Broněx | Články / Reporty | 04.09.2013
To, že je Boro nejlepší klub(ovna) v Brně, je prostě jasné, v programu sklepa na Křenové člověk málokdy šlápne vedle. Princip dramaturgie zdejších koncertů bývá průzračně jasný a jednoduchý – zahraniční kapela, o které jste možná nikdy neslyšeli a která jede evropské turné plus minus za cesťák, a k tomu nějaký domácí support. A pak už ani tolik nezáleží na tom, jestli ten konkrétní koncert pořádá Keftes party, ABBA, Brokolis, AVA, You Have Not Enough Minerals nebo někdo úplně jiný. Čiré a viditelné nadšení spojuje hardcore i elektroniku.
Letos opět probíhala přes léto v Boru rekonstrukce, a zatímco loni se úplně přestavěl bar a omlátila omítka, tentokrát jsou proměny drobnější. Nejnápadnější zásah je nakonec ultimátně pozlacené schodiště a celá vstupní chodba. Příchod do Bora teď připomíná svého druhu iniciační rituál nebo něco podobně zásadního. Možná trochu přeháním. Každopádně letošní sezóna v Boru začala 2. září koncertem pod hlavičkou promotérů ABBA. Kanadská dvojice Ok Vancouver Ok a jako support Andrea Rottin.
Andrea Rottin je italský divnofolkař usazený v Praze. Jeho písně jsou plné zvláštního kvílení, brumlání, chrčení, mňoukání, vytí, broukání, hekání, křiku, jekotu a dalších zvuků, o kterých pochybujete, že je vůbec vyluzuje lidská bytost. Když ještě Andrea uvádí jednotlivé písně tichým hlasem a češtinou se silným italských akcentem, působí jako vtipný oukropeček. Když se ale člověk zaměří na technicky skvělou, nápaditou a dynamickou kytaru, jakýkoli náznak pousmání je pryč.
Ok Vancouver Ok představují osvědčený model „týpek s kytarou a jeho holka za bicíma“. Kapely tohohle typu jsou vždycky tak trochu jako lekce z pozorování partnerského života, pohled do rodinného obýváku, přirozená sehranost a vyměňování vzájemných pohledů – a vůbec to nemusí znít jako Jack a Meg. OK Vancouver OK hráli příjemné a v dobrém slova smyslu nenáročné písně s enviromentálními přesahy v textech... jako třeba píseň o tom, že do Kanady se všechna zelenina vozí z Kalifornie. A jako přídavek: „OK, we’ll play one another. This song is dedicated to my mom.“
A potom už jenom DJ set Warrena Milka z ABBA, ale hlavně konverzace na baru, pomalu se propadající do mlžného oparu poličského piva... a ve sklepním vzduchu Bora bylo čím dál víc cítit, že nová sezóna bude opět velkolepá.
Ok Vancouver Ok (ca), Andrea Rottin (ita)
2. 9. 2013, Boro, Brno
foto © Bára Přidalová
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.