Články / Seriály

Vstupní prohlídka: Kounovsky

Vstupní prohlídka: Kounovsky

redakce | Články / Seriály | 21.03.2022

Kounovsky. Nic? Po dekádě na rapové, glitchhopové a vůbec elektronické scéně začíná Gruzo novou kapitolo svého uměleckého života pod novým nickem. Začátkem března vyšel singl Better, už druhý z chystaného alba Live Forever, které vyjde příští měsíc. I to byl důvod, proč jsme si Kounovského proklepli.

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Beaty jsem začal dělat někdy v šestnácti. Rap v Česku mi přišel strašně blbej a se spolužákem jsme se tehdy velkodušně rozhodli zjednat nápravu. Vlastně jsem až na pár výjimek do roku 2004 netušil, že tu nějaká rapová (tehdy hip hopová) scéna je - poslouchal jsem rap z USA a spoustu funku. Proto jsem byl zklamaný, jak bídná byla většina flows a textů v českém podání. Což ale neznamená, že bych na český rap tehdy zanevřel. Naopak. Fandím, miluju to, je radost sledovat, kam se rap postupně dostal. Ještě tak tři roky zpět jsem poctivě poslouchal všechno, co u nás vychází. Teď už je ale rapperů tolik, že nemám šanci to usledovat.

Zpátky k tomu iniciačnímu momentu. Byl rok 2005 a long story short - spolužák měl napsat text, já měl udělat beat. Spolužák nenapsal text, já ale udělal beat. Nevznikla crew, náprava českého rapu se tím pádem nekonala a já se místo toho naplno ponořil do beatmakingu. Žádné mcs jsem neznal, vlastně jsem ani nechtěl, aby mi do toho někdo rapoval, a skládal jsem zpočátku jen instrumentálně.

V průběhu dalších let jsem začal víc inklinovat k elektronické hudbě, akorát jsem nikdy nebyl schopný replikovat postupy, které definují jednotlivé elektronické žánry. Vždy jsem tam propašoval něco z další muziky, kterou poslouchám, a těžko říct, kam moje aktuální skladby vlastně zařadit. Dlouhodobě mám ale slabost pro pomalejší tempa, velké bicí, houpavý groove a trancové synťáky - to vše zalité kýblem distorze.

Od samplovaných začátků jsem se o něco později posunul k vlastnímu sound designu, což je pro mě pořád ta nejzábavnější část celého tvůrčího procesu. Se změnou jména a albem Live Forever se ale částečně vracím zpátky na začátek. Kounovsky totiž v nezanedbatelné míře sampluje Gruza, moje původní alter ego.


Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Poslední dva roky jedu v home office módu, přikován před monitor přes den, kdy makám, a večer, když skládám. Je dost úmorné trávit většinu dne ve stejném prostoru, proto ve volném čase víc než kdy dřív pořádám výpady mimo město. Pochodování krajinou mi zároveň navozuje ideální mindset pro poslech nové muziky. Jsem sice Prague born, ale za Prahou raised, a takové to nejdůležitější náctileté a early cetileté objevování napříč hudebními žánry mám hodně spojené právě s nekonečným chozením po lese se sluchátky.

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?
S kapelou mám všeho všudy jen dvouletou zkušenost. Ale i ty dva roky mi daly dost, jakkoliv turbulentní období to bylo. Výhodu pociťuji v tom, že v kapele všichni ví, proč něco trvá, co je třeba udělat a co bude dál. Což neznamená, že bychom kvůli tomu na sebe občas neřvali. Sólo se tahle zkušenost těžko přenáší, i když většina lidí, se kterými se bavím o tom, na čem pracuji, jsou taky muzikanti.

Hraní vnímám od té tvůrčí kapelní činnosti dost odděleně, nevzpomínám si, že by to někdy bylo tak vyhrocené jako při studio sessions. V kapele i sólo jsem byl ale vždy v pozici muže za pultem (aka schovaný za koly z oceli), takže pro mě není takový rozdíl být na pódiu sám, nebo s někým.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Kroucení krutýho zvuku. Stává se mi, že v klíčové fázi, kdy jsem zrovna vytvořil melodii, úplně vypadnu z módu skládání a hodinu vymýšlím synťák. Když se z tohohle záseku proberu, často už netuším, kam jsem chtěl pokračovat dál. Takže uložím nápad, uložím synth a začnu dělat na něčem jiném.

