Články / Reporty

Vřelé ledové srdce (Jazzkaar Tallinn)

Vřelé ledové srdce (Jazzkaar Tallinn)

Linda Haburová | Články / Reporty | 15.05.2018

Jazz může mít mnoho podob, spoustu odstínů a přesahů. Je pořád živý, tvárný, hravý i vážný a má stále tu obdivuhodnou moc přitahovat posluchače napříč generacemi i kontinenty. V Estonsku to vědí a hravě o tom přesvědčí každého, kdo v dubnu zavítá do Tallinnu na mezinárodní jazzový festival Jazzkaar, kterým po dobu deseti dní žije nejen celé město, ale i další části Estonska. Mezi největší lákadla letošního 29. ročníku patřili Cory Henry & The Funk Apostles, The Bad Plus, Sons of Kemet, Laura Mvula, Dominic Miller, Ambrose Akinmusire, Sílvia Pérez Cruz či Bill Evans s kvartetem Petite Blonde II. Svou tvorbu představila i řada domácích jazzových talentů – některé z nich jsme si mohli poslechnout v příjemně komorní atmosféře domácích koncertů, jež mají v Tallinnu svou tradici.

Výrazný zážitek přineslo dle očekávání vystoupení amerického jazzového tria The Bad Plus. Kapela se představila v novém složení a již při úvodních skladbách dokázala i těm největším skeptikům, že odchodem pianisty Ethana Iversona, kterého na klavírní stoličce vystřídal neméně talentovaný Orrin Evans, nic nekončí. Skvěle sehraní hudebníci nabídli strhující hudební nálož, při níž bylo sezení na pohodlných sedačkách v kulturním centru Vaba Lava tím nejkrutějším trestem. Vášnivá hra pianisty, která se místy měnila v jakýsi rituální tanec, a expresivní mimika bubeníka Davida Kinga kořenily celou show.

Jméno Laura Mvula letos patřilo k těm nejvíce skloňovaným. Drobná žena s mimořádným charismatem, plným hlasem a překvapivě i s bohatou hřívou vlasů si postupně podmanila celý sál po střechu vyprodaného divadla Alexela. Zpočátku zdrženlivé estonské publikum si temperamentní britská zpěvačka s karibskými kořeny získala svou spontánností, otevřeností i správně načasovaným humorem. V momentě, kdy jí na jevišti zdánlivě zemřely její sněhobílé klávesy Nina, by se nad ní i to nejchladnější severské srdce ustrnulo. A když pak zazněly tóny hitu Green Garden, diváci v sále stáli vmžiku na nohou a tancem i potleskem doprovodili ještě další čtyři písně, jimiž koncert vyvrcholil.

Podobně silné emoce vzbudila o dva dny později i španělská písničkářka Sílvia Peréz Cruz, která se stala nekorunovaným miláčkem festivalu. Bosá, oděná v květovaných šatech, sama jen s kytarou a zpěvem vyplnila jeviště písněmi o lásce, naději, nenaplněné touze i o smrti. Publikum okouzlila nejen svým talentem, ale i pokorou a bezprostředností, s níž uváděla jednotlivé skladby.

fotogalerie z festvalu hledejte zde, tady, tu i onde

Do zcela jiných sfér a časoprostorů vedla pětice norských vokalistek Trondheim Voices. Komorní scéna, zhasnutá světla a vše, co člověk vnímá, jsou jen magické hlasy, kterými zpěvačky tvoří svébytný svět. Dokáží napodobit zurčící potok, divokou podzemní řeku i čarovné melodie z říše Elfů… Zážitek z koncertu se tak mohl rovnat zážitku z expedice do tajuplných koutů země, o jejíž existenci zatím nikdo neví. Velkým překvapením byly koncerty berlínských Komfortrauschen nebo britského uskupení Werkha. Hudba přesahující do techna představovala v rámci jazzového festivalu poměrně odvážnou volbu – pro milovníky klasického jazzu je to přece jen poněkud těžko stravitelné sousto. Dramaturgie festivalu Jazzkaar je však otevřená multižánrovým spojením, což bouřlivými ovacemi ocenili zejména mladší účastníci.

Info

Jazzkaar Tallinn 2018
20. - 29. 4. 2018 Tallinn

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace