Vykašlem se na hraní a budeme si povídat... (Irena Budweiserová)

Irenu Budweiserovou nemusím nikomu dlouze představovat. Vynikající zpěvačku s ohromujícím rozsahem tři a půl oktávy (ze kterých používá tři) si většina pamatuje ze Spirituál kvintetu. To už je ale dávno pryč a Irena toho za čtyři roky, co už ve Spirituálu není, stihla hodně. Koncertuje, začátkem listopadu vydává se svojí kapelou novou desku s opět netradičními aranžmá gospelů a spirituálů, čekají ji koncerty v Chicagu.

V rámci miniturné k chystané desce objela pár moravských měst a poslední zastávkou bylo tentokrát - netradičně v neděli - 26. října Brno a prostory Café Práh. Před začátkem jsem si říkala, že o publikum nebude nouze, o to větší bylo nejen moje překvapení, když dorazilo zhruba deset lidí. Malá propagace nebo hokejový zápas Komety? Nic to ale neubralo na atmosféře. Zahájení proběhlo už tradičním spirituálem Every Time I Feel the Spirit, známého ze spolupráce se Spirituál kvintetem, ale v tomhle případě šlo o jazzové aranžmá šité na míru živelnému provedení.

Diváci dostali možnost poznat Irenu nejen jako interpretku, ale také jako autorku českých textů k několika spirituálům, jako je například Jak mám to říct, Až svůj život budu žít (před písničkou se přiznala k závislosti na červeném víně nebo na pochvalách) nebo novinka z avizované desky Když jsem byla mladé děvče. Nechyběla ani menší reklama na nové cd, které vyjde začátkem listopadu a bude se jmenovat Hold On, podle jedné z písní, kterou znáte s českým textem jako Šlapej dál. Je úžasné sledovat interprety, jak prožívají své písně, dávají do nich sami sebe. Sledovat Irenu Budweiserovou, jak se pokaždé ponoří do skladby a přenese nás někam pryč a po skončení jako kdyby se probudila a vrátila zpátky, je něco neskutečného. Kdo umí, ten umí.