Vstupní prohlídka: Kolektivní Halucinace

Kolektivní Halucinace chystají na 12. října 2021 křest alba Reality v Malostranské besedě, kde budou mít dva kmotry z řad hudebníků, a zahraje si s nimi také jejich bývalý basák Koťák. Taky plánují tajný akustický koncert na "nezvykle krásném místě", který chtějí natočit a přetavit v živé video. "Našli jsme urbex lokalitu, kterou po nás chtěl náš úhlavní režisér Honza Drozda, takže bude i videoklip k písni Šeptají," říkají. Nahrávka Reality patří k tomu nejlepšímu, co bylo letos vydáno na alternativní scéně, ocení fanoušci folku i experimentální elektroniky. Odkud to pramení, co si trojice myslí o současném světě?

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Kuba: Písně od minnesengrů Krále Václava II. až po Lennona a McCartneyho, Dylana, Janotu, Typlta nebo Lyrika a Beneho.

Tom: V první řadě obdiv, fascinace hudbou. Vždycky mě bavily písničkáři a měl jsem to štěstí se k jednomu přidat. Potom asi přirozená potřeba se hudebně vyjádřit, na styly moc nedám.

Habří: Život, vesmír a vůbec.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Kuba: Literatura, historie, setkávání se s lidmi.

Tom: Baví mě knihy, filmy, kajak, chůze, plavání... Živí mě ruce.

Habří: Hudba mne neživí, živím se poctivou prací.

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?
Kuba: Nejhorší je koordinace tří osobností tak, aby byly na správném místě ve správný čas, pak už vše jede, jak má.

Tom: To horší k tomu taky patří.

Habří: Pruda, jako ostatně kdekoliv.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Kuba: Když mi praskne struna.

Tom: Problémy s hardware. Hraju totiž na bubny.

Habří: Cokoli, co se netýká aktuální činnosti.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Kuba: Bez bezlepkového jídla a nealko pití.

Tom: Bez vody.

Habří: Chapon farci aux marrons, Alsace Pinot Noir Rouge.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Kuba: Kytary, loopery, sekvencery, struny, kabely, trsátka a benzín cestou na koncerty.

Tom: Další perkuse, paličky, bubny.

Habří: Čas nejvíc v kapelních záležitostech, peníze za trsátka, struny, varhany a tak.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
Kuba: Žijeme nade vší pochybnost v přelomové době, v níž na nás čekají „velké věci“. Tak či tak ale platí, že bychom se měli především zbavit iluze, že nás čekají pohodlné životy v bublinách kontinuity s minulostí, bez významnějších rizik a změn. V tom labyrintu současnosti se člověk ztrácí, takže nakonec žehrá na svobodu a zmaten množstvím alternativ, které každou svobodu podmiňují, se chce vrátit do jistot minulého století, mládí, náruče silného vůdce nebo...

Tom: To je moc málo vět, je to složitější.

Habří: První, druhou a třetí větou termodynamickou.