Články / Recenze

VR/NOBODY a události roku

VR/NOBODY a události roku

Jakub Béreš | Články / Recenze | 29.06.2015

OHODNOŤTE DESKU

VR/NOBODY - pod touto zkratkou se skrývá zpěvák Václav Rouček a producent/Dj NOBODY Listen. Společně tvoří hudební duo, které se netradičně vrhá do vod alternativního R&B. O svých velkých ambicích dali vědět na několika dřívějších singlech a vyvrcholením bylo vydání debutu Yet. Mohlo jít o událost roku, bohužel se tak nestalo.

V tuzemských poměrech patří deska k tomu nejlepšímu, málokomu se u nás povedlo dostat na světovou zvukovou úroveň. Zakřídlení pod Redbullem a nahrávání desky v Londýně jistě mělo pozitivní dopad, ale VR/NOBODY skončili na půli cesty k vytvoření přelomové nahrávky, která by konkurovala západní tvorbě. Lidem vnímajícím venkovní trendy svůdného R&B, počínaje u How to Dress Well a konče FKA twigs, se deska bude zdát plochá, přílišný emocionální nátlak ve smutných vokálech má opačný účinek, než by měl mít. Stejně tak jako hudební preciznost a odtažitost, které posluchače činí apatickým.

Problematická je i téměř hodinová stopáž, která je zbytečně natahována staršími písněmi. Deska nemá ústřední moment, ani jednu klíčovou píseň, videa napojovaná k singlům je spíš upozaďují. To, co z Yet dělá poslouchatelnou nahrávku, je pestrý způsob gradací jednotlivých písní. Jde o krátké úseky napříč skladbami, které vzbuzují pozornost posluchače, například trapové sekvence nebo post-dubstepové basy (singl Goodbay začíná jako ukolébavka s vidinou sladkého snu a následně se vkusně promění v noční můru).

Yet se vyzněním přibližuje tvorbě Weeknda, a to jak textově, tak hudebně, když nenaplněná láska a touha jsou hlavním motivem desky. Zatímco u kanadského autora písně korunuje jeho hlasový projev, v české verzi to je důraz na elektronickou část skladeb. Tím podobnosti nekončí. „</3“ je symbolem VR/NOBODY a „XO” zase Weeknda, snaha o vytvoření módní značky bije do očí. Distancovat se od vzorů je základní předpoklad, který by z desky udělal něco, co přesahuje hranice.

Přes všechny výtky nelze nevidět velký potenciál. VR/NOBODY nastavili laťku vysoko tuzemským interpretům v daném žánru a není pravda, že u nás nemůže vzniknout mainstream srovnatelný se světovými jmény. Mohl by.

Info

VR/NOBODY – Yet (self-released, 2015)
www.vrnobody.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.