Články / Recenze

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín | Články / Recenze | 18.12.2024

S príchodom internetu sa vo svete hudby zmenilo veľa. Vznikli webové fóra, na ktorých si hudobní fanúšikovia vedeli medzi sebou zdieľať hudbu, diskutovať o nej a nájsť tvorbu umelcov, ktorí by bez internetu pravdepodobne upadli do zabudnutia.

Presne takto vznikol Parannoul. Juhokórejský študent, ktorý vo svojej detskej izbe tvorí dnes už kriticky uznávaný shoegaze. Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať. Nasledovalo pár prevažne pozitívnych publikovaných recenzií v prestížnych hudobných časopisoch a Parannoul sa zakrátko stal vo svete hudby ostro sledovaným menom. Nič na to nezmení ani príchod štvrtého alba Sky Hundred, ktoré sa drží v podstate na všetkých fórach na prvej priečke medzi najlepšie hodnotenými projektami tohto roka a niet divu. Parannoul totiž prichádza s doposiaľ najgrandióznejším projektom svojej diskografie.

Na ňom je jeho spoločníkom veľmi ostrá distortion, ktorá lemuje každý song. Agresívne bicie sú v nej takmer utopené, ostatné nástroje sa do nej namáčajú tiež. Z inštrumentálov sa však aj napriek tomu nestáva nepenetrovateľná kaša, umelec ju využíva k získaniu pozornosti, implementuje ju kreatívne, neutopí v nej žiadny nástroj úplne, no zintenzívni ju najviac, ako sa dá.


Drsnosť je ale len povrchová vlastnosť Sky Hundred, dokonca by sa dala označiť za akýsi obranný mechanizmus. Pod povrchom ide totiž o veľmi zraniteľný a emotívny album, každou piesňou sa nesie chytľavá a kreatívna melódia, Parannoulove vokály sú jemné a citlivé. Najkrehkejším prvkom sú však jednoznačne texty. „Kedy už budem môcť pustiť tieto cudzie pocity, neznášam, keď sa stávam silnejší,“ plače v refréne 14-minútového Evoke Me. Primárne v juhokórejčine diskutuje o pominuteľnosti času a keď poeticky a srdcervúco neplače za ľuďmi, ktorí ho opustili, cení si prítomný moment, alebo vyjadruje svoje obavy z budúcnosti. Nechce zostarnúť, bojí sa toho, čo a koho v budúcnosti do jeho života prinesie svet, cíti sa malý a bezvýznamný a všetko to dáva veľmi jasne najavo. „Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme.“

Sky Hundred je na prvý pohľad ťažko prístupným albumom. Poslucháčovi dáva úlohu rozbiť škrupinu drsného shoegaze projektu a načrieť do jeho jemného, zraniteľného vnútra. Ak sa vám ale do jeho vnútra načrieť podarí, nájdete v Parannoulovi krehkého mladého študenta, ktorý zo svojej detskej izby v Južnej Kórei nielenže ohuruje kritikov po celom svete, ale v prvom rade dáva najavo svoje pocity.

Info

Parannoul –⁠ Sky Hundred (vlastní náklad, 2024)
Bandcamp

foto © se svolením Parannoul

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Nádej prázdnych tiel (Vojtik)

Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025

Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Cepín v hlavě (Kid A Mnesia)

Štěpán Šanda 28.01.2025

Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Poslední zvonění aneb Život Vernona Subutexe

Michal Pařízek 28.01.2025

Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: „Byly jsme holky a byly jsme trochu divné…“ aneb Holky v punku

Radim Kopáč 27.01.2025

Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…

Trochu červené (Lelee)

Veronika Vagačová 22.01.2025

Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.

Mramory města, v pokojích mršin (Infamis Tenebre)

Jiří V. Matýsek 21.01.2025

Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.

Nový hlas v mé hlavě (Linkin Park)

3DDI3 01.01.2025

Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace