuku a vize desky, nepoplatná předpokladu, že hlavním aktérům je kolem dvaceti. Vřelý, citlivý a možná i trochu nostalgický zvuk těží ze stylové křižovatky neosoulu, hip hopu a jazzu. Ale vzhledem k pevnému autorskému uchopení a široké paletě nástrojů jde jen o orientační termíny. Ostatně Surf není dítko garážových seancí, ale hudební kus, pod kterým je v kolonce credits padesát sedm různých podpisů, ať už se jedná o klasicky studované instrumentalisty, nebo vokální stálice jako Janelle Monáe, Erykah Badu nebo Busta Rhymes. Ale ani to nebrání, aby byla deska oficiálně zadarmo. Pozitivní atmosféra, pečlivý přístup i jasná tvůrčí představa vytvořily jeden z nejpoutavějších debutů posledních let, který bude širší veřejnost pravděpodobně ještě nějakou dobu objevovat a zástup odmítnutých CEO velkých labelů se bude prodlužovat. A to je dobře, protože volné ruce jsou pro Social Experiment to hlavní.

Info

Donnie Trumpet & The Social Experiment – Surf (self-released, 2015)
www.itunes.apple.com/us/album/surf/id998076113

Text vyšel v magazínu Full Moon #51.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?