Jako prevence proti rozhození pozornosti se mi osvědčilo skládat “nahlucho”. Začal jsem s tím při jedné dlouhé cestě vlakem, na kterou jsem si zapomněl vzít sluchátka, a zdokonalil to během nudných přednášek ve škole, kdy jsem navenek budil dojem, že pečlivě datluju do laptopu zápisky. Přitom jsem zrovna trávil čas uprostřed virtuální studio session. Většinu nástrojů je pak samozřejmě potřeba trochu opracovat nebo nahradit, protože člověk očima neuhlídá barvu zvuku, ale ten základní nápad je ready. Dělám to občas i teď, přestože sluchátek a repráků mám hojnost.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Stačí mi, když se dá v backstagi dýchat. Backstage se neobejde bez kyslíku. Cokoliv dalšího už beru jako bonus. Ve spojitosti s tím bych uvítal víc koncertů lidožroutskejch kapel. Backstage, které jsem navštívil, byly ve většině případů plné lidí, kteří tam být nemusí. Lidožrouty jsem sice ještě hrát neviděl, ale evidentně se pohoštění často připravuje podle jejich rideru.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Posledních deset let jsem pravidelně nakupoval nové stroje do studia, abych je po pár měsících opět střelil nebo vyměnil za něco jiného. Aktuálně mám jen pár synťáků a jinak se snažím pracovat in the box. Časovou investici do učení se se všemi možnými nástroji si ale celkem hlídám. Snažím se pracovat s omezeným arzenálem, znát všechno inside out a používat pluginy i jinak, než by se používat měly. Občas to vede k happy mistakes, které pak dál replikuji v budoucnu. Jinak samozřejmě utrácím peníze za koncerty a sem tam kupuju vinyly, přestože jsem teď už pár let bez funkčního gramofonu.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
Stačí třemi slovy? Dočasně stabilizovaná tma.

Info

Kounovsky
Instagram interpreta

foto © Filip Hlaváč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vivat Moody Moon Noize vol. 3: To nejlepší

redakce 02.08.2022

Střípky nejen hudebních zážitku z vily snů...

Pop Messe 2022: To nejlepší

redakce 01.08.2022

Druhý ročník festivalu Pop Messe přivezl na šedesátku umělců z celého světa, ale nejen oni byli taháky brněnské akce.

10 + 1 = Daniel Kordik

redakce 28.07.2022

Producent pendlující mezi Londýnem a Bratislavou je stylově rozkročený, když jeho tvorba nabízí jak polohy taneční, tak kontemplativní. Z čeho to vyrůstá?

Vstupní prohlídka: Štěpánka Balcarová

redakce 25.07.2022

Na další jaro Štěpánka Balcarová plánuje turné a ve výhledu je i deska. Na koncertech zazní nové kompozice se zastřešujícím názvem Emotions. Třeba na Dobršské bráně.

Protokol: Rafiq Bhatia (Son Lux)

redakce 24.07.2022

Americký hudebník, kytarista, skladatel a producent Rafiq Bhatia má na svém kontě tři experimentální nahrávky, ale znát ho budete coby součást formace Son Lux.

Colours of Ostrava 2022: To nejlepší

redakce 19.07.2022

Co nás nejvíc bavilo na letošních Colours of Ostrava? Třeba to, že vůbec proběhly.

10 + 1 = Mathijs Steels (Shht)

redakce 03.07.2022

Space rock nové generace? Tak se někdy píše o belgické pětici Shht, která staví na syntetických basových linkách, noisu nebo krautrocku. V MeetFactory za pár dní...

Vstupní prohlídka: Beach Bum

redakce 27.06.2022

Devadesátkami ovlivněné surfrockové písničky nasáklé trávou, pařbami i oblíbenými filmy z VHS. Vstupní prohlídka na Prýglu.

10 + 1 = Hana Kotková

redakce 12.06.2022

Trvale usídlená ve Švýcarsku absolvovala celou řadu turné po celém světě po boku Yehudi Menuhina či Alberta Lysyho. Jedenáct oblíbených skladeb Hany Kotkové.

Pořadatelská: Richard Michalik (Hviezdne noci)

redakce 10.06.2022

Richard Michalik je dramaturgem akce, která mění formát a místo vícedenního festivalu nabídne jednodenní přehlídku. Slikback nebo Ziúr v třináctitisícovém městečku? Panečku!

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace