Pavel Novotný | Články / Reporty | 19.07.2018
Evoluce byla následující: jazz přešel do funku, ten odtancoval na diskotéku, odtud pozdě k ránu jat střízlivěním doklopýtal zpytovat svědomí do tělocvičny na aerobic, kde abstraktní žánrová hmota zestárla a z pevného zadečku zbylo jen vrásčité tělo chtějící udržet si kondičku skrze fúzi tance a sportu. Co se ale nestalo. Po několika generacích objevili výrostci způsob zábavy svých předků a udělali si z ní zábavu vlastní. A vkusnou.
Na pódium, které je stěží vidět, vchází od pohledu vtipné postavy a přibíhá předcvičovatelka Genevieve Artadi. Co se děje? Knower roztáčí diskokouli v Jazz Docku! Po půl roce opět plní taneční sál, který taneční bývá jen zřídka. Začátek se rovná odpalu, dávejte si pozor, ať se neutancujete hned na začátku. Ano, energii lze převést na ostatní a rozjet minikotel uprostřed jazzového klubu. Nástroji nerdského baskytaristy Sama Wilkese nelze odolat, stejně tak hráčům, kterým vyměnili klavír za klávesy produkující osmibitové zvuky (Rai Thistlethwayte a Jacob Mann). Jako kdyby sedmdesátkoví art rockeři přecházející v osmdesátkách k popině měli vytříbený smysl pro humor. A funky. „You paid money for this,“ upozorňuje Louis Cole po sóle na bicí z první lekce zušky. Aby už tak rozpačití jazzmani přeci jen neodešli, doplňuje ho technickou smrští. Legrace? Ne, legrační je tanec Artadi a Colea na dubstepový flák. Anebo Cole zpívající à la David Hasselhoff.
Asi se nikdo neshodl, co bylo nejvtipnější, co nejtechničtější a co nejtanečnější. Ale určitě se všichni shodli na tom, že Knower se povedlo skrze proudový kapacitátor (znáte z Návratu do budoucnosti) propojit s publikem (čti poskakujícími opicemi) a naladit jej na reprízu Knight Ridera s popkornem v ruce, v propocených elasťácích. Ano, velmi zvláštní kombinace.
Knower (us)
17. 7. 2018 Jazz Dock, Praha
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.