redakce | Články / Rozhovory | 11.07.2020
Fanoušci postpunku a sametových barytonů by měli zpozornět. A Dull Set tvoří ostrovní dvojice Sam a Hayden, usazená v Praze. Zpěvák Sam svou barvou hlasu nápadně připomíná Toma Smithe z Editors, místo pompéznosti a velkolepých aranží ale čekejte syrovou produkci. Výrazná basová linka, kytara a elektronické bicí nechají vzpomenout na postpunk a new wave přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, myslete na Gang of Four, rané The Cure nebo Magazine. Kapelu před vystoupením v Mariánských Lázních na festivale Moody Moon Noize vol.1 necháváme projít vstupní prověrkou. Jak se žije expatům v hlavním městě, jestli se tu cítí a co by si přáli najít v každé backstagi?
Co vás inspirovalo k hudebnímu stylu, který hrajete?
Hayden: To, že jsme se tři roky zpátky poprvé potkali a povídali si o kapelách, které nás baví. Zjistili jsme, že si v tomhle velmi rozumíme a že bychom spolu měli psát hudbu. Postpunk je pro nás trošku zjednodušující označení, ale oba chápeme, že ten žánr byl spojený s určitý obdobím v historii britské hudby a s konkrétními kapelami.
Sam: Spadáme mezi postpunk a new wave, i když máme v úmyslu záběr rozšiřovat. Ale když se nás někteří ptají na to, co hrajeme, většinou to zjednodušujeme na „něco jako postpunk“ a oni na nás pak nenápadně mrknou. Nicméně, inspiroval nás podobný hudební vkus a jistá dávka snobství.
Hayden: Myslím si, že co se týče hudby, je na místě být trochu vybíravý. Možná i u toho jídla a pití. Hned u několika oblastí to asi akceptovatelné je.
Čím se bavíte/živíte vedle hudby?
Hayden: Jsme nadšenými turisty. Mám rád, když si pustím nějaký podcast a někam jdu. Taky si zakládám na tom, že každý den čtu.
Sam: Mám pocit, že málokomu mizí volný čas taky rychle jako mně. Asi je to moje superschopnost. Jsem svojí vlastní černou dírou. Jinak by to byl asi poslech hudby, zatímco někam jdu.
Hayden: Náš oblíbený sport je jinak petanque, i když jsme tomu poslední dobou moc nedali. Ale zrovna tenhle víkend bychom si měli zahrát na Letné.
Co je nejhoršího na hraní v kapele?
Sam: Těžký je hlavně najít si správnou kapelu, se kterou hrát. Máme pocit, že jsme v Praze tak trošku postpunkoví průkopníci. Čímž chci říct, že kolem nás není tolik kapel, jako jsme my, a že nás to štve.
Hayden: Nejhorší je, že hudbu nemůžeme nikdy dělat úplně naplno. Pořád se snažíme ulít nějaký čas z běžného provozu na zkoušky a psaní nových písní, což je někdy... Frustrující.
Co bezpečně rozhodí vaši pozornost?
Hayden: Když se mě někdo před koncertem ptá, jestli jsem nervózní. Nedělejte to, prosím. Taky když v písničce nechám hrát smyčku bicích a pak vím, že se, teoreticky, můžeme zaseknout v nějaké melodii napořád. Sam mi to vždycky musí připomínat. Ale já z toho viním technologii.
Sam: Ty luddito! Nicméně, máš pravdu, musíme se snažit vyhnout lidem těsně před koncerty. Oni to sice myslí dobře, ale nás to znervózňuje.
Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Hayden: Smoothies a další propriety, jako je třeba marmite (kvasnicová pomazánka, kterou většina lidstva, krom obyvatel Británie a Austrálie, nedokáže pozřít, pozn. aut.) na toustu. A dobré slané máslo, to jako základ. A navrch drahou flašku červeného.
Sam: Smoothies si raděj nech, to zní jako že máš před koncertem zažívací potíže, nechci, díky. Zato marmite a dobré máslo, to jo. A víno, ať už bílé nebo červené. Pokud bude z Francie a drahé, mělo by být i dobré.
Hayden: Možná se raděj vykašleme na smoothies a zůstaneme u mísy s ovocem.
Sam: Dobře, nech si to ale na svojí straně stage.
Za co utrácíte peníze/čas, co se týče hudby?
Hayden: Za studio a zkušebnu, pravděpodobně. Jsme velmi šetrní, co se týče vybavení. Kupujeme si kvalitní věci, které vydrží. Oba jsme také trochu neteční, co se týče přemíry technologií. Ale naše tvorba se vyvíjí a teď přidáváme i více synťáků. V budoucnu se možná dostaneme i k nějaké složitější elektronice. To pak netuším, kolik bude stát.
Sam: Ano, hlavně za čas ve studiu. A za víno.
Hayden: Pravda.
Jak byste charakterizovali současný svět ve třech větách?
Hayden: Naivní. Sobecký. Nevyhnutelný. Ale ve své divokosti také zajímavý. Počkej, mají to být věty nebo slova? Nebo haiku?
Sam: Každej máme tři, jo? Tak já beru fascinující, zahlcující a zahlcený.
A Dull Set
bandcamp kapely
živě:
Moody Moon Noize vol.1
30. 7. – 2. 8. 2020
kolonáda Ferdinandova pramene, Mariánské Lázně
fb event
Abbé 03.10.2024
Parta ochmelků převrtá spousty vypitých piksel od piva na zbraně a brnění, aby srovnala účty s protivnými fantazáky, načež utrží jak černý rytíř v Monty Pythonovi a Svatém grálu spousty…
redakce 30.09.2024
Akce rovněž nabídne příležitosti pro networking mezi umělci a profesionály a představí veletrh s firmami z hudebního sektoru. Programový ředitel nám o tom řekl více.
Libor Galia 26.09.2024
Jeden z nových bookerů pražského Fuchs2 je DJ s více než dvacetiletou historií, který se před několika lety stal i producentem. Set v kolumbijském lochu?
Mariia Smirnova 24.09.2024
Dostal Sungazery do Česka. “Líbí se jim atmosféra Kampusu, rádi se sem vrací,” říká dramaturg hudební sekce Mikuláš Svoboda.
Libor Galia 05.09.2024
Jeden z dramaturgů klubu Fuchs2 se rozhodl přinést do pražské klubové scény svěží vítr, nové žánry a neotřelé hudební experimenty s pulzujícími rytmy Latinské Ameriky. Rozhovor.
Libor Galia 28.08.2024
Její radostné skladby s kořeny v hip hopu, RnB a funku a bezchybné přechody vás zaručeně rozhýbou. F2 opening.
Mariia Smirnova 22.08.2024
„Každý kout Šibeniku vypráví svůj vlastní příběh a stojí za podrobné prozkoumání,“ říká zakladatel festivalu Ship.
Mariia Smirnova 19.08.2024
O začátcích, o hranicích mezi vysněnou prací a životem a o zázracích, které se dají tvořit s podobně smýšlejícími lidmi kolem. Rozhovor.
Mariia Smirnova 14.08.2024
„Já osobně se těším skoro na vše, velkou radost mám z Petry Hermanové, Anny Vaverkové, Davida Boultera a Pantha Du Prince...," říká dramaturg píseckého festivalu.
Mariia Smirnova 12.08.2024
Pod pečlivým kurátorským vedením Natálie Plevákové se rezidenti ponořili do odkazu Smetany a přetavili ho do současného uměleckého vyjádření. Rozhovor.