Články / Rozhovory

Vstupní prohlídka: Člověk krve

Vstupní prohlídka: Člověk krve

redakce | Články / Rozhovory | 06.10.2020

Písničkář Člověk krve koncertuje už řadu let, do letošního roku se ale zapsal velmi povedeným albem V kuchyni. Desku mu produkoval Tomáš Tkáč (Pris, Něco něco), na jehož labelu Divnosti nahrávka vyšla. Upřímnost i naivita, texty o životě v krajinách u Stříbrné Skalice, o hloubkách lesů, skal, ruin i vlastní duše. Jaké inspirace se v jeho hudbě se odráží? A jak je spojit v jeden jediný svébytný vesmír, který lze nahrát na desku?

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Co si pamatuju, vždycky se u nás doma otáčely gramofonové desky Greenhornů, Spirituálů, Poutníků… Tyhle kapely vonící táborákem a jitřním lesem mi učarovaly. Starší brácha poslouchal Dylana a začal hrát na kytaru. Šel jsem v jeho šlépějích. On se dal později k filmu, mně zůstala muzika.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Studuju vysokou školu. Rád vandruju po různých krajích, čtu knihy a chodím do kina. Občas zajdu na fotbal nebo do hospody.

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?
Při současné morové ráně je nejhorší to nehraní.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Kupříkladu na vandru všechna krása kolem. Před člověkem se vyjevují obrazy, jako by někdo měnil kulisy světa, je to divadlo. Než člověk stačí zpozornět, je doma a stýská se mu po těch divech. Během hraní většinou špatně nesu hluk. Při hučení pod pódiem se nedá pořádně soustředit.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Rád si dám medovinu, starou mysliveckou, případně griotku. Obecně moc neholduju alkoholu, ale tohle pití mám spojené s dobrými lidmi a místy. Mít něco z toho v zákulisí, byl bych šťastný. Jo a kafe taky. Co se jídla týče, tak rozhodně bez chlebíčků, oschlých chlebíčků – pohrobků včerejších svátků.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Nedávno jsem si kupříkladu pořídil staré šestistrunné bendžo Mustang, dal jsem za něj půl stipendia, ale nelituju.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
Upřímně vůbec nedokážu v krátkosti postihnout, jaký je současný svět. Svět je, jakej je, doba je zlá. Můj svět je každopádně plnej lásky a kamarádství a za to jsem opravdu vděčnej.

Info

Člověk krve
bandcamp interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Anketa: Vinyla publicistická

redakce 27.11.2020

Jsou podmínky ocenění Jany „Apačky“ Grygarové nastaveny správně? A jak je na tom domácí hudební žurnalistika? Ptáme se zástupců hudebních médií.

Petr Ostrouchov (Animal Music): Ježišmarjá, doufám, že to máš nahraný!

Michal Pařízek 26.11.2020

S Petrem Ostrouchovem o Arše Dagmar Voňkové, nutném odstupu i nenahraditelnosti živých koncertů.

Aneta Jochim, Petra Kašparová (Místo pro pět): Náš vzor jsou Tiny Desk koncerty

Jarmo Diehl 23.11.2020

Místo pro pět je koncertní série, kterou inspirovala tíha izolace během první vlny pandemie a pět retro židlí ze starého kinosálu. Co zakladatelky chystají?

Martin Zavadil (Dramox): Chceme, aby lidé mohli trávit více času s divadlem

su 18.11.2020

V době omezeného přístupu ke kultuře odstartovala digitální platforma Dramox, která na svém webu nabízí ke shlédnutí představení od desítek českých divadel.

Market: Sami za sebe

Michal Pařízek 13.11.2020

Pět chlápků, pět tracků a spousta odboček. O vlastním tempu, různosti představ a spolupracích na bázi přítelství, bez ohledu na příslušnost ke “scéně”.

Anna Mašátová (Nouvelle Prague): Měli bychom rozšířit své aktivity

Jarmo Diehl 11.11.2020

Anna Mašátová nově šéfuje i jedinému českému showcase festivalu Nouvelle Prague. Jaké to bylo, ale i jaké to bude do budoucna, s jakou nadějí se dívá do dalšího roku?

Lukáš Linhart (Life for Mires): Nespoutaná příroda je zdrojem inspirace

Aneta Martínková 10.11.2020

Tým projektu Life for Mires se snaží na území národního parku Šumava obnovit a chránit vysychající mokřady. I s Lenkou Dusilovou.

Vstupní prohlídka: Nichi Mlebom

redakce 08.11.2020

Rakouský hudebník se přestěhoval do Brna a rychle se stal součástí tamníalternativní scény.

George Cremaschi: Žít v Česku je fantastické

Anna Baštýřová 04.11.2020

PIO je spolek, který George vede spolu s Petrem Vrbou, je volným sdružením vynikajících hudebníků. Z jejich dílny vycházejí nesmírně zajímavé projekty.

Marek Hovorka (Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava): Otevřít netušené obzory

Aneta Martínková 27.10.2020

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos proběhne online. Jak si udělat festival v obýváku? Řekl nám to jeho ředitel Marek Hovorka.