Články / Rozhovory

Vstupní prohlídka: Kannout

Vstupní prohlídka: Kannout

redakce | Články / Rozhovory | 28.03.2019

Jihlavští Kannout se hudebně pohybují na pomezí postrocku a melancholie gradující až někam k hranicím emocoru. České texty a temná atmosféra. „Člověk může odehnat vlky od svého domu, nezabrání však, aby nevyli někde v dálce,“ píší na svém Facebooku. Čtveřice Gabriela Strašilová, Pavel Dvořáček, Radek Čáp a Jakub Žáček odpovídá před jarními koncerty ve Vstupní prohlídce.

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Gabriela: Kapely, který poslouchám, věci na který narážim, a kluci z kapely.

Jakub: Stáří, kolektiv a tráva z vysočiny.

Pavel: Styl jako takovej jsme nikdy moc neřešili, hlavně se nám to musí líbit. Já se nechávám inspirovat spíš sólovými baskytaristy, protože jsem dřív hrál na kytaru, tak asi proto...každopádně se mi víc líbí alternativní věci, tudíž i ta hudba jde tímhle směrem.

Radek: Rozhodně lidi v kapele. Kannout je zvláštní spojení různorodých pohledů na hudbu a v tom to skvěle funguje, i když to není vždy jednoduché.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Gabriela: Živím se prací s datama, občas je to i zábava. Bavim se vyhledáváním kapel na Bandcampu, memečkama z Redditu, Václavem Klausem mladším i starším, programováním, lezením po horách a seriálem High Maintenance.

Jakub: Bohužel se neživím tím, co mě baví. Pracuji jako operátor skladu odpadů. Velice fyzicky i psychicky nenáročné povolání s hlubokým přesahem do osobního života. Vedle hudby se bavím zase hudbou a věcmi s ní úzce spojenými. Momentálně třeba pracujeme na vlastním studiu. Dumám nad repasí bicí soupravy z šedesátých let z NDR. Rád koukám z okna jen tak do blba, povaluju se s kočkou Růžou u Hercula Poirota a fascinují mě sériový vrazi. Mám rád silný kafe a ještě silnější cigára a nejvíc happy jsem, když mi padne něco v sekáči.

Pavel: Momentálně dělám rekonstrukci baráku, tím se teď bavím, je to dřina. Jinak se začínám věnovat malování, tak snad mi to vydrží. Živím se jako zámečník, výroba ze železa, bran, schodů, plotů atd.

Radek: Jako skladník v obchodě se stavebním materiálem a nekecám, fakt mě to i někdy baví. Kromě hudby se okrajově zabývám akvaristikou a mám slabost pro staré české filmy. Sportuji jen „v sebeobraně“.

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?
Gabriela: Na hraní v kapele jsou nejhorší lidi z kapely a na hraní bez kapely je nejhorší bejt bez lidí z kapely.

Jakub: Nejhorší na tom je, že musím neustále všechny buzerovat a bez kapely bych neměl koho buzerovat.

Pavel: Při hraní v kapele chceš hrát bez kapely a naopak. Shodnout se na něčem je někdy složitý, každý může mít jinej pohled na věc a pak to dře. Jinak je to zábava.

Radek: Na hraní v kapele jsou, kromě lidí z kapely, nejhorší ty koncerty. Tréma je hrozná věc. A hraní bez kapely je neskutečná nuda.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Gabriela: Když vypnou proud.

Jakub: Ženy. Neposedný kopák, Petr Janda v publiku a slevy v Kauflandu.

Pavel: Bezpečně Jakub. Kdykoliv live i v osobním životě. Nějakej problém s technikou těsně před koncertem, to mě celkem potrápí.

Radek: To, co funguje věky věků a snad ještě dlouho bude. Krásná žena.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Gabriela: Na tom nezáleží. To, že teď zrovna myslim na Hoegaardena s limetkou s tím nijak nesouvisí.

Jakub: Dobrý je, když vůbec nějaká backstage je.

Pavel: Šampaňský, jahody a kaviár! Né, to né, mě stačí nějaký nealko, obyčejná čistá voda a něco lehkýho na zub, nějaký ovoce třeba, salát ... kafe taky.

Radek: Bez Diazepamu a doušku vody.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Gabriela: Nejvíc času sežere cestování na zkoušky. A protože jezdím z Prahy do Jihlavy, žere to i peníze, ale to naštěstí tak nevnímám. Víc peněz padne na trička a desky oblíbených kapel.

Jakub: Rozhodně nástroj. Neustále se snažím něco obměňovat a jak už jsem zmínil výše, nechávám si repasovat starou soupravu, takže budu mít dvě, které budu leštit. To znamená, že vlastně taky hodně utrácím za Diavu a Pronto.

Pavel: Rozšiřuju a vylepšuju si gear, pořád potřebuji nějaký nový krabičky a lepší a kvalitnější věci... Za koncerty, merch.

Radek: V poslední době nejvíc peněz utrácím za vybavení Kannout studia, kde trávím hodně času a taky zkoušky s kapelou zaberou hodně.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
Gabriela: Krásně to řekli třeba Toufar: „Se sklopenou hlavou sledujeme včerejší západ slunce, když na ten dnešní nemáme čas. S nákupním seznamem v hlavách kupujeme revoltu, která je stejně falešná jako náš stín. Proč žít, když můžem přežívat ve svých betonových krytech?“

Jakub: Na tuto otázku odmítám bez honoráře odpovídat.

Pavel: Těžký popsat. Je to místo, kde vládnou prachy a život někdy nemá cenu ani půl dolaru. Místo toho abychom žili s přírodou, bez který se neobejdem, tak ji bezhlavě ničíme, bez náhrady. Pořád se nesmyslně válčí... to by bylo na dlouhý psaní.

Radek: Napadá mě jen několik výrazů. Bezohlednost, chamtivost a malichernost. Je až nechutné, čeho jsou lidi schopní pro zisk.

Info

Kannout
fb interpreta

Živě:
12.4. Bajkazyl, Brno
21.4. Jordy's, Přeborov u Milevska
18.5. Divadelní klub, Jihlava
22.6. Rock DEPO, Velké Meziříčí

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vstupní prohlídka: Walter Schnitzelsson

redakce 24.05.2019

Slovenští indie rockeři Walter Schnitzelsson vydali začátkem roku nové album a už se chystají na festivalovou sezonu.

Moimir Papalescu (United Islands): Hlavně pomoci novým a zajímavým projektům

redakce 22.05.2019

Letošní ročník multižánrového festivalu United Islands of Prague se odehraje pod taktovkou nového ředitele Moimira Papalescua.

Pořadatelská: Josef Kyněra (Sound44)

redakce 21.05.2019

První klubovou noc pořádali Sound44 už před jedenadvaceti lety, své aktivity znovu vzkřísili na konci roku 2017.

Robert Kozler: V Bohnicích jsem jako doma

redakce 20.05.2019

Festival Mezi Ploty už se po sedmadvacáté vrací do areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice. O jeho historii, současnosti i dotacích. Rozhovor.

Pořadatelská: Vojtěch Marek (Světozor)

redakce 19.05.2019

Kino Světozor slaví patnáct let, pročež jsme položili pár pořadatelských dotazů produkčnímu Vojtěchu Markovi.

Robin Wattie (Big Brave): Mám strach z hodně věcí

redakce 18.05.2019

Zjistila jsem, že být ženou v téhle branži, a o to víc v její tvrdší odnoži, není jednoduché, dokáže to člověka izolovat od ostatních, říká Robin Wattie z Big Brave.

Petr Kalousek (Meeting Brno): Před všemi totalitními režimy je třeba stále dokola varovat

redakce 16.05.2019

Trochu jiný festival? Meeting Brno sestává z diskusních fór s inspirativními hosty a množství uměleckých vystoupení, která rozvíjejí hlavní festivalové téma. Rozhovor.

Pořadatelská: Roman Dorňák (Artu Kus)

redakce 14.05.2019

Roman a Tereza Dorňákovi s týmem nadšenců již rok spravují, provozují a oživují legendární areál na Bojišti v Trutnově.

Save the Emotion: To je vždycky dilema

redakce 13.05.2019

Česká indierocková kapela v čele s americkým frontmanem. Save the Emotion právě vyhráli Objev United Islands. Rozhovor.

Vstupní prohlídka: Lebanon

redakce 12.05.2019

Nevyzpytatelní. Synonymum pro olomouckou čtveřici Lebanon, která zároveň stojí za kolektivem 8848. Co na sebe prozradili?