Články / Seriály

Vstupní prohlídka: Bios

Vstupní prohlídka: Bios

redakce | Články / Seriály | 17.05.2021

Společný projekt Borise Sirky a Jozefa Tušana nazvaný Bios je na scéně více než deset let a je známý nejen doma na Slovensku. Před pár týdny vydal u labelu Weltschmerzen desku Powers of Ten a na ní se prezentují masivním elektronickým materiálem, který obsáhne noise, drones i ostré kytarové plochy. Co si myslí o životě vezdejším?

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
B: Bolo to veľmi rôzne a pestré čo sa žánrov týka, od black metalu až po pop, záležalo od obdobia, kedy sme čo obaja počúvali. Aj keď spoločne máme obľúbených niekoľko kapiel, náš vkus sa líši a v zásade si to cením viac, pretože každý tak prinášame niečo iné a obohacuje to zámery toho druhého. Naše ranné EPčka zneli ako ambient a noise. Keď sme "vznikli", hrávali sme u mňa v kuchyni. Jozef robil VJing a ja DJing. Spájali sme sample black metalu s witchhouse a celé to bolo postavené na loopoch a ich vrstvení. Vtedy som robil aj vokály, posledné roky sa však zameriavam iba na hranie.

Jozef neskôr priniesol basgitaru a potom sa to stalo. Začali sme postupne skladať náš súčasný setup. Ja sa ťahám s dvadsiatikilovým kufrom, Jozef s gitarou a s dvoma pedalbordmi. S pribúdajúcim gearom sa nám otvorilo viacero možností a veľa sme skúšali. Z toho obdobia zišiel album Fluorescent Minerals a dostali sme zaň nomináciu na album roka v kategórii experimentálna hudba Radio_Head Awards 2016, bol ambientný, mnohovrstevný a ťažký. Náš nový album Powers of Ten je iný, je v ňom viac rytmiky, je kryštálový a melodický, no stále v Bios moode.

Rád by som doplnil, že pre nás je dôležitá aj vizuálna stránka, o ktorú sa stará Jozef. Koncepčne sú naše videoprojekcie totožné s charakterom naších tzv. audiovizuálnych období, ktoré sa rokmi menia.

J: Asi hlavne hudba, ktorú som počúval, ale inšpiráciu čerpám aj z vizuálnych umení. A samozrejme ping-pong s Borisom.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
B: V súčasnosti pôsobím ako vedecký pracovník na Fakulte umení TUKE v Košiciach. V roku 2003 som sa etabloval na česko-slovenskej umeleckej scéne ako finalista Ceny Oskára Čepana a od roku 2006 som fungoval ako umelec na voľnej nohe. V minulosti ma to živilo, teraz si predajom môjho umenia skôr privyrábam. Vďaka pracovisku mám na vlastnú tvorbu dostatok času a tak som stále aktívnym vizuálnym umelcom. Hudba mi zarobila na gear, ale veľakrát sme náš honorár utratili na zábavu. Hlavne keď šlo o komornejšiu udalosť v kruhu priateľov.

J: Živím a bavím sa grafickým dizajnom, občasne aj voľnou výtvarnou tvorbou. Bavím a vypínam sa behom.

Co je nejhoršího na hraní v kapele?
B: Ani neviem, naše prvé mini turné na slovensku bolo s kapelou Jelly Belly a oni sa zvykli pred koncertom pohádať. Bolo to občas smiešne, no pre nich to bol taký rituál. My sme k sebe viac úctiví, kedysi sme sa museli opiť, aby sme hrali, dnes sme už dvaja seriózni páni.

J: Neviem, je dvaja kapela? Ale možno to, keď je viac ľudí, tak je viac názorov – čo môže posúvať. Inak nejaké veľké negatíva hrania vo dvoch nevidím.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
B: Pred koncertom je to nepríjemný zvukár, ale túto skúsenosť by som vedel zrátať len na jednej ruke. A potom je to moment, keď počujem vravu ľudí viac ako to, čo hráme. Občas nastanú aj technické problémy, ktoré nejde predvídať, a vtedy sa to snažím vyriešiť s chladnou hlavou a tvariť sa, že to bol zámer. No rozhodí ma to. Pri improvizácii je asi zbytočné riešiť chyby, no riadime sa podľa istej kostry, na ktorú voľne nadväzujeme. Výnimočne sa stane, že sa počas improvizácie nepochopíme a hľadáme sa. Praxou je to stále lepšie a vieme sa v takejto situácii zachovať s rozvahou.

J: Technické problémy, nepríjemní ľudia, ak mi niečo nevyjde priamo pri hraní. Alkohol. Zemetrasenie.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
B: Fast food a máme radi čapované pivo!

J: Čistá voda, pivo je fajn, a čokoľvek malé na zahryznutie.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
B: Tak gear mám vyskladaný tak, že si s ním ešte nejakú dobu pohrám. Jeho plný potenciál som zatiaľ nevyužil, no občas premýšlam, asi ako každý hudobník, aj o inom setupe. Tým, že skúšame u mňa v ateliéri, tak utrácam peniaze na nájom. Inak som asi ako bežný navštevník živých koncertov a hudbu si kupujem v digitálnej podobe. Mám menšiu zbierku videohier. Najviac ale utrácam na cyklistiku, tam však hudbu nepočúvam. Občas sa mi v mysli zacyklí nejaká pasáž z tracku, ktorý pričasto otáčam, a tak mi robí táto slučka spoločnosť aj niekoľko hodín počas výjazdu.

J: Konečne som rozbehal starý gramofón, tak momentálne platne. Bral by som nejaký koncert zas.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
B: Ako krásny a zároveň skurvený svet! Akcelerácia narastá a my nemáme zapnuté záchranné pásy. Pred nami je stena, do ktorej narazíme ako dummies z crash testov, no táto situácia sa neustále opakuje a čo sa mení, sú len prostriedky.

J: Bolí ma hlava. Žijeme na úžasnej planéte. Robíme všetko, aby sme sa nezbláznili, a vážime si málo vecí.

více o albu Powers of Ten zde

Info

Bios
Fb projektu

foto © Tibor Czitó

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

10 + 1 = Mathijs Steels (Shht)

redakce 03.07.2022

Space rock nové generace? Tak se někdy píše o belgické pětici Shht, která staví na syntetických basových linkách, noisu nebo krautrocku. V MeetFactory za pár dní...

Vstupní prohlídka: Beach Bum

redakce 27.06.2022

Devadesátkami ovlivněné surfrockové písničky nasáklé trávou, pařbami i oblíbenými filmy z VHS. Vstupní prohlídka na Prýglu.

10 + 1 = Hana Kotková

redakce 12.06.2022

Trvale usídlená ve Švýcarsku absolvovala celou řadu turné po celém světě po boku Yehudi Menuhina či Alberta Lysyho. Jedenáct oblíbených skladeb Hany Kotkové.

Pořadatelská: Richard Michalik (Hviezdne noci)

redakce 10.06.2022

Richard Michalik je dramaturgem akce, která mění formát a místo vícedenního festivalu nabídne jednodenní přehlídku. Slikback nebo Ziúr v třináctitisícovém městečku? Panečku!

Vstupní prohlídka: Sunbrella

redakce 06.06.2022

David Žbirka zblízka aneb co dělá a co si myslí o současném světě. Sunbrella už brzo na festivalu Metronome Prague. Melancholic love.

Tak daleko, tak blízko: Maja Milner (Makthaverskan)

redakce 02.06.2022

Makthaverskan po letech vydali nové album För Allting, nabízející 60s jangle i melancholický darkgaze. A my jsme oslovili zpěvačku Maju Milner, aby vyhlédla ze svého okna a řekla nám...

10 + 1 = Sean Nicholas Savage

redakce 30.05.2022

... a jeho výběr oblíbených písniček je neméně pestrý a působivý, stejně jako komentáře k nim. Dobrý poslech, uvidíme se na Smíchově!

Kam na rajz s Dominikou Prokopovou

redakce 27.05.2022

Dominiku Prokopovou si můžete pamatovat coby někdejší příležitostnou dopisovatelku Full Moonu z divadelních sálů, a tak není náhodou, že od roku 2015 je také ředitelkou Festivalu Habrovka.

Radio FMz: Marina Herlop, Rina Sawayama i nová Santigold

Kateřina Cumin, Zuzana Malá, Maria Pyatkina 25.05.2022

Povznešené pártošky i éterické víly. Nové tracky z posledních dní opět nabízí dámskou volenku, vybírejte.

Tak daleko, tak blízko: David Pomahač

redakce 23.05.2022

Zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista v dubnu vydal u Minority Records druhou sólovku Neviditelný, kterou pokřtí v pražském Café V lese.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace