Články / Rozhovory

Vstupní prohlídka: Sunset Sons (uk/aus)

Vstupní prohlídka: Sunset Sons (uk/aus)

redakce | Články / Rozhovory | 16.10.2019

Singl Heroes od britsko-australských indie rockerů Sunset Sons si odbyl ostře sledovanou premiéru v show Beats1 rádiové persony jménem Zane Lowe. To není zlé na trio surfařů, co vyměnili vlny za festivalová pódia s rostoucí popularitou, která vyústila až v nominaci na cenu AIM za nejlepší živou kapelu nebo ve vyprodaný koncert v britské Alexandria Palace s kapelou Nothing But Thieves. První listopadový den vydávají Sonset Sons druhou desku pojmenovanou Blood Rush Déjà Vu. Nahrávalo se v Londýně a novém útočišti skupiny, ve městě Hossegor na pobřeží Francie, poprvé se zdvojenými kytarami a smyčcovými aranžemi. Nadešel čas vycházející hvězdy indie rocku vyzpovídat.

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Jed: Hudba na nové desce má základ v ročním poflakování se u Roryho v jeho domácím studiu a experimentování s různými nápady a zvuky. Prvních deset skladeb, co jsme složili, znělo, jako by je hrálo deset různých kapel, ale když vznikla píseň The River, všechno to do sebe začalo zapadat a dávat smysl. Tuhle věc nám seslalo samo nebe, udala novému albu směr.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Jed: Surfováním a výukou surfování těch, co to neumí.

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?
Jed: Nejhorší je, že vždycky zmizí všechen bourbon, když je poblíž Pete. Na druhou stranu, když hraju sám, zní to, jako bych se chystal stavět si srub.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Rory: K tomu vlastně postačí málo, už ve škole si se mnou učitelky nevěděly rady, udržet pozornost byl holý nesmysl, pořád jsem jen civěl z okna. Rozhodí mě hudba - ať už beat, vokál nebo melodie, když je dost dobrá. To okamžitě přestanu s čímkoliv, co zrovna dělám. Vzpomínám si, jak jsem kdysi ve školním autobuse slyšel poprvé hrát California Love od 2Paca. Byť stydlivý kluk, z plných plic jsem zařval: „Co to kurva hraje za muziku?!“ Poslední dobou se to stává rozhodně méně často, naposledy když jsem poprvé slyšel Andersona .Paaka.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Pete: Okamžitě mě napadne voda, čaj, ovoce a zelenina, ale moje srdce křičí: octové brambůrky a bourbon!

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Rory: Většinu času spolkne nová tvorba. Plný nadšení začnu s prvotním nápadem, hodiny na něm pracuju, abych pak přesedlal na jiný a začal odznovu. Nebo zaslechnu nový zvuk z nepřeberného množství pluginů a jsem zase na začátku. Nemám páru, co hledám, když nakupuju nové pluginy se zvuky synťáku nebo piána, ale nemá to konce. V tomhle jsem naprostý geek. Umím strávit dny přehrabováním se ve zvucích, aniž bych vymyslel jediný beat nebo melodii. Tohle je moje droga, co žere nejvíc času a peněz.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
Pete: Svět je z obou stran sevřený nepopsatelnou krásou a nenapravitelnou apatií. Pokud chceme pro Zemi opravdu to nejlepší, musí lidstvo zmizet. Dostali jsme šanci a posrali jsme to!

Info

Sunset Sons (uk/aus)
fb profil

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

3na3: Dan Sywala

waghiss666 21.11.2019

„Chci být rock'n'rollový novinář na volné noze!“ Velká ambice? Dan Sywala je nezmar. Pořádá poslechovky pro slepce, píše pro několik různých médií, má vlastní online žurnál.

The Sherlocks: Arctic Monkeys jsou moderní Beatles, my chceme hrát na Měsíci

Ondřej Čížek 16.11.2019

První album Live for the Moment si ukradlo šestou pozici v britském prodejním žebříčku, pokračování Under Your Sky se masivnějším kytarovým zvukem rozeznělo letos v říjnu. Rozhovor.

Douška vydavatelská: Nona Records

redakce 13.11.2019

Matěj Kotouček z labelu Nona Records po třech letech fungování v symbióze podpory klubových akcí a vydávání experimentálního elektra migruje do Prahy.

Pojď ven s Dominikem Zezulou

redakce 06.11.2019

Na co se teď nejvíc těší textař, zpěvák, polovina post-hudby a zakladatel projektu Děti mezi reprákama Dominik Zezula?

Kevin Morby: Udělat víc lidí šťastných než nešťastných

Jakub Peřina 31.10.2019

Smutný pohodář Kevin Morby míří poprvé do Prahy a v rozhovoru prozrazuje, s jakými pocity psal svou novou desku Oh My God. Tedy mimo jiné.

Jana Bitterová: Obrazovka působí jako magnet

Anna Mašátová 24.10.2019

Jeden večer, dvě města, dva divadelní prostory propojené současným tancem, hudbou a technologiemi. Proč? To nám řekla autorka projektu.

Thorsten Quaeschning (Tangerine Dream): Máme plány pro nejrůznější myslitelné situace

Petr Ferenc 18.10.2019

Thorsten Quaeschning se ocitl v pozici vedoucího skupiny, kterou nezakládal; vznikla deset let před jeho narozením a nezůstal v ní žádný z původních členů. Rozhovor, koncert záhy.

Mueran Humanos: Následovat svoje posedlosti

Michal Pařízek 10.10.2019

Skupina, která nese v názvu sousloví Lidi chcípněte, by jistou dávku chladnokrevnosti oplývat měla. A argentinští Mueran Humanos jí oplývají. Rozhovor.

Nick Murphy: Nedělám hudbu pro sebe, ale pro jiné

Maria Pyatkina 04.10.2019

Před pražským koncertem jsme si povídali o umělcově službě lidstvu, cestovatelských zážitcích a Muprhyho houževnaté povaze.

Aneta Kohoutová (Nábřeží saunařů): Hrozná zodpovědnost, ale zároveň i neuvěřitelná svoboda

Jarmo Diehl 30.09.2019

Nábřeží saunařů, akce, která se odehraje v Hradci v závěru tohoto týdne. Co od ní čekat, jestli přijít nahý a hladový, co chystá NUUK do budoucna